(Foto: AP/ Rdjan Ilic). Lidé míjející titulní strany noviny s bývalým srbským a jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem, který zemřel 11. března ve své cele v Haagu.
Zpráva o smrti bývalého srbského vůdce šokovala svět. Ukončila nečekaně proces, který jej měl usvědčit z 66 zločinů, včetně genocidy spáchané v Chorvatsku, Kosovu a Bosně.
Nejvyšší právní instituce, Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu musel proces od února 2000, kdy začal, opakovaně přerušovat kvůli chabému zdraví Miloševiče. Údajně trpěl chronickým poškozením srdce, což nakonec způsobilo jeho smrt.
Po pěti letech soudních řízení čelí tribunál otázkám těch, kteří se cítí být podvedeni a okradeni o spravedlivý rozsudek. Nevědí proč celý proces trval tak dlouho v porovnání s Norimberským procesem, který trval pouze jeden rok nebo s procesem, který se bez průtahů začal vést proti Sadámu Husajnovi v Iráku. „Mému otci by bylo zhruba stejně let, jako je nyní Miloševičovi. Přál bych si, aby můj otec měl dlouhý život a mohl zemřít přirozenou smrtí a ne tak, jak zemřel, byl zavražděn v červnu 1995“, uvádí Hasan Nuhanovic v rozhovoru pro BBC. Jeho rodina byla vyvražděna v Srebrenici, když Srbsko-Bosenská armáda dobývala město. Při tomto vpádu, který se stal nejkrvavější událostí za posledních padesát let v historii Evropy, bylo zmasakrováno přes 7000 muslimů.
„Plnou odpovědnost za jeho smrt nese soudní dvůr v Haagu a ti, kteří jej prozradili před pěti lety v Bělehradu“, řekl podle zpráv Reuters Miloševičův starší bratr Borislav Miloševič. Kritizoval soud za to, že nenechali jeho bratra soudit v Moskvě, navzdory slibům, že by se poté vrátil do vazby v Nizozemí.
Miloševič se dostal do vrcholné Jugoslávské politiky poté, co v roce 1980 zemřel bývalý komunistický diktátor Maršál Josip Tito. V roce 1990 byl zvolen prvním jugoslávským prezidentem. Naneštěstí se to, co se zpočátku zdálo jako triumfální nástup k moci, později ukázalo být desetiletím katastrof pro celou balkánskou oblast.
Ve válkách, které vyvolal v roce 1990 v Chorvatsku, Bosně a Kosovu přišlo o život přes 130 tisíc lidí a statisíce rodin bylo rozbito. Země zůstala po politické, sociální, morální a ekonomické stránce úplně zruinována.
Nakonec se od něj jeho lidé odklonili: poprvé v říjnu 2000, kdy se mu nedařilo přesvědčit většinu Jugoslávců a prohrál prezidentské volby v prospěch Vojislava Kostunici, a znovu, když se 1. dubna 2001 vzdal a byl zatýkán, aby nakonec čelil trestu za spáchané zločiny.
Reuters, Moscow News
