Image
 
Che Č'-čen ve 22 letech (wikipedia.org)

9. září 2006 uplynulo 30 let od úmrtí vůdce Čínské komunistické strany (ČKS) Mao Ce-tunga. K tomuto datu Maova vnučka Kchung Tung-mej vydala knihu, jež znovu obrací pozornost k Che Č'-čen - její babičce - ženě, která se vytratila z paměti čínských médií. Che Č'-čen byla provdaná za Mao Ce-tunga deset let a vždy o něj starostlivě pečovala; přesto však nakonec zemřela v osamocení.

Kchung Tung-mej je dcerou Li Min a vnučkou Maa a Che. Podle zprávy Beijing News je Kchung jedinou ženou mezi potomky Mao Ce-tunga třetí generace, která o něm vydala tři knihy.

Ve své knize píše: "Babička [Che Č'-čen] byla v životě desetkrát těhotná a porodila šest dětí. Nejtěžší období bylo na hranicích provincií S'-čchuan a Kuej-čou během Dlouhého pochodu[1]... Babička náhle porodila během pochodu. Několik ženských vojáků ji odvedlo na úpatí kopce a dítě bylo hned po narození posláno pryč."

Podle toho, jak ČKS vykládá historii, se Che Č'-čen, známá jako "paní Jung-sin", narodila v Jün-šan, kraji Jung-sin (prov. Ťinag-si). Do strany vstoupila v sedmnácti letech a v osmnácti, poté co zorganizovala rolnické povstání v Jung-sin, odešla na horu Ťing-kang. Krátce nato už žila společně s 34letým Mao Ce-tungem. V r. 1928 se za něj v 19 letech provdala. Ale Mao už v té době ženu měl. Jmenovala se Jang Kchaj-chuej a odmítala s ním rozvést. O dva roky později Jang zemřela v Čchang-ša a tři synové, které měl Mao s Jang, skončili na ulici.

V průběhu devíti let od r. 1928 do r. 1937 Che Č'-čen coby Maova manželka a sekretářka porodila tři syny a tři dcery, avšak zůstala jí pouze nejmladší dcera Li Min. Další dvě dcery jí byly odňaty hned po narození, dva synové po porodu zemřeli a jeden se stal nezvěstným během Dlouhého pochodu.

Přestože byla Che Maovi oddána, Mao se nikdy nepřestával stýkat s jinými ženami, dokonce i v nejhorších časech války. V r. 1937 28letá Che Č'-čen často vídala Maa s jeho krásnou překladatelkou Wu Kuang-chuej. Nedokázala to snášet a neustále se s Maem hádala.

Nedlouho na to ji ČKS poslala do Moskvy na léčení "duševní choroby". Wu Kuang-chuej byla z Jan'-anu vyhnána také. O něco později se 45letý Mao setkal s Ťiang Čching. Brzy nato se k sobě nastěhovali. Jelikož Ťiang Čching už do té doby vystřídala čtyři muže a Mao byl stále ženatý s Che, ČKS byla původně proti tomuto spojení. Později na Maovo opakované naléhaní ČKS dala souhlas  k jejich společnému životu.

Když se Che Č'-čen v r. 1947 vrátila do Číny, Mao už byl ženatý s Ťiang Čching, a tak se Che nemohla vrátit do Pekingu. Později se stala předsedkyní Ženského svazu provincie Če-ťiang a v r. 1984 zemřela osamocená v Šang-chaji.

Kchung Tung-mej tvrdí, že o dědečkovi píše, aby "obnovila jeho pověst romantického revolucionáře" a všechny informovala, že Mao měl také "romantické pocity" jako každý jiný.
 
Mao zjevně postrádal ohleduplnost a věrnost manžela. Několikrát žil s jinou ženou, než se vůbec rozvedl s tou předchozí. Přestože se to nedá označit za bigamii, je to přinejmenším nevěra. V období války, za obtížných životních podmínek, Mao opakovaně přivedl Che do jiného stavu a zacházel s ní jako se sexuální otrokyní.

Historie ukazuje, že všichni komunističtí vůdci jsou stejní. Například Marx měl nemanželské dítě se služebnou a pak tvrdil, že je Engelsovo. Lenin vyžadoval prostitutky a nakazil se od nich syfilidou. Stalin byl obviněn ze znásilnění zpěvačky. Maův doktor, Li Č'-suej[2], napsal v Soukromém životě předsedy Maa, že Mao žil ve svých pozdějších letech nesmírně zhýralým životem. Ženy prý vždy považoval za hračky.

-----------
[1] Dlouhý pochod označila ČKS za proti-japonskou operaci na severní hranici. V období od října 1933 do ledna 1934 utrpěla komunistická strana zničující porážku ve válce s Kuomintangem. Rudá armáda byla donucena dát se na ústup. To byl pravý důvod "Dlouhého pochodu". Když ČKS konečně dorazila do Šan-pej (severní provincie Šan-si), poklesl počet vojáků hlavních složek Rudé armády z 80 000 na 6 000.

[2] Li Č'-suej se narodil v Pekingu v r. 1919. V r. 1945 získal magisterský diplom v oboru medicíny. Po r. 1950 se stal vedoucím hlavního zdravotního zařízení ČKS a od r. 1954 byl soukromým lékařem Mao Ce-tunga až do jeho smrti v r. 1976. V r. 1988 emigroval do USA.

17. října 1994 Li publikoval knihu Osobní život předsedy Maa. V únoru 1995, když na tiskové konferenci oznámil, že se chystá napsat další paměti o vnitřní situaci ČKS, ještě téhož týdne náhle zemřel v koupelně svého bytu.