Tradiční oslavy sv. Martina (s pečenou husou a jinými dobrotami) proběhly o víkendu 11. a 12. listopadu na mnoha místech České republiky. Také v Kudlovicích na Moravském Slovácku je oslavili jako každoročně tradičními hody, na které se přijeli příbuzní, známí i další lidé z širokého okolí.
V Kudlovicích jsou hody krojované, s průvodem ženáčů i svobodných, kdy se v průvodu chodí přes celou vesnici a zpívá, tancuje, a veršuje a lidé se skutečně baví. Do hodů se zapojuje hodech se podílí přímo či nepřímo většina obce – všude se peče, vaří a uklízí a připravuje se na příchod hostů, ale i na nadcházející průvod a následnou večerní „muziku“.
Hody jsou oslavou za proběhlými pracemi během jara, léta a také podzimní sklizně. Úroda je již pod střechou a lidé spjatí s půdou a pracemi na poli si tak mohli vydechnout a užít si výsledky své práce.
Tradice současných martinských hodů (navazuje na 30. roky první republiky, kdy se začaly hody v Kudlovicích pořádat) je spojena s jejich původním veřejným organizováním. Místní mládež si mezi sebou vybrala zástupce – staršího stárka, k němu starší stárku a pak mladšího stárka a mladší stárku. Jejich úkolem bylo zabezpečit hladký průběh hodů a hodové zábavy, takže řešili případné spory a problémy, které by se mohly vyskytnout. Předpokladem zvolení tedy byla přirozená autorita i organizační schopnosti.
I v současnosti je zvolení za stárka či stárku nejen pocta, ale také závazek – doma se vše připravuje, zdobí vchod, peče se cukroví včetně typických koláčků a připravuje se nabídka pohoštění pro kohokoliv, kdo přijde s průvodem k domu. Krojovaný průvod svobodných „šohajů“ a „céreček“, ženáčů i vdaných pak jde za každým stárkem a stárkou k jejich domu s pozváním, aby se do hodů zapojili. To se neobejde bez humoru, zpěvu, tančení a říkaček, které si řečníci skládají sami, inspirováni minulými roky, dobrým vínem i fantazií. Ze dveří pak vycházejí domácí a nabízejí všem, krojovaným i nekrojovaným, místním i přespolním hodové koláčky či cukroví. A protože jde o Martinské hody ve vinařské oblasti, je vždy při ruce i víno, aby se lépe zpívalo i výskalo. Jako rychlá pomoc (v případě, že se krojovaný „ogar“ ocitne na suchu se svou lahví), působí malá bečka vína, tažená na klasickém dřevěném čtyřkolovém vozíku. A zvláště když dojede Martin na bílém koni, rozlévá se k zahřátí také slivovice, po které se pak dá přečkat i případné mrholení či sníh.
Jakmile se do průvodu zařadí oba stárci se stárkami, jde se na obecní úřad ke starostovi, aby hody povolil. Povolení hodů starostou je pak vyjádřeno tzv. právem. Zvláště dříve bylo cílem přespolních, aby jej získali, protože to se pak musely hody přerušit a „právo“ rychle nalézt – nebo častěji vyplatit a to ponejvíce velkým množstvím vína či slivovice.
A jak se na hody dívají lidé dnes? Mají ještě lidé a mládež zvlášť zájem o hody s tradiční muzikou a tanci v době počítačů a televize? K tomu nám řekl místostarosta Kudlovic pana Jabůrek: „Je to až s podivem, ale zájem o hody s tradiční muzikou stále poměrně dobře udržuje a to jak mezi staršími, tak i mezi mládeží. V Kudlovicích máme mužský pěvecký sbor a byl založen i ženský sbor a oba se aktivně na průběhu hodů podílí, i když to není vždy levná záležitost“.
Kudlovice jsou tak jednou z obcí, která navazuje na tradice našich předků v tomto případě zpěvnou melodií (ale také domácím lisovaným vínem, „štamprlí“ vypálené slivovice nebo hodovými koláčky), společným setkáváním a aktivní účastí lidí uchovává dobré tradice, přes které vrací nevědomě vracíme zpět ke svým kořenům.Vzpomínky na to dobré z minulosti našich předků se zde prolíná s přítomným, aby tak uchovalo a připravilo a cestu (doufejme) stejně dobrému budoucímu.
