ČÍNA - Čínské devizové rezervy (DR) jsou s částkou 1 bilion dolarů největší na světě, řadu odborníků to však znepokojuje.
 
Podle oficiálních čínských médií do konce října Čína nashromáždila přes 1 bilion USD v devizových rezervách. Měsíčně číslo naskakuje o 18,77 miliardy dolarů.

V roce 1978 měla Čína jen 167 milionů DR, ale v posledních letech rezervy rostou průměrně o 200 mld USD ročně. V únoru 2006 čínské devizové rezervy přeskočily japonské a od té doby jsou největší na světě.

Dolary tečou, riziko stoupá

Podle profesora Siao Čuo-ťiho z Pekingské univerzity představují gigantické DR několik potenciálních problémů. Jedním je nedostupnost rozsáhlého množství RMB (čínské měny), jež není možné použít na nákup a investice - podle pana Siao jde o plýtvání zdroji.

Profesor také věří, že struktura čínských DR není vyvážená. Devizové rezervy mají vysoké riziko zhodnocení - ovlivní je devalvace jakékoli měny. V současnosti je přes 70 procent čínských DR investováno do dluhopisů USA. V situaci, kdy mají USA obchodní schodek přes šest procent svého HDP, dolaru hrozí devalvace. Pokud k tomu dojde, Čína utrpí ohromné ztráty.

Čínské médium Securities Times citovalo profesora Siaa, že podle mezinárodních standardů Čína potřebuje 210 mld dolarů v DR plus nějaké další rezervy. Čínské DR by neměly překročit 250 mld.

Čínský politický a ekonomický komentátor Cchao An říká, že většina čínských DR je investována do krátkodobých dluhopisů USA s nízkým výnosem, což znamená, že čínské rezervy jsou využívány ostatními státy jako levný kapitál. Právě zde Čína hodně tratí.

Někteří kritici se dokonce domnívají, že levný kapitál z čínských DR na trzích v USA umožnil Spojeným státům udržovat více než jedno desetiletí ekonomické prostředí nízké inflace a úrokových sazeb, což bylo v minulosti viděno jen zřídka.

Normálně stát potřebuje DR na pokrytí svého importu za tři až šest měsíců a dluh za jeden rok. Čína by však mohla pokrýt 14 měsíců importu a šestkrát splatit svůj krátkodobý dluh.

Výzva pro Peking

V únoru 2006 čínské vydání Financial Times publikovalo článek "Bilion DR: Je to všelék, nebo jed?" Článek poukazuje na výnosy, které musí Číňané oželet kvůli operování s tak ohromnými DR a také na zvýšené riziko ztráty devizových operací, jemuž čelí Peking při správě těchto rezerv.

Profesor čínské Univerzity politických věd a obchodního práva Jang Fen tvrdí, že ohromné DR odráží vážnou nerovnováhu mezi čínskou a světovou ekonomikou.

Podle analýzy profesora šanghajské university Ťiao Tchung Pchan Jing-liho je centrální banka (Čínská lidová banka) stále méně úspěšná pří převádění DR na státní obligace a úroky z DR narůstají, což zvýší likviditu měny v Číně. Ohromný balík zahraniční měny směněný za RMB skrz čínský bankovní systém napumpuje současnou vlnu investování a růst měny bude obtížné kontrolovat. Zvýší se množství peněz v oběhu a narostou bankovní úvěry a to následně povede k inflaci.

Velký objem DR také zvyšuje nátlak na přehodnocení čínského jüanu. Jak předejít inflaci a jak využít svých devizových rezerv, to je teď pro Peking nejnaléhavější ekonomický problém.