Milovaný kraj básníků
Pro milovníky toulek přírodou a zajímavých míst nabízí skvělou příležitost procházka vysočinou, okolím Kunštátska. Kunštát je malé městečko, asi 40 km severně od Brna. Nachází se v zalesněném terénu a o tom, že má skutečně co nabídnout, svědčí obdiv mnohých básníků a spisovatelů, kteří zde žili a tvořili. Jedním z nejznámějších je básník František Halas, který o krásách Vysočiny dokonce napsal básnickou sbírku „Já se tam vrátím.“
Keramika je doménou Kunštátu
Kunštát je město keramiky, a tak není divu, že v ulicích tohoto městečka narazíte na nesčetné množství obchůdků s typickou keramikou. Na podzim se v Kunštátě navíc koná i tradiční keramický jarmark, kde své umění páce s hlínou, předvádí keramici a hrnčíři z celé republiky. Kunštát se může pyšnit i nově opraveným zámkem, který byl za minulého režimu ostře sledovaným archivem a sídlem Bezpečnosti. Součástí zámku je park, kde můžete objevit i nejstarší psí hřbitov v Evropě. Tady zámečtí pánové a dámy pochovávali své psí miláčky. Bohužel i zde zub času zapracoval, ale při troše štěstí a dobrého zraku můžete najít i velmi staré náhrobky.
Jeskyně blanických rytířů
Mezi Kunštátem a vesnicí Rudkou stojí lesopark s umělou jeskyní. Vchod jeskyně stráží obrovská socha lva. Pokud půjdete dál naskytne se vám vskutku nevídaný pohled, uvnitř jeskyně se nachází 20 monumentálních soch blanických rytířů. Samozřejmě chybět nemůže ani svatý Václav na koni. Podle pověsti blaničtí rytíři spí a probudí se, až bude českému národu nejhůře. Tyto sochy jsou dílem sochaře- samouka Stanislava Rolínka z Kunštátu, který je vytesal pomocí jednoduchých nástrojů- hasičskou sekerou a nůžkami na stříhání ovcí. O celý projekt se zasloužil kunštátský starosta, František Burian, který ve 20. letech minulého století požádal o spolupráci tohoto mladého a nadějného umělce.
Tragický osud sochy T. G. Masaryka
Areál však nabízí i další zajímavost.V období před nástupem fašismu vytesal sochař Stanislav Rolínek na žádost starosty obrovskou čtrnáctimetrovou sochu prezidenta T.G.Masaryka. Rolínek na soše pracoval půl roku a dokončil ji v roce 1928. Možná vás překvapí, že Masaryka vytvořil na základě poštovní známky s podobiznou prezidenta, kterou měl nalepenou na lešení při práci. Po nástupu Hitlera k moci se socha stala nežádoucí a i přes veškerou snahu starosty Buriana a obyvatel Kunštátu o její zachování, byl úkryt vyzrazen a socha zničena. Zůstal jen podstavec s botami.
Velké sny a se rozpadly
František Burian měl velké plány. Hodlal vybudovat areál se sochami významných osobností českých dějin a Rolínek mu měl být v tom nápomocen. Bohužel osud tomu nepřál a v roce 1931 Rolínek umírá velmi mladý na tuberkulózu. Poté, co byl úkryt sochy TGM prozrazen, musel František Burian, který celou akci sponzoroval, sám přihlížet a financovat zničení sochy. To ho zlomilo a za rok poté zemřel.
Pohled na Vysočinu
Nedaleko od jeskyně se tyčí vrch Milenka (558 m.n.m.), na kterém stojí Burianova rozhledna, odkud je nádherný pohled na Českomoravskou i Drahanskou vrchovinu. Jestli vás pohled do okolí dostatečně inspiruje, můžete si vybrat z několika možností a vydat po některé z hojných turistických cest. Určitě nebudete litovat a možná si slovy básníka Františka Halase budete recitovat:
„ Kdyby mi oči pro pláč zbyly,
já se tam vrátím,
já se tam poslepu vrátím…“
