Abraham & Isaac (Foto: pr, capture)
16. března v pravé poledne byla v Tel Avivu zahájena výstava obrazů Adiho Nese nazvaná “Biblické příběhy”.
V nové expozici Adi Nes ukazuje čtrnáct překvapujících a odhalujících fotografií v dialogu s klasickými giganty, jako jsou Caravaggio, Rubens, Rembrandt a další. Výstava, která je výsledkem čtyřleté umělecké práce, byla nedávno prezentována s velkým úspěchem v galerii Jacka Shainmana v New Yorku.
Hrdiny Nesových nových děl jsou lidé ulice, ztroskotanci žijící ubohý život beze smyslu a bez budoucnosti. Fotografované scény jsou zinscenované; osoby na nich nejsou skuteční bezdomovci, ale herci, kteří představují Biblické hrdiny v době, kdy byli v nejtěžších životních situacích.
Každá fotografie je založena na příběhu z Bible. Bezdomovec Abraham veze svého syna Izáka v postýlce z PET lahví; Starý Eliáš leží na lavičce a vedle hlavy má igelitku s celým svým majetkem; Noah v opilecké lhostejnosti sedí nahý u automatu na videa; Hagar jako žebrák na rohu ulice; Ruth a Naomi sbírající večer na trzích vyhozené potraviny;David držící v náručí pobodaného rváče Jonathana...
Nes novými fotografiemi vyjadřuje svůj názor na bahno, do kterého se podle něj propadla izraelská společnost, která se po revoluci změnila z utopické pečující skupiny lidí plných ideálů a rovnosti na společnost odcizenou s propastnými sociálními rozdíly.
Hagar (Foto: pr, capture)
Nes vedle sebe staví bezejmenné lidi bez domova, Biblické příběhy, krutou realitu současného Izraele a mýtus o "vyvoleném národu". Neveselý obraz moderní izraelské společnosti vkládá do dva tisíce let staré národní historie. Ukazuje tak, jak současná situace v Izraeli ničí obraz dávné slávy národa.
Abrahám a Izák – fotografie připomíná známé dílo Duane Hansona – “Zákaznice supermarketu” z roku 1970, které ukazuje extrémně nalíčenou ženu tlačící před sebou nákupní vozík napěchovaný potravinami. V Nesově provedení vidíme starého ošuntělého zanedbaného Abrahama tlačícího nákupní vozík plný PET lahví, na kterých klidně spí jeho malý syn Izák. Hansonovo dílo ukazuje konzum a blahobyt, zatímco Nes zobrazuje oběti tohoto životního stylu. Nesův Abraham nikoli náhodou připomíná Abrahama od Caravaggia. V jeho verzi chlapeček pláče, na Nesově fotografii ale leží tiše a trpně přijímá svůj osud.
Job – stařec na fotografii s pohledem přímo upřeným do objektivu fotoaparátu skřivenými ústy z posledních sil lapající po dechu. Rok před pořízením tohoto snímku umíral otec Adiho Nese na rakovinu plic. Osoba na fotografii je Adiho strýc – bratr jeho otce; ti dva jsou si velmi podobní. Nes popisuje, jak se při focení se strýcem snažili, napodobit výraz jeho otce, který před smrtí bojoval o každý nádech. Krátce po té podlehl rakovině plic i Nesův strýc.
Hagar – obraz znázorňuje žebračku stojící v uličce, jejíž vzhled připomíná “Imigrantku” z doby velké hospodářské krize v USA od Dorothy Lange. Nes odkazuje k dobře známé postavě, aby upozornil na sociální krizi v Izraeli. Fotografie Lagové ukazuje matku s dítětem, Nes zobrazil matku, která pláče nad ztrátou syna (Ishmaele), který v obrazu chybí. Její slzy jsou slzami zoufalství a beznaděje.
Celá série je v telavivském Muzeu umění vystavována poprvé. Čtyři z fotografií se stanou součástí expozice Současné Izraelské fotografie Izraelského muzea v Jeruzalémě.
Adi Nes se narodil v Kiryat Gatu v roce 1966. Nyní žije a pracuje v Tel Avivu. V roce 1992 absolvoval Bezalelskou akademii umění a designu v Jeruzalémě. Od té doby vystavoval samostatně i ve skupině s dalšími autory v Izraeli, New Yorku, Londýně, Berlíně, Paříži, Amsterdamu, Vídni, San Franciscu, Chicagu, Montrealu a v Jižní Americe. Jeho nejznámějšími sériemi jsou “Vojáci” 1994 – 2000; “Mladí muži” – série vystavovaná v Tel Avivu, za kterou obdržel Gottesdienerovu cenu za rok 2001; “Vězni” - fotografie poprvé uveřejněné v magazínu Vogue a také vystavované v Tel Avivu, za které dostal Constantinerovu cenu v roce 2003. Nes je držitelem i řady dalších ocenění.
