Uprostřed krásy Golanských výšin a modrého jezera Kineret, či banánových a datlových plantáží, vinic a zelených polí na břehu Jordánu, leží kibuc Maoz Haim, na jehož území stávalo kdysi několik synagog, jejichž umělecké a intarziemi opatřené podlahové mozaiky se podařilo odkrýt a tak mohly spatřit světlo světa.
Její objevení provází zajímavá historka: V roce 1974 obelhal totiž zakladatel kibucu Avshalom Yakobi vojáky, kteří se právě chystali k tomu, že si na tomto území zřídí vojenskou základnu. Náhodou při tom narazili na archeologický nález a Yakobi jim v naději, že se jich co nejrychleji zbaví vysvětlil, že se jedná o synagogu. Jeden důstojník mu odpověděl: „Když se rozeznějí zbraně, musí být múza zticha.“ Ale nakonec to vojáci přece jen museli vzdát a stavbu zastavit. Na svaté synagoze nemůže přece být zřízena vojenská základna.
Ale jak už to se lží bývá, měl Avshalom špatné svědomí a nato se rozhodl, že bude na řečeném místě denně pracovat a ty staré reliéfy odkryje. Stálo ho to denně 3 hodiny tvrdé práce navíc.
Jednoho dne, když se právě prokopal do hloubky osmi coulů, objevil ornament, který zobrazoval menoru, sedmiramenný svícen – symbol židovství. Okamžitě informoval archeologické oddělení o tomto „Divu v podzemí“.
Mezitím experti skutečně objevili kompletní synagogu. Avshalomova původní lež se stala pravdou. Okamžité práce na místě a další analýzy došly k výsledku, že se zde jedná celkem o tři synagogy. Originál vykázal relativně jednoduché struktury, později k tomu přišly struktury ve stylu římských basilik s okny, které ukazovaly na tradiční směr Jeruzaléma.