Alergie na pyly z rostlin, stromů a květin, se v posledních desetiletích staly černou můrou velké části populace zejména dětí. Jde v podstatě o nepřiměřenou obrannou reakci organismu proti škodlivým vlivům, přicházejícím zvenčí.
Začátkem jara, ale nezřídka již i po novém roce, potkáváme kýchající lidi s červenými nosy, kýcháním to bohužel ale nekončí. Není tajemstvím, že alergici trpí zvýšenou únavou, poruchami spánku, jsou nesoustředění a podráždění.
Ze stromů, které kvetou jako první je to například líska. Svým pylem „obohatí“ ovzduší již při několika stupních celsia nad nulou. Dále následují vrba, olše, topol a snad nejhorší pro alergiky je pyl z kvetoucí břízy. Výjimku tvoří snad jen jehličnany, obecně platí, že téměř nezpůsobují alergie, protože mají pyly velké až jednu desetinu milimetru, proto se do dýchacích cest dostávají obtížně. Sezóna stromů končí zpravidla v květnu,v tomto období již začíná sezóna trávy.
Pylové zrnko je velké asi jen několik tisícin milimetru. V dřívějších dobách, kdy ještě ovzduší nebylo znečištěno dopravními zplodinami a smogem, lidé takřka alergiemi netrpěli. Dnes pokud pyl dolétne do města je těmito zplodinami ihned napaden a spolu s nimi se snadno dostane do dýchacích cest. Kdo má vrozené dispozice nebo oslabenou imunitu, snadno alergií onemocní. Neléčené alergie mohou vyvolat další komplikace jako jsou dechové obtíže nebo astma.
Protože je nereálné, aby se alergici neprodyšně uzavřeli do svých domovů, je třeba kromě léků nutné dbát především na psychickou pohodu a zaměřit se na zdravé stravování, tj. omezit na nejmenší míru maso a živočišné tuky a nahradit je zeleninovou a ovocnou stravou.
Také přiměřený sport a otužování jsou nejlepší prevencí proti rozvinutí onemocnění. V neposlední řadě výborně pomáhá pobyt u moře.
A na závěr jedno alarmující zjištění – vlivem letošního horkého a suchého jarního počasí hlásí alergologové až 100% nárůst alergických onemocnění.
