Lotos (Nelumbo) je květina podobná našemu leknínu (Nymphaea). Pochází z oblastí Vietnamu a Afghánistánu, později se rozšířil do celé jižní Asie a Austrálie. V 18. století byl dovezen do Evropy, ale zde se dá pěstovat pouze ve vytápěných sklenících - přeci jen jde o květinu subtropickou.
Potravina - pochutina
Zajímavé je, že všechny části rostliny (mladé listy, květ, semínka i oddenek) jsou jedlé. V Asii se okvětní plátky používají při stolování jako dekorace a do listů se jídlo balí. V Americe rostoucí lotos žlutý znali jako potravinu tamní indiáni. Nejčastěji se jí oddenky, a to v polévce, přičemž všechny části je doporučeno tepelně upravit. Za povšimnutí rovněž stojí lotosový kořen, používaný v čínském lékařství. Je totiž velmi bohatý na vitamíny a důležité stopové prvky. Nejširší použití mají semínka (nebo oříšky). Dají se jíst syrová nebo vařená (často rozmačkaná do pasty), lze je dokonce opražit i do formy podobné popcornu. Zvláštností je, že zdravá rostlina byla vypěstována i z více než 1300 let starého semínka!
Symbol čistoty
Lotos je v celé východní kultuře znám jako ztělesnění čistoty a krásy. Zvláště pak v buddhismu se jeho prostřednictvím zobrazuje kultivace lidského ducha, jelikož vyrůstá z bahna na dně vodních ploch, a přece, když se jeho květ na hladině rozvine, je překrásný a úplně čistý. Také samotní Buddhové jsou často zobrazováni, jak stojí nebo sedí na velikém lotosovém květu.
Vědecký unikát
Jak je možné, že lotosový květ je vždy tak překrásný a čistý? Odpověď můžeme hledat ve vědeckém výzkumu. Ten totiž ukázal, že povrch listů a květů této rostliny je pokryt zvláštní nepřilnavou vrstvou, po které snadno sklouzávají kapky vody a odnášejí tak s sebou různé nečistoty.
Leknín
Nám bude možná známější květinou leknín bílý, hojně rostoucí na rybnících celé Evropy. Jeho nádherné květy, jak ale název nenapoví, se vyskytují i v červené barvě. Také leknín se dá jíst, ale opatrně: i když se lodyhy a kořen používají v bylinkovém lékařství, zbytek rostliny (květ) má vysoký obsah několika alkaloidů a je účinným sedativem a afrodisiakem.
Kromě lotosu indického a lotosu žlutého se vyskytují ještě další rostliny s tímto názvem, například modrý nebo tygří lotos, zde se však už jedná o odrůdy leknínů (leknín modrý a leknín lotosový). V Homérově Oddyseji najdeme zmínku o lotosovém stromu. Dodnes však není zcela jasné, jakou rostlinu tím měl autor na mysli.
Poezie na závěr
Nyní se podívejme na verše neznámého čínského umělce, který s obrazem lotosu umně pracuje ve své poezii:
Život zasvěcený kultivaci
Siou Sing
Celé své tělo odevzdej kultivaci, s nepohnutou myslí
Sü-šen Siou-sing Č' Pu Ji
Právě tak, jako mladý lotosový květ vyrůstá ze špinavého bahna
Čchia-s' Čching Lien Čchu Wu-ni
Kultivuj v "Zákonu" - dosáhni veliké moudrosti
Fa-čung-siou Te Ta Č'-chuej
Vznášej se do deváté úrovně nebeských výšin
Fu-jao Ťiou Siao Jü-tchien-čchi.
Zdroje:
PureInsight.org
Wikipedia.org
