Město Praha bývá nazýváno stověžatým. Jsou však i jiná města s množstvím věží. Když přijdete do Jihlavy, potkáte i zde spoustu různých věží a věžiček. Gotický kostel sv. Jakuba je poněkud zvláštní stavba své doby, neboť má v popředí dvě věže, z nichž jedna bývala strážní a druhá nese zvon.
Dvouvěžatý kostel
Chrám sv. Jakuba je po hornickém kostelíku sv. Jana Křtitele jednou z nejstarších chrámových staveb v Jihlavě. Halový trojlodní kostel s dlouhým presbytářem a dvěma věžemi v průčelí byl vysvěcen v květnu roku 1257. Fara sem byla zároveň přenesena v témž roce. Stavba kostela počala před polovinou 13. století.Na začátku 14. století byla postavena severní věž, měřící 63 metry. Na její ochoz je nutno vyšlapat 187 schodů; na něm se ocitnete ve výši 40 metrů nad zemí a zároveň 556 metrů nad mořem. Měla jehlancovou střechu a na průčelí figurální malbu. O této strážní věži hovoří historické prameny ze 16.stol., které dokládají činnost věžníka a dvou pomocníků - ti troubili hodiny, fanfárami vítali vzácné hosty a strážili město před ohněm a nepřáteli. Poslední věžník opustil své působiště v roce 1924, kdy byla jeho funkce zrušena. Nahoře můžete ještě nahlédnout do jeho skromné komůrky. Od r. 1991, v rámci oslav 555 let od Basilejských kompaktát, slouží severní věž jako vyhlídková.
Druhá věž -jižní - je zřejmě o sto let mladší. Je nazývána zvonová, měří 54 metry. Původně měla být vyšší, než severní, avšak když se začala vyklánět ze své osy, byla postupně snížena na 54 metrů..
"Zuzana" je jméno zvonu, který byl v r. 1563 do jižní věže zavěšen. A je to druhý největší zvon na Moravě. Jeho výška je 1,82 m a váha 7086 kg.
Interiér kostela je pokladnicí uměleckých předmětů. Unikátní Pieta pochází ze 2.pol. 14. století, překrásná socha sv. Kateřiny náleží do okruhu krásných českých madon. Pozdně gotické plastiky sv. Jakuba a Boha otce jsou připisovány jihlavské řezbářské dílně.Tepaná zlacená renesanční křtitelnice byla zhotovena norimberským zlatníkem Hansem Hirtem roku 1599. Do obvodových zdí kostela je vsazeno několik náhrobních kamenů, pocházejících ze zrušeného hřbitova.
Korunovace králů
Ve zdech sv. Jakuba se r. 1436 odehrála korunovace císaře Zikmunda na českého krále. Později zde obdržel královské insignie i uherský král Matyáš Korvín. Po vyhlášení Basilejských kompaktát v tomto kostele měli věřící možnost poprvé v historii zemí českých a moravských přijímat pod obojí. Mši zde tehdy sloužil legendární bojovný kněz Jan Rokycana.
Kaple Bolestné Panny Marie
Ke kostelu přináleží kaple Panny Marie bolestné, jejíž obrazy, sochy a fresková výzdoba pocházejí z období baroka. Osmiboká barokní památka byla zpřístupněna v r. 2006. Stavba kaple byla změnou půdorysu chrámu, když ji v r. 1702 nechal postavit městský fyzik a velký jihlavský mecenáš Jindřich Kielmann z Kielmannsecku. Kostel sv. Jakuba je ve vlastnictví řádu premonstrátů.
"Milost boží s námi se všemi"
je název výstavy, která současně probíhá v Domě Gustava Mahlera v Jihlavě a která připomíná, že uběhlo 750 let od vysvěcení kostela sv. Jakuba. Pravděpodobně není pouhou náhodou, že radnice zaznamenala zvýšenou návštěvnost věže sv. Jakuba.V týdnu od 3.7 do 8. 7. vystoupalo celkem 880 návštěvníků, z toho 298 dětí, na vyhlídku z ochozu věže. "Toto číslo výrazně převyšuje loňské maximum, kdy ve třetím srpnovém týdnu přišlo 662 osob," uvádí R. Tulis, tiskový mluvčí radnice. "Od května už vidělo z věže Jihlavu 3.231 lidí."
Výstava obsahuje desítky dobových dokumentů, vztahujících se k historii kostela sv. Jakuba, ale i k jiným chrámům v Jihlavě. Její smířlivě znějící název láká návštěvníky od 25. června do 29. července 2007.
Vystavené předměty pocházejí z Muzea Vysočiny a rovněž ze Státního okresního archivu. Ačkoliv se jedná spíše o archiválie, mohou být zajímavé i pro laickou veřejnost. Nacházíme zde nákresy s architektonickými studiemi přestavby kostela, soubor liturgických textilií z r. 1835, renesanční křtitelnici nebo fotografie kostela z r. 1898 před jeho rekonstrukcí, jak je zachytil Johann Haupt (1849-1928), který byl zakladatelem jihlavského havířského průvodu a mimo jiné kustodem Městského muzea, fotografem i členem městské rady.
Můžeme se probírat sbírkou plánů na rekonstrukci kostela z r. 1898-1904 architekta Richarda Völkela nebo listinami z roku 1563, ve kterých rada města uzavírá smlouvu s Brykcím zvonařem, měšťanem Nového města pražského, o přelití velkého zvonu.
Prohlížíme obrázek kupole městské věže sv. Jakuba autora Schirmera, která je součástí záznamu Andrease Sterlyho o usazení této kupole v r. 1825 nebo pamětní knihu faráře Xavera a děkana Michaela Nepomucena Lose z let 1733-1796. Domácí oltářík měšťana pana Michaela Benischka z 18.století vypovídá o způsobu života zdejších měšťanů.
Nacházíme zde několik vzácných předmětů, které upomínají existenci vězeňské kaple sv. Dismase, která se nacházela při městském vězení ve dvoře tehdejší radnice v letech 1716-1906. Kropáč, kropenka nebo mosazná kadidelnice pocházejí z 18. století.
Jednotlivé výstavní panely mají svá odlišná témata
O poutích a jejich účelu vypovídá citát Karla Eichlera, faráře z Veverské Bitýšky z roku 1887:
"Co jest pouť? Pouť jest návštěva posvátného místa za příčinou modlitby, pobožnosti a vzdělání mysli."
Jsou zde témata o "Městu dvojího lidu" - jak zde probíhalo soužití katolíků a evangelíků, výpovědi o násilné rekatolizaci obyvatel; je tu období baroka i reprodukce olejomalby ze sbírek jihlavského muzea na téma "Přijetí basilejských kompaktát".
A když už jsme té historie nasyceni, třeba dostaneme chuť vyšlapat 187 schodů na vyhlídkovou věž, osobně shlédnout z jejího ochozu na věžaté město a pokochat se výhledem, lemovaným půvabnou Vysočinou.
