Pitný režim - v létě jsou tato dvě slova skloňovaná snad ve všech pádech. Notoricky známá informace o příjímání zvýšeného množství tekutin zřejmě už nestačí. Vždy se totiž najdou lidé, kteří se jimi neřídí a zbytečně si přivodí zdravotní potíže. A tak nezaškodí si o pitném režimu čas od času některá fakta zopakovat...
Není voda jako voda...
Náš trh nabízí nepřeberné množství balených vod různých značek i druhů. A řece není voda jako voda. Měli bychom správně rozlišovat mezi vodou kojeneckou, minerální, stolní, pramenitou a pitnou. Některé druhy vod se mohou pít bez jakýchkoliv zdravotních v rizik (např. voda kojenecká), u jiných se zase musíme zaměřit na jejich složení, protože ne každá voda je pro všechny stejně vhodná. Tak například kojenecké, pramenité a slabě mineralizované vody bez oxidu uhličitého se dají popíjet bez omezení denně, a pít je mohou děti, kojenci, těhotné ženy i nemocní lidé.
Balené vody versus vody z kohoutku?
V posledních letech se díky plastovým lahvím prudce zvýšila poptávka po balených vodách. Často lidé vůbec nepřemýšlejí nad tím co nakupují. Mnozí z nás si myslí, že stačí, když se prostě nakoupí balená voda a o naše zdraví tak máme postaráno. To však zdaleka nestačí. Podle odborníků je totiž úplně jedno, jestli pijeme vodu z kohoutku nebo stolní balenou vodu. Kvalita vody je stejná, jen voda z vodovodu má možná méně příjemnou chuť.
Káva není tekutina
Také káva je mnohými považovaná za nápoj. Kofein, který obsahuje, však na sebe váže vodu, a tak káva víc odvodňuje než zavodňuje. Proto ji v některých restauracích servírují se skleničkou vody. Mezi tekutiny nepočítejte mléko, černý čaj nebo polévku. Tolik oblíbené nápoje typu cola s obsahem kyseliny fosforečné také nejsou příliš ideální, protože kyselina fosforečná odvádí vápník z těla pryč a navíc také obsahují hodně cukru. Slazené nápoje a limonády jsou zase plné chemických přísad a barviv, které zbytečně tělo zatěžují.
Pozor na rizikové skupiny
Děti a starší lidé obvykle nemívají pocit žízně. Je to proto, že jejich regulační mechanismus, který signalizuje žízeň, je buď nedostatečně vyvinutý nebo naopak oslabený změnami, které souvisí se stárnutím organismu. Proto je důležité u těchto skupin pohlídat pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci nebo nemocem z přehřátí či jiným zdravotním problémům s tím souvisejících.
Ovoce a zeleniny mají zelenou...
Ve velkých vedrech často ani nemíváme pocit hladu. Pro osvěžení proto postačí jíst některé druhy ovoce a zeleniny, které obsahují větší množství vody. Patří sem například okurky, meloun, rajčata, atd.
Co v létě pít?
Nejideálnější a zároveň nejdostupnější je obyčejná voda. Dále odborníci doporučují ovocné džusy, které můžeme naředit vodou, aby nebyly tak sladké. Osvěžující jsou zeleninové a ovocné šťávy. Není vhodné pít alkohol, ale pokud se bez skleničky alkoholu neobejdeme, můžete vyzkoušet vinný střik nebo nealkoholické pivo, které v rozumné míře dovedou žízeň rychle a bez následku uhasit. Ovocné čaje - ať ve studené nebo teplé formě jsou také vhodné. U bylinkových čajů záleží na druhu byliny, ze které je čaj připravený - některé druhy bylin se mohou popíjet dlouhodobě, ale jiné naopak mohou při dlouhodobém užívání snižovat účinnost nebo působit nepříznivě. Tyto informace vám poradí každý zkušený lékárník.
Jak v létě správně pít?
Odborníci doporučují pít v průběhu celého dne tekutiny v malých dávkách (ne nárazově). Pijte, i když třeba zrovna nemáte žízeň - pocit žízně už je prvním varovným signálem, že tělu chybí tekutiny. Denně by měl člověk vypít 1 - 2 litry tekutin. Při zvýšené tělesné námaze, sportu, velkých vedrech by se měly tekutiny doplnit úměrně k námaze, kterou jste vynaložili.
