Je sobota 6. října dopoledne. Nad ranním Brnem se rozlévají sluneční paprsky a my pomalu stoupáme k Denisovým sadům na Petrově. V centu Brna se připravuje druhý ročník Výročního pochodu Moravanů, pochodu, který má být připomínkou 1185 let od první písemné zmínky o samostatných kmenech Moravanů a také připomenout veřejnosti kulturní a politické svébytnosti Moravy. Pochodu těch, kteří zůstali věrni myšlence hrdosti na Moravu i po krizi moravského hnutí v druhé polovině 90. let.
Předseda politické strany Moravanů Ing. Pavel Dohnal pro VE uvedl, že budoucnost Moravy a Moravského národa vidí především v nastupující generaci, která o moravskou otázku pomalu opět začíná projevovat zájem. "Obrovskou nadějí pro mě je to, že spousta mladých lidí se zajímá o své kořeny, o Moravu a vidí svůj život a svou budoucnost jako budoucnost Moravského národa," řekl Dohnal.
Podpořit samosprávu Moravy
Je okolo půl desáté dopoledne a na místo začátku průvodu v Denisových sadech přicházejí první hloučky účastníků průvodu s moravskými zlatočervenými vlajkami. A my vyrážíme za nimi. "Chceme připomenout moravskou identitu a dostat do povědomí obyvatelstva, že jsme na Moravě a že i když momentální politická situace není moc příznivá, chceme, aby se to do budoucna změnilo a aby si Moravané uvědomili, že mají svou zem" odpovídá nám jeden z účastníků pochodu na otázku, co jej motivovalo k účasti na pochodu. A připojují se jeho kolegové: "Su Moravák a chci podpořit samosprávu Moravy a vyrovnání příjmů obyvatel v Čechách a na Moravě. A ne aby měli Češi v průměru o 10 až 12% více než mají lidé na Moravě, s Prahou o 15 až 20%." Mezitím pořizujeme ještě několik fotografií a pomalu se připravujeme na začátek průvodu. Desátá hodina se blíží a s ní i oficiální odstartování pochodu.
Stihneme ještě několika účastníkům pochodu položit pár otázek a pak se spolu s průvodem za zvuku bubnu dáváme na pochod směrem k Zelnému trhu a dál na Dominikánské náměstí k budově bývalého zemského sněmu, dnes Brněnské radnici. Zde přečetl zástupce Moravské národní obce Deklaraci Moravanů. "Naši slovanští předkové vytvořili spolu s Čechy v 2. polovině 19. století takzvaný novodobý, státotvorný český národ. Tento národ vznikl pod tlakem germanizace na základě společného jazyka jako rovnoprávný svazek historických Čechů a Moravanů. Jeho funkce a poslání jsou však dnes minulostí a tento obrozenecký národ je nahrazován moderním politickým národem občanů České republiky, stejně jako byla nahrazena idea společné obrany proti germanizaci, moderní ideou členství ve sjednocené Evropě" ozývalo se z megafonu za souhlasného přikyvování účastníků pochodu.
Průvod pokračuje přes ulici Českou na Moravské náměstí. Zde bylo přečteno několik projevů, většinou poukazující na nerovnoměrné přerozdělování finančních prostředků a nedostatečnou péči o kulturní památky na Moravě. Tím celá akce skončila. U okolojdoucích se Pochod Moravanů setkával s různými reakcemi, od vyjadřování podpory až k nesouhlasným reakcím, většinou však na něj lidé reagovali neutrálně.
Západ a úsvit moravanství
Pochod pořádala Moravská národní obec, jedna z posledních pomoravských organizací, která zbyla na kdysi bohaté scéně promoravských hnutí. To prožívalo období své největší slávy v první polovině devadesátých let, kdy měly moravské politické strany své zástupce v parlamentu a k moravské národnosti se v té době hlásil téměř milion a čtvrt lidí. Pak však přišlo období stagnace a úpadku zájmu veřejnosti o moravskou otázku, které bylo zpečetěno výsledky sčítání lidu v roce 2001, ve kterém se k moravské národnosti přihlásilo již jen necelých 400 000 lidí. Politické úspěchy se nedostavily ani ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2002 a v roce 2006 a moravské hnutí se tak pomalu dostalo ze scény veřejného života v ČR.
Tam se však, i přes poměrně skeptický názor některých politologů, pokouší vrátit. V roce 2005 došlo ke sjednocení posledních dvou zbývajících moravsky orientovaných stran, Moravské demokratické strany (MoDS) a Hnutí za samosprávnou Moravu a Slezko (HSMS) ve stranu Moravané.
