Shromáždění se uskutečnilo v sobotu na Union Square v New Yorku. Aktivisté vyzývali k bojkotu olympiády v Pekingu v roce 2008 z toho důvodu, že čínský režimu podporuje vojenskou juntu v Barmě. (Sam Simmonds/SSNEWS Images)
Shromáždění se uskutečnilo v sobotu na Union Square v New Yorku. Aktivisté vyzývali k bojkotu olympiády v Pekingu v roce 2008 z toho důvodu, že čínský režimu podporuje vojenskou juntu v Barmě. (foto: Sam Simmonds/SSNEWS Images)

NEW YORK - "Čína zabíjí Barmu!" volali v sobotu barmští newyorčané a zastánci vládních reforem v Barmě na shromáždění v New Yorku na Union Square. Účastníci vyzývali k bojkotu olympiády v Pekingu 2008 a sbírali podpisy a prohlášení lidí, že do Číny na olympiádu nepojedou, dokud tamní režim podporuje vojenskou juntu v Barmě.

Protesty, které probíhají v Barmě několik posledních týdnů, jsou poprvé vedeny buddhistickými mnichy a volají po vládních reformách navzdory létům represí pod vládou junty. Prudká a násilná reakce vojenské vlády na poklidné protesty si vyžádala nejméně 10 mrtvých, ačkoli některé zdroje uvádí stovky mrtvých a další tisíce zatčených.

"Můžete se ptát, jak může tahle vláda zůstat u moci ve světě, který se věnuje lidským právům a principům demokracie. Na to mám tedy odpověď. Tím důvodem je Čína," sdělila davu na Union Square před sochou generála George Washingtona Mala Htun, profesorka politických věd na univerzitě New School.

Junta má s Čínou úzké ekonomické vztahy. Poskytuje Číně ropu a další suroviny a na oplátku dostává zbraně a diplomatickou ochranu v OSN.

"Všichni z nás to odsuzují. Nechceme, aby v dnešním civilizovaném světě taková vláda existovala. V dnešním světě pro ni není místo," říká Htun, která je sama napůl barmské národnosti. Podobné nálady v současnosti panují mezi lidmi v celé společnosti. Od první dámy USA Laury Bush, přes herce Jima Carreyho až k samotné Číně prostřednictvím rezoluce OSN, přestože ze strany Číny je rezoluce vnímána spíš jako diplomatický manévr, než upřímný postoj.
BOJKOT OLYMPIÁDY: Profesorka Mala Htun hovoří na Union Square v New Yorku.

BOJKOT OLYMPIÁDY: Profesorka Mala Htun hovoří na Union Square v New Yorku.  (Sam Simmonds/SSNEWS Images)
BOJKOT OLYMPIÁDY: Profesorka Mala Htun hovoří na Union Square v New Yorku. (foto: Sam Simmonds/SSNEWS Images)

Hlasy z Barmy

"Nejméně 300 mnichů zabili… zřejmě o hodně víc," říká barmský buddhistický mnich Ven Ašin Nayaka, účastník shromáždění. Nayaka, hostující profesor historie na columbijské univerzitě, uvádí počet zatčených mnichů na 3 000. Jeho informace pocházejí z pravidelných zpráv, které dostává od svých kolegů, mnichů z Barmy.

Nayaka utekl do Indie v roce 1988, kdy došlo k podobným protestům. Tehdy je vláda ukončila masakrem. Podle něj bojkot olympiády nepředstavuje extrémní krok. "Čína nepřímo zabíjí lidi - mnichy - v Barmě. Měla by svůj postoj okamžitě změnit," míní.Barmský newyorčan Nay Rein Kyaw, student vysoké školy LaGuardia College, říká: "Bojkot zcela podporuji, Čína podporuje ten [barmský] režim." Kyaw byl v roce 1992 odsouzen juntou k deseti letům vězení za účast na poklidných protestech.Nyní, jako uprchlík ve Spojených státech, Kyaw hovoří o svém pobytu ve vězení, kde nyní opět skončily tisíce protestujících, většinou mnichů.

"Tři dny mi nedali rýži, jídlo, nebo cokoli, dokonce ani vodu. Velmi brutálně mě bili a někdy mi dávali šoky elektrickými obušky," vybavuje si Kyaw. Jeho otec pracoval v Barmě jako novinář. V šedesátých letech ho tentýž režim poslal na čtyři roky do vězení, když publikoval zprávy nezávisle na "vládní linii".

Jedna barmská žena se představila jen jako Dwelling pro případ, že by se chtěla do Barmy vrátit. Vzpomínala, jak v Barmě vyrůstala: "Pro mě byl život pod armádou jako temná místnost odříznutá od okolního světa. Byla to absolutní kontrola. Jsou tam jen tři televizní programy a všechny vysílají vládní propagandu."

Dwelling patří k národnostní menšině Kachin, kterou junta systematicky utlačuje. Teď žije v Thajsku a společně s dalšími barmskými ženami založila organizaci na pomoc ženám z národnostních menšin v Barmě.

"Je to jako peklo," říká paní Lway Aye Nang, příslušnice barmské menšiny Palung. "Měli jsme [pod domem] podzemní místnost. Už odmalička jsme se tam chodili schovávat, jakmile přišli vojáci… Můj otec býval předákem vesnice, takže ho [vojáci] bili."