vyberanie organov, vyberanie organov v Cine, odebirani organu v cine, obchod s organy, krvava sklizen, matas, kilgour
David Matas, advokát v oblasti lidských práv, mluví na semináři o odebírání orgánů a lidských právech v Číně, 3. dubna 2008 na Kalifornské univerzitě v San Diegu. (Alex Li/Velká Epocha)

SAN DIEGO – David Matas, oceněný mezinárodní advokát, působící v oblasti lidských práv, vystoupil 3. dubna na semináři o odebírání orgánů a lidských právech v Číně v Mezi-kulturním centru Kalifornské univerzity v San Diegu.

Matas probíral poznatky vyšetřovací zprávy, nazvané „Krvavá sklizeň,“ na které pracoval s Davidem Kilgourem, bývalým kanadským prokurátorem, členem parlamentu a ministrem zahraničí. Zpráva prošetřuje obvinění, že se pod taktovkou čínské vlády odebíraly orgány živým následovníkům meditační praxe Falun Gong, a v závěru píše, že „…docházelo a nadále dochází k odebírání orgánů praktikujícím Falun Gongu ve velkém a bez jejich souhlasu“.

Matas rozebíral, proč se rozhodl převzít zodpovědnost za vyšetřování této otázky, když v roce 2006 vyslechl toto obvinění od manželky čínského chirurga, která vystupovala pod přezdívkou „Annie“. Ta říkala, že její manžel tyto operace prováděl a byl svědkem zabíjení praktikujících Falun Gongu pro jejich orgány.

Zmínil se, že jako právník se zaměřením na otázky lidských práv, který pracoval s mnoha významnými skupinami z této oblasti, jako Amnesty International a Human Rights Watch, předpokládal, že s tímto vyšetřováním budou mít lidskoprávní organizace problémy, což ilustroval popisem situace, před jakou se on a Kilgour ocitli: „Někdo je zabit na operačním sále a jeho tělo je zpopelněno. Takže nejsou žádné přeživší oběti a není žádné tělo. Je to operační sál, takže je následně vyčištěn, není žádné místo činu. Je to nemocnice, uzavřené místo, žádní svědkové.“

Matas pokračoval: „Dá se předpokládat, že by měly existovat nemocniční záznamy, ale tohle je čínská vláda, žádný přístup k informacím, takže nedostaneme žádné dokumenty… takovéto důkazní situaci jsme čelili.“

Navzdory této překážce Matas a Kilgour našli způsob, jak zahájit vyšetřování vytvořením seznamu důkazních vodítek, která by mohla buď dokázat nebo vyvrátit obvinění. Celkem přišli s 33 takovými stopami, po kterých se před zveřejněním své zprávy vydali.

„V podstatě, v kostce řečeno, jsme přišli s tím, že jakákoli důkazní stopa, na kterou jsme mohli přijít, která by mohla obvinění vyvrátit, nikam nevedla. Každá důkazní stopa, která obvinění dokazovala, nám něco dala. Výsledkem čehož je, když se to dá všechno dohromady, že když se na to celé podíváme, abych tak řekl, s odstupem, došli jsme k závěru, že je to pravda. Že to, co řekla Annie je pravda. Nejen co se týče rohovek, ale co se týče všech orgánů. Nejen v letech 2002 a 2003, jak říkala ona, ale od roku 2001 až do vydání naší zprávy. Ne jen v Sujiatunu, ale po celé Číně,“ uvedl Matas.

Vodítka zahrnovala řadu oblastí, které by musely splňovat určité podmínky, aby odebírání orgánů lidem umožnily. Matas říká, že jedním z vodítek byly telefonáty do nemocnic, kde se volající vydával za pacienta, který potřebuje transplantaci, a ptá se lékaře, jestli jsou orgány od praktikujících Falun Gongu s tím, že vzhledem k tomu, že praktikující Falun Gongu dělají cvičení, musí mít orgány zdravější.

Ze všech telefonátů deset procent potvrdilo, že orgány jsou od praktikujících Falun Gongu. Z telefonátů byly pořízeny zvukové záznamy, doplněné o záznamy o tom, kdy a kam byl hovor uskutečněn. Další vodítka poukazovala na zapojení armády do transplantací orgánů, systematické krevní testy pouze těch vězňů, kteří se věnují Falun Gongu a ohromný nárůst počtu provedených transplantací v souvislosti se zahájením perzekuce Falun Gongu čínskou komunistickou stranou.

„…Od samotného počátku transplantací byli vězni téměř jediným zdrojem orgánů v Číně. Začalo to vězni, odsouzenými k smrti, a to byl více méně jediný zdroj orgánů na transplantace v Číně, dokud nezačalo pronásledování Falun Gongu. Ale za rok za dva po zahájení perzekuce Falun Gongu, začaly počty transplantací prudce stoupat. Čísla šla nahoru, ale počet odsouzenců na smrt zůstal stejný,“ uvedl Matas.

Také poukázal na fakt, že s přesunem Číny od socialismu ke kapitalismu začala centrální vláda stahovat dotace do zdravotnictví s tím, že nemocnice budou za své služby vybírat poplatky a samy si peníze vydělají. To způsobilo, že se stal čínský systém zdravotnictví silně závislý na penězích za transplantace orgánů.

„Nejenže v soukromém sektoru vydělávají peníze nemocnice, ale v soukromém sektoru vydělává peníze i armáda. Armáda v Číně je obchodní konglomerát, takže jsou zapojeni ve všech možných způsobech, jak vydělat peníze, včetně prodeje orgánů,“ říká Matas.

Nyní je důkazních vodítek 51 a na cestě možné třetí vydání vyšetřovací zprávy. Matas se zmínil, že on i Kilgour věnovali hodně času práci ve světě, hovorům s politiky a seminářům, kde prezentují svá zjištění. Přičemž doufají, že se jim podaří praxi odebírání orgánů v Číně zastavit.

Navzdory poznatkům v jejich zprávě, Matas vysvětluje, že on a Kilgour se střetli se silným tlakem čínského komunistického režimu. Jeho postupy Matas nazval falešnou propagandou. Popsal, že jeho první střet s propagandou, mířenou na jeho zprávu, byl při debatě se zástupcem čínské ambasády v Izraeli.

Matas to komentoval: „On udělal to, že vykonstruoval citace z naší zprávy a nesouhlasil s citacemi [které vykonstruoval]. Chci říct, že jsem ty citace mohl vidět. Především si pamatuji, co jsem napsal, ale naše zpráva je také na internetu a dá se v ní vyhledávat podle klíčových slov.“

„Normálně, když se mnou lidé nesouhlasí, mají sklon přijímat postoj, který vypadá uvěřitelně nebo zní smysluplně, nebo je to postoj, který by někdo mohl smysluplně zaujmout. To ale čínská vláda neudělala. Čínská vláda ve svém nesouhlasu s námi, jak se zdá, se vyhnula uvěřitelnému a měla sklon k přemrštěnému, k zaujetí postoje, kterému nikdo nutně nemůže věřit. Zpočátku mě to poněkud zarazilo. Nebyl jsem si úplně jist, co si o tom mám myslet,“ uvedl Matas.

Matas popsal další případy, kdy se setkal s podobným přístupem komunistického režimu. „Říká se tomu ‚technika velkých lží‘. Je to technika propagandy. Ve skutečnosti to bylo něco, co hájili a vyjádřili nacisté, Hitler, který řekl, že když se chystáte uspět s propagandou, pravděpodobněji uspějete s velkou lží, protože velká lež bude tak skandální, že si lidé nebudou myslet, že máte tu drzost se do takové lži pustit,“ říká Matas.

Podle Matase, propaganda „zprávu nevyvrací, ale určitě ji potvrzuje“.

Navzdory odporu čínského režimu Matas mluví o dosažení jistého pokroku. Přesto zdůrazňuje, že mnoho ještě zbývá udělat. „I kdyby ten problém úplně zmizel, v což určitě doufám. I kdyby měla Čína upustit od pronásledování Falun Gongu, což by určitě měla. I kdyby se Čína stala demokratickou, což je něco, v co bychom, hádám, všichni mohli doufat, stále by tu byl problém, protože to, co se stalo, je zločin proti lidskosti a jako zločin proti lidskosti si žádá o nápravu,“ uzavřel Matas.