Režie: Peter Rowe
Žánr: filmový dokument kanadské společnosti CBC
Název: Beyond the Red Wall - The Persecution of Falun Gong („Za rudou zdí – pronásledování Falun Gongu“), 2007
sledujte online: Beyond the Red Wall
Tento filmový dokument je prodchnut atmosférou soustředění. Svědkové perzekuce a odborníci na Čínu v něm činí mrazivá odhalení krutého zacházení s lidmi v Číně. Divák je zároveň konfrontován s nezlomnou duchovní silou těch, kteří mučení ve věznicích dokázali přestát. Beyond the Red Wall je hutné, elektrizující odhalení příběhu pronásledování duchovní praxe Falun Gong[1].
V roce 2003 byl kanadský režisér Peter Rowe svědkem demonstrace před čínským konzulátem ve Vancouveru. Příznivci meditační praxe Falun Gong tady protestovali proti pronásledování, které čínský režim proti Falun Gongu vede od roku 1999. Skutečnostmi, které se na místě dozvěděl, byl Rowe doslova zasažen. „Tento ohromující příběh, který většina lidí nezná, se mě skutečně dotknul. Hned jsem si uvědomil, že je plný tajemství a skrytých skutečností. Říkal jsem si: po světě chodí mnoho lidí, kteří nevědí, co je Falun Gong a tím méně jsou obeznámeni s realitou jeho pronásledování. To by se mělo změnit,“ vysvětluje Rowe.
Inspirován příběhy lidí zpřed ambasády nakonec napsal, produkoval a řídil natáčení dokumentárního filmu, který příznačně nazval Za rudou zdí (Beyond the Red Wall). Film byl dokončen a poprvé zveřejněn v roce 2007. Je kompilátem filmové metráže ze světa a vnitrozemské Číny a mapuje události několika posledních let. Dokumentární záběry doprovázejí komentáře státníků, novinářů, učitelů a příznivců duchovní praxe Falun Gong. Film také ve zkratce zobrazuje snahy Falun Gongu a zastánců lidských práv o zastavení perzekuce. Sami stoupenci praxe jsou přesvědčeni, že pokračujícími protesty a vigiliemi před čínskými ambasádami a gradující snahou o zvýšení povědomí o této kauze, již přivedli devět let trvající represe téměř ke konci.
Čínská ambasáda: "Falun Gong neexistuje"
Zhang Weidong, mluvčí velvyslanectví ČLR v Ottawě, v dokumentu odmítá obvinění, že praktikující Falun Gongu jsou v čínských věznicích mučeni. Uvádí, že ve vnitrozemské Číně se Falun Gong „rozpadl“. Jeho názor koresponduje s oficiální agendou státem řízených médií v Číně; z pohledu čínských úřadů Falun Gong neexistuje.
Zprávy zástupců mezinárodního společenství přitom tvrdí něco úplně jiného. Podle Manfreda Nowaka, zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení, se 66% zaznamenaných případů nelidského zacházení v Číně týkalo praktikujících Falun Gongu (údaj z roku 2005).
Ian Johnson: "nadešel čas se přiznat"
Reportér Ian Johnson (The Wall Street Journal), který za sérii článků o Falun Gongu získal Pulitzerovu cenu, v dokumentu říká, že „pronásledování zanechalo jizvu na těle čínského státu“. „Pro čínský režim nadešel čas všechno přiznat, vypořádat se s tím a uznat, že se v Číně odehrává obrovský policejní zátah, že nejde o nic jiného, než o systematické potlačování lidí,“ říká Johnson.
Šokující statistiky: přes 3 000 úmrtí v důsledku mučení
Zámořské komunity stoupenců Falun Gongu, které jsou ve spojení se svými čínskými protějšky, údajně vystopovaly více než 3 000 případů úmrtí přívrženců praxe v Číně na následky mučení. „Falun Gong je v Číně daleko od proklamovaného stavu rozpadu a jeho popularita na venkově a v menších městech dokonce tiše roste,“ říká Guo Goting, čínský právník žijící v exilu. Guo obhajoval praktikující Falun Gongu v Číně, dokud úřady nezastavily jeho právnickou praxi. V roce 2005 uprchl do Kanady.
Nejdříve ho komunisté schvalovali
Dokument sleduje vzrůstající popularitu Falun Gongu v rámci boomu čchi-kungových[2] energetických cvičení, který v Číně vrcholil na počátku 90. let. V tu dobu kulminoval zájem čínské veřejnosti o meditační praxe, dočasně udušený Velkou kulturní revolucí a následným „duchovním vakuem“. Čínské ministerstvo tělovýchovy a sportu v roce 1998 odhadlo, že Falun Gong v Číně praktikuje 50 – 70 milionů osob. Stovky lidí se každé ráno před prací scházely v parcích a na náměstích po celé zemi, aby společně cvičily.
Falun Dafa neboli „Velká cesta Kola zákona“ vyučovaná zakladatelem Li Hongzhim a její tři principy (pravdivost, soucit, tolerance), se úspěšně šířily po celé Číně. Zpočátku Čínská komunistická strana Falun Gong schvalovala. Věnovalo se mu i mnoho vysokoškolsky vzdělaných lidí a komunistických úředníků. Velvyslanectví země v tu dobu praxi doporučovala i mladým Číňanům studujícím v zahraničí.
V druhé polovině 90. let nechaly čínské úřady zpracovat rozsáhlou zdravotnickou studii, která měla potvrdit nebo vyvrátit tvrzení o příznivém účinku Falun Gongu na zdraví člověka. Výzkum, který sledoval zdravotní stav 34 000 jedinců (z toho 10 000 v Pekingu) konstatoval vynikající účinky praxe na zlepšení tělesné kondice a upevnění zdraví. Když se v devadesátých letech začal rozpadat veřejný zdravotnický systém, přiklonilo se k Falun Gongu (a k jiným formám tzv. čchi-kungu) mnoho lidí, kteří hledali alternativní metody léčby. „Pokud jde o čchi-kung[2] , i mnoho čínských vůdců si myslelo, že narazili na novou revoluční čínskou vědu, která změní svět,“ potvrzuje v dokumentu David Ownby, profesor sinologie na universitě v Montrealu.
Pokračování v dalším článku…
Pozn.:
[1] – Falun Gong (www.falundafa.org) – kultivační praxe pro zušlechťování těla a mysli zastávající morální principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
[2] – Čchi-kung – tradiční čínské cvičení pro zušlechťování těla a mysli.
Zdroj: Mazalien.com; Beyond the Red Wall - The Persecution of Falun Gong
