Kořeny ženšenu. (Brian Negin/Flickr.com)
Kořeny ženšenu. (Brian Negin/Flickr.com)

Ženšen je proslulý svými léčivými účinky již odnepaměti. Jeho název pochází z čínštiny a v překladu vyznívá velmi poeticky: „Síla země v podobě člověka.“ Ženšen se kromě široké palety léčivých účinků vyznačuje i tím, že jeho kořen připomíná lidské tělo.

Není ženšen jako ženšen

Rozlišujeme několik stovek druhů ženšenu. Asi nejznámější je Ženšen pravý (Panax Ginseng). Tento nízký keř se vyskytuje v nadmořské výšce nad 750 m v oblasti severovýchodní Číny a Koreje. Rostlinný druh podobající se ženšenu, který má podobné účinky jako pravý ženšen – Penax Trifolius – nalézáme v Jižní Americe. Na Sibiři se daří vzdálenějšímu příbuznému ženšenu, který je známý spíše pod označením eleuterokok nebo sibiřský ženšen. Zastaralý český název ženšenu zní všehoj ženšenový, což vypovídá o jeho všestranném používání k léčbě a povzbuzení organismu.

Všehoj neboli všelék

Ženšen znají mnohé kultury a národy již po tisíciletí. Jsou potvrzeny případy jeho účinného působení při léčbě cukrovky, léčebné látky v  ženšenu upravují a snižují hladinu cukru a tuku v krvi. Ženšen působí stimulačně, podporuje imunitní pochody v těle, má silné regenerační a rekonvalescenční účinky, proto jej často používají onkologicky nemocní lidé po chemoterapii. Jeho užívání upravuje krevní tlak, snižuje hladinu cholesterolu, posiluje cévní systém a preventivně působí proti srdečním a cévním onemocněních jako jsou infarkt a mozková příhoda. Ženšen patří mezi osvědčené prostředky při žaludečních obtížích, zabraňuje průjmu, podporuje střevní peristaltiku a regeneruje játra. Platí i na nízký krevní tlak. Podporuje koncentraci a zlepšuje paměť, hojí rány a pomáhá při depresích. Kromě výše uvedeného je známým lékem na mužskou neplodnost a impotenci.

Největší sílu má tinktura

Účinnou složkou ženšenového keře je kořen. Největších léčivých účinků se dosahuje u čtyř až šest let starých kořenů. Obvyklý způsob zpracování ženšenu je důkladné očištění a následné usušení při teplotě asi šedesát stupňů Celsia. Barva usušeného produktu by měla být bílá až mírně nažloutlá, červené zabarvení je nejčastější u korejských druhů a vzniká uvařením v páře. Usušený ženšen se nakládá do alkoholového nebo vodného roztoku, tinktura je vůbec nejefektivnější forma zpracování ženšenového kořenu.

Pozor na ženšenovou nemoc

Kromě široké palety léčivých účinků může ženšen mít i určité nežádoucí účinky. Paradoxně sem patří i příznaky, při kterých ženšen jinak pomáhá. Projevit se může nespavost, podrážděnost, únava, někdy i tzv. hypoglykémie – snížení hladiny krevního cukru. Vzácně byly zaznamenány i projevy zvýšené krvácivosti. Nežádoucí účinky jsou někdy nazývány jako tzv. ženšenová nemoc. Ženšen by každopádně neměly užívat těhotné a kojící ženy a děti.

Opatrně v kombinaci s léčivy

Obezřetně by s ženšenem měli nakládat lidé s nemocemi srdce, cév a se zvýšeným krevním tlakem. Ženšen by se neměl kombinovat s kofeinovými nápoji a doplňky stravy (káva, čaj, guarana), protože zesiluje účinky kofeinu. Může také ovlivňovat účinnost některých léků, proto by jej neměli konzumovat lidé užívající léky proti krevní srážlivosti, psychofarmaka, imunosupresiva nebo léky na cukrovku včetně inzulínu. Někdy odborníci doporučují místo pravého ženšenu používat jeho vzdálenější odrůdu (výše zmíněný sibiřský ženšen – eleuterokok), který má méně nežádoucích účinků a působí podobně jako jeho čínský příbuzný. Po měsíci užívání by se měl ženšen vysadit, neměl by se brát dlouhodobě.

Ženšen ve vědeckých laboratořích

Lékařská věda se léčivým působením ženšenu zabývá poměrně krátce. Prokazatelně působí jako tzv. adaptogen, tedy látka, která energeticky a harmonizačně působí na celý organismus. Svět ženšen objevil díky jezuitskému misionáři, který žil v Číně a při své misijní cestě v roce 1715 objevil v kanadském Québecu divoce rostoucí rostlinu, kterou indiáni používali k léčení a magickým rituálům, a která se nápadně podobala asijskému ženšenu. Korejská studie prokázala, že ženšen působí proti nádorovému bujení. U lidí, kteří užívali ženšen byl o 50% nižší výskyt rakoviny než u těch, kteří jej vůbec neužívali. Pozitivní adaptogenní účinky ženšenu potvrdili i sovětští kosmonauti při svých pobytech ve vesmíru.