Narozeni v Čechách a na Moravě - u nás (ne)známí

Vysočina - V rámci Dolnorakouské zemské výstavy přichází její doprovodná součást, jíž je putovní výstava „Narozeni v Čechách a na Moravě - u nás (ne)známí".

Od 7. 5. do konce května ji můžete shlédnout v prostorách Cizojazyčné knihovny na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Zde zahajuje své desetiměsíční turné po České republice a představuje nám dvanáct předních česko-německých osobností. Po Jihlavě navštíví také např. Prahu, Olomouc, Ostravu či Moravskou Třebovou.

Putovní výstava o významných česko-německých osobnostech

Autorem výstavy je mnichovský Spolek Adalberta Stiftera a na jejím pořádání se podílejí společně Vysoká škola polytechnická Jihlava a jihlavské občanské sdružení Iglauer Regionalkulturverband. Zahájení výstavy 7. května 2009 se zhostil Dr. Wolfgang Schwarz ze Spolku Adalberta Stiftera.

Dvanáct česko-německých osobností

Výstava nás přenáší do období společného, kulturně bohatého soužití Čechů, Němců a Židů na historickém území Čech, Moravy a Slezska. Osudové události 20. století ukončily jedinečné soužití těchto etnik.

Řada osobností je představena v chronologickém uspořádání, některé málo známé v kulturních kruzích ještě čekají na své objevení v místě svých rodišť. Za kraj Vysočina je zde prezentována osobnost zdejšího rodáka Gustava Mahlera.

Kromě tohoto nejproslulejšího rodáka a skladatele následuje výčet představených osobností. Mezi nimi je rovněž Johann Gregor Mendel (1822-1884), Adalbert Stifter (1805-1868), Sigmund Freud (1856-1939), Marie von Ebner-Eschenbach (1830-1916), Ferdinand Porsche (1875-1951), Rainer Maria Rilke (1875-1926) a neschází samozřejmě Franz Kafka (1883-1924).

 

Podívejme se na další z méně známých osobností z kulturního soužití, spisovatelku Marii von Ebner-Eschenbach. Připomíná naši Boženu Němcovou, ovšem tato byla německy píšící. Marie von Ebner -Eschenbach pocházela ze šlechtického rodu Dubských, kteří byli významným českým rodem. Narodila se r. 1830 na zámku ve Zdislavicích u Kroměříže. Na zámku se mluvilo německy, takže v tomto jazyku se nesla také její spisovatelská tvorba. Rodina se pohybovala mezi Zdislavicemi a Vídní. Její manželství, uzavřené v r. 1848, zůstalo bezdětné, avšak šťastné, a ponechávalo jí dostatečný prostor věnovat se svým zájmům. Není bez zajímavosti, že Marie byla vyučenou hodinářkou a její vášní bylo sbírat miniatuarní hodinky, kterých měla pěknou sbírku.

Její spisovatelské úsilí bylo odměněno udělením rakouského Čestného kříže za umění a literaturu v r. 1898. O dva roky později promovala na čestnou doktorku vídeňské univerzity.

Byla silně ovlivněna rakouskou osvícenskou literaturou a ruskou literaturou, např. Tolstým a Turgeněvem. Její záběr byl široký, od témat sociálních čerpá z vysoké vídeňské společnosti, polských dějin, ženského prostředí, venkovského prostředí a zabývá se i tématem zvířat. V dramatické tvorbě příliš neuspěla, avšak prosadila se v povídkách, románech, novelách, např. Božena nebo Obecní dítě. Jedna z jejích povídek byla později zfilmována (Krambambuli). V českém prostředí bývala srovnávána s Boženou Němcovou, třebaže odlišností v jejich tvorbě je víc, než společných bodů.

Část svého života trávila v moravském prostředí, důvěrně znala život vesnických lidí, v její tvorbě se často vyskytují česká jména a také vykreslení zdejší přírody jí nebylo cizí. Do českého jazyka však byla přeložena pouze malá část veškeré její literární tvorby (Obecní dítě, Na zámku a ve vsi, později povídky Krambambuli a Štědrý večer slečny Zuzanky).

Stálou expozici má spisovatelka na zámku v Lysicích, odkud pocházela její příbuzná hraběnka Kristina Dubská, která se později stala poslední majitelkou zámku v Třešti. V této souvislosti se do Třeště dostal obraz, pastel s portrétem Marie von Ebner - Eschenbach, který hraběnka Kristina získala od spisovatelčiny neteře. Obraz je nyní umístěn v expozici Muzea Vysočiny v Třešti.

Zdroje: Vlastivědný sborník Muzea Vysočiny Třeště a okolí 2006, http://www.vspj.cz, http://www.stifterverein.de