Kanadský poslanec znovu předkládá zákon na potlačení obchodu s orgány

Kanadský poslanec Borys Wrzesnewskyj (Velká Epocha)

OTTAWA – Už je to více než rok, kdy kanadský poslanec Borys Wrzesnewskyj poprvé představil svůj průlomový návrh zákona, mířený proti vzrůstajícímu ilegálnímu obchodu s lidskými orgány na transplantace.

Zákon by Kanaďanům zakazoval koupit nebo jinak získat tělesné části odebrané proti vůli oběti, ať už v samotné Kanadě nebo v zahraničí. Cílem má být omezit zneužívání zranitelných lidí v rozvojových zemích, kteří prodávají své orgány za peníze, a také vězňů v totalitních státech, jejichž orgány jsou odebírány a prodávány bez jejich souhlasu. Minulý rok zůstalo jen u návrhu – parlament byl rozpuštěn a vyhlášeny předčasné volby. Avšak celosvětový problém nelegálního obchodu s orgány rostl dál a stával se lukrativnějším, než kdy jindy.

Minulý týden pan Wrzesnewskyj předložil zákon znovu, aby tento „hrůzný podzemní průmysl“ odsunul do ilegality. „Ukrást někomu život, abyste zachránil ten svůj, jen proto, že máte peníze – to je od základu nemorální,“ říká Wrzesnewskyj. „Každému z nás byla dána délka života a jen proto, že je někdo zranitelný – je chudý nebo je ve vězení totalitních režimů, které se prostřednictvím svého trestního systému zbavují zásadových odpůrců – je nemorální a nespravedlivé vzít život jinému člověku…je to prostě nesprávné.“

Pan Wrzesnewskyj říká, že zákon je velmi komplexní a tvoří řadu precedentů. Tým právníků jej připravoval po šest měsíců. „Vypořádává se s otázkou exteritoriality a se zločiny, které jsou dost strašné a možné teprve v poslední době díky rozvoji lékařské technologie a schopnosti navštívit jakékoli místo na světě. Velké rozdíly příjmů po celém světě zároveň umožňují, aby se obětí tohoto nekalého obchodu stali zranitelní lidé.“ Poslanec vysvětluje, že jelikož k těmto obchodům dochází obvykle za hranicemi, je důležité, aby šlo o exteritoriální přečin a bylo tedy možné stíhat i osoby, které se jej dopustily mimo Kanadu.

Zákon by Kanaďanům, kteří podstupují transplantaci, ukládal povinnost doložit, že orgán, který mají přijmout, byl darován a nebylo za něj zaplaceno. To by znamenalo zavést certifikační program a registrační proces. Příjemci transplantací by potom předkládali potvrzení, že orgán získali legálně, ať už k operaci došlo kdekoli na světě. Stát by také udržoval databázi legálních příjemců transplantací a lékaři by pak měli povinnost, pokud zjistí, že jejich pacient má na těle jizvy po transplantaci, aby tuto skutečnost oznámili úřadům, které by zkontrolovali, je-li pacient na seznamu příjemců. Tresty za porušení zákona pan Wrzesnewskyj navrhuje „rovnocenné hrůze samotného zločinu“ – od pěti let vězení až po doživotí.

„Je to velmi nutná legislativa“

Zákon určuje, aby vláda udržovala seznam lidí, zapojených do těchto obchodů a zakázala jim vstup do země. „Nejvíce skličující je, že v tom jsou (zapojeni) i lékaři  a zdravotní sestry,“ říká Wrzesnewskyj. Jedním příkladem je Amit Kumar, který žil v Bramptonu v kanadském Ontariu a minulý rok vešel ve známost jako „Doktor smrt“. Tehdy se objevily zprávy, že vedl gang obchodníků s ledvinami, kteří koupili nebo násilím odebrali ledviny asi pěti stům farmářů a dělníků v Indii.

Dalším impulzem pro pana Wrzesnewskyho byla zpráva dvou předních kanadských právníků z roku 2007, kteří rozebírají důkazy o tom, že čínský režim zhruba od roku 2001 zabíjí a odebírá orgány tisícům následovníků duchovního hnutí Falun Gong, které je od roku 1999 v Číně potlačované. Advokát v oblasti lidských práv David Matas, autor zmíněné zprávy, společně s Davidem Kilgourem vyjádřil návrhu zákona podporu a poznamenal, že „je to jedna z těch otázek, která vyžaduje vytrvalost, aby získala pozornost a byla vyřešena“. Pan Wrzesnewskyj doufá, že bude zákon projednán, ale obává se, aby se neopakoval minulý scénář. Kanada má totiž v současnosti menšinovou vládu. Kdyby vláda padla, projednávání zákona by se opět zdrželo.

Matas k tomu dodává, že i kdyby zákon neprošel, jde o krok dobrým směrem, a uvádí příklad kanadského zákona o zneužívání dětí. Byl to právě jeho kolega Kilgour, kdo v roce 1983 bezúspěšně tento zákon předložil, jen aby v roce 1997 na jeho základě vláda předložila a schválila své vlastní zákony, jež umožňují kanadské policii stíhat osoby, které sexuálně zneužily děti, bez ohledu na to, ve které zemi zločin spáchaly.

„Jsou to právě tyto soukromé iniciativy, které v parlamentu předcházejí budoucí legislativě a z mého pohledu jde o velmi nutný zákon,“ říká Matas. Pan Wrzesnewskyj věří, že zákon sám o sobě zlepší obecné povědomí a „pošle signál zemím, jako je Čína, kde k takovým zločinům došlo.“ „Doufejme, že samotná přítomnost tohoto zákona a proces, kterým projde, pozastaví ty, kteří v tom jsou zapojeni… Raději změňte své jednání, protože je to jen otázka času, kdy budete čelit následkům,“ doplnil.

Mezinárodní konsenzus

Řada zemí má zákony, které pojednávají o „kouscích a částech“ problému ilegálního obchodu s orgány. Žádný však není tak komplexní a úplný, jako tento, říká Wrzesnewskyj. Zákon již posloužil jako předloha pro podobnou legislativu v Polsku, a jak podotkl Matas, podobný zákon byl představen i v belgickém parlamentu. Kanadské krevní služby (CBS), organizace pověřená správou dárcovství orgánů a transplantací v Kanadě, se pokouší s tzv. „transplantačním turismem“ bojovat z opačné strany.

Kimberly Young, výkonná ředitelka CBS, říká, že jejich organizace se soustředí na zvýšení počtu dárců v Kanadě, „..což je samo o sobě nejlepší způsob, jak bojovat s transplantačním turismem“. „Počet dárců v Kanadě poslední dva roky lehce roste, ale ne dost rychle, takže se mezera mezi čekací dobou a dostupností nadále zvětšuje. Rozhodně potřebujeme více orgánů,“ dodává.

Jako nejdůležitější mezinárodní krok k potlačení obchodu s orgány paní Young zmiňuje Istanbulskou deklaraci o obchodu s orgány a transplantačním turismu. Od 30. dubna do 2. května 2008 se v hlavním městě Turecka sešlo přes sto padesát lékařů, funkcionářů, vědců, etiků a odborníků na právo ze sedmdesáti osmi zemí a dvaceti mezinárodních organizací, aby probrali „způsob, jak zlepšit naše systémy, abychom mohli zmenšit četnost tohoto problému,“ říká Young.

Mezi klíčové principy deklarace patří právě dohled vlády nad dárcovstvím orgánů a transplantační praxí, včetně „zodpovědnosti zdravotnických úřadů za průhlednost a bezpečnost“. Ještě před deklarací, v březnu 2008, přijal Izrael zákon zakazující obchod s lidskými orgány s mezinárodní působností a v říjnu 2007 vláda Taiwanu oznámila, že zakáže vstup na ostrov čínským lékařům, kteří se na obchodu s orgány podílí.

„Pokud někdo skutečně ví, že zdroj orgánu byl pro něj zabit, a stejně si ten orgán koupí, myslím, že je spoluviníkem vraždy,“ míní pan Matas. „Tenhle zákon není politický. Je to o lidských právech a tomhle hrůzném obchodu s částmi lidí. Je to skutečné, máme o tom zprávy. Musíme zajistit, abychom na tom nenesli vinu,“ uzavřel poslanec Wrzesnewskyj.

Article in English