Následující příběh je o muži jménem Chen Shi (čti Čchen Š', pozn. red.), který žil za dynastie Východní Chan. Byl to člověk vysokých morálních zásad a jeho sousedé si jej velice vážili. Sám na sebe kladl vysoké morální standardy a měl v této oblasti také přísné požadavky na své děti a vnuky. Chen Shi často učil své děti a vnoučata a přál si, aby se i ony staly dobrými lidmi. O tom je také následující příběh.
Ukrytý lupič se naučil cenné lekci
Jednoho roku přišla do vesnice, ve které Chen Shi žil, veliká povodeň a osada byla zaplavena. Mnoho lidí nemělo co jíst a museli jít žebrat o jídlo a o almužnu. V těch časech se ve vesnici pohybovalo také několik zlodějů. Obyvatelům osady chyběl pocit bezpečí a byla narušena i harmonie mezilidských vztahů.
Jedné noci, během majitelovy nepřítomnosti, se do domu pana Chen Shi vplížil zloděj. Když se zloděj chystal ukrást jakési cennosti, zaslechl zvenku něčí kašel. Lupič si v duchu pomyslel: "Ach můj bože, majitel je doma! Kde jen se můžu schovat?" Byl velmi vyděšený, ale čím více se bál, tím pro něj bylo těžší najít si vhodný úkryt. Naštěstí objevil ve studovně veliký sloup a vyšplhal po něm nahoru. Rychle se vysoukal po pilíři a usadil se nahoře na střešním trámu. Oběma rukama se pevně držel trámu a neodvážil se ani nadechnout.
Pomyslel si: "Toto místo je opravdu bezpečné, majitel mne tady určitě nechytí. Zůstanu tady a slezu dolů až ve chvíli, kdy bude pán domu spát a své věci si můžu vzít později."
V ten čas vešel Chen Shi do studovny a držel v ruce lucernu. V okamžiku, kdy se chtěl pustit do četby, upoutal jeho pozornost proužek modré látky visící ze střešního trámu. Chen Shi přikývl, zakroutil si vousy a opustil s lucernou studovnu.
Touto dobou si hráli venku vnuci pana Chen Shi. Požádal svou služku, aby děti zavolala do studovny. Pak do místnosti vešly obě jeho vnoučata i děti. Chen Shi k nim přísně promluvil:
"Děti, abychom byli dobrými lidmi, musíme dodržovat vysoké morální standardy. Měli bychom se chovat podle vysokých etických principů a nikdy se nesnížit k nesprávným činům a to bez ohledu na okolnosti, nebo v jak obtížné životní situaci se nacházíme, vzpomínáte si?"
„Ano!" odpověděli vnuci hlasitě. Ale žádný z nich netušil, proč je jen kvůli těmto slovům Chen Shi zavolal. Zmateně se dívali jeden po druhém a pouze hádali, že se jedná o velikou věc.
"Existují nějací špatní lidé, kteří se ale jako špatní nenarodili. Protože ztratili kontrolu sami nad sebou, postupně si vyvinuli jisté nesprávné návyky. I přes to, že si to sami přáli, nedokázali později tyto špatné principy napravit. Potom se z nich stali skutečně zlí lidé," říkal Chen Shi svým dětem. "Do této kategorie patří i člověk, který se nyní schovává na naší půdě. Nemůžete se dopouštět špatných činů jen proto, že zažijete chvíle nouze. Věděli jste vůbec, že pokud konáte nesprávné činy, stanete se nejen nuznými, ale můžete si také podlomit zdraví?"
Zloděj schovaný na půdě byl překvapen a uvědomil si své odhalení. Zároveň byl dojat slovy pana Chen Shi a pomyslel si: "Ten člověk je ale velkorysý! Nejenže mne nechytil už dříve, ale dokonce věnoval svůj čas, aby mi ukázal, jak se stát dobrým člověkem. Měl bych majiteli poděkovat." Zloděj slezl z pilíře, poklekl před pana Chen Shi a řekl: "Pane, to co jste vyslovil je velice vznešené a nyní už vím, čeho jsem se dopustil. Nebudu už nikdy více krást, prosím, odpusťte mi."
Chen Shi s úsměvem odpověděl: "Nevypadáš jako špatný člověk. Neměli byste konat nesprávné činy, i když jste chudí. Pokud se dopouštíte zlých skutků, budete čím dál chudší a také onemocníte. Prosím, přemýšlejte o tom, nikdy není příliš pozdě na to, stát se dobrým člověkem."
Chen Shi se obrátil ke svému nejstaršímu synovi a řekl: "Prosím, jestli máme nějaké jídlo, daruj je tomuto muži." Nejstarší syn šel pro jídlo a přinesl pytel rýže. Zloděj dar přijal a byl pohnutý k slzám. Když opouštěl dům, na pana Chen Shi několikrát zavolal: "Děkuji vám, děkuji! Celá vaše rodina je opravdu vznešená, už nikdy nebudu krást!"
Od toho dne zloděj už nikdy nic nezcizil a dokonce se o svůj příběh podělil se svými sousedy. Kupodivu se od té doby neobjevily žádné krádeže ani vloupání a ve vesnice zavládl klid. K všeobecnému překvapení náhle ustoupily i povodně. Vesničané se vrátili k pořádné práci a opět žili bohatým životem.
