Jiangsu City Net v článku „Úmrtí v Číně v důsledku znečištění vzduchu mají světové prvenství" informoval, že ročně umírá v Číně v důsledku znečištění vzduchu 650 tisíc lidí.
Deník Guan Ming v článku "Zabíjí 2,1 milionů dětí ročně a vrah běhá na svobodě" uvedl, že více než 2.1 milionů dětí umírá každý rok na infekci dýchacího traktu kvůli znečištění v důsledku modernizace. Z toho je více než pět milionů dětí mladších pěti let, které umírají na venkovní znečištění vzduchu.
Podle zprávy Světové banky z roku 1998 se z 20 nejznečištěnějších měst světa nachází 16 v Číně, která je údajně odpovědná i za špatný vzduch v některých japonských a korejských městech. Čína je druhým největším producentem CO2 (oxidu uhličitého) na světě.
"Neustálý nátlak komunistické strany na zvyšování hrubého národního produktu, a to za absolutního nerespektování životního prostředí, už vedl ke strašnému výsledku. Komunistický režim usiluje o slávu a jeho falešné a překroucené líčení situace o blahobytu občanů se nevztahuje jen k hospodářskému aspektu, ale týká se to i oblasti boje proti znečišťování životního prostředí," píše renomovaný čínský právník Kao Č'šeng ve své knize Za Čínu spravedlivější (A China More Just).
Na jakékoli pokusy Západu a mezinárodních agentur na ochranu životního prostředí upozornit Čínu na její nezodpovědné chování odpovídá její vláda ve smyslu toho, že se „kapitalističtí investoři snaží zastavit čínský ekonomický rozmach a úspěch a používají tedy tyto zástupné argumenty".
Znečištění ovzduší
O nechvalně známém pekingském smogu se dozvěděl celý svět během příprav na Olympijské hry v roce 2008 v Pekingu. Měření poblíž hlavního olympijského stadionu, tzv. „ptačího hnízda", ukázalo hodnoty pětkrát vyšší, než je bezpečná úroveň stanovená Světovou zdravotnickou organizací. Jiné čínské metropole také trpí znečištěním ovzduší.
Oblast východního pobřeží je území s největším znečištěním ovzduší na světě. Důvodem je využívání černého uhlí jako topiva.
Znečištění a vysychání vod
Modro-zelená řasa
Ani tříletý trest odnětí svobody neodradil ekologického aktivistu Wu Lihonga od toho, aby dal najevo své znepokojení nad znečištěním třetího největšího čínského sladkovodního jezera. Nejnovější obavy se týkají řas v jezeře Taihu (čti Tchaj-chu, pozn. red.) pocházející z neuzavřených kanalizací a odpadních vod z továren. Obzvláště silné bylo znečištění počátkem července. Čtěte více...
Kontaminace olovem a zinkem
V blízkosti dolů na olovo a zinek ve městě Tung-ling v provincii Šan-si došlo ke kontaminaci zdrojů vody. Spor obyvatel vesnice z kraje Jiedong v provincii Guangdong kvůli znečištění vod místní továrnou na keramiku přerostl v protesty, zatýkání a přítomnost policejních jednotek. V srpnu 2009 se objevily zprávy o otravách olovem ve dvou vesnicích okresu Fengxiang v provincii Shaanxi na severu Číny.
Vysychání povodí
Rostou i obavy o vodu, řeky na severu vysychají. Příčinou může být vysoká spotřeba říční vody nebo přehrady, které masy vody zadržují. Urbanizace zase v několika oblastech zvýšila riziko záplav tím, že se omezuje odvodňování.
Kontaminace půdy
Došlo také ke značnému znečištění zemědělských půd a povodí řeky Jang-c', hlavních oblastí produkce potravin v zemi. Jen zamoření půd těžkými kovy způsobuje znehodnocení zemědělské produkce v hodnotě 20 miliard yuanů (cca 54 miliard Kč) ročně. Dalším problémem rychle rostoucího zemědělství je také eroze půdy.
Rozšiřování pouště
Velkou část severu země ohrožuje postupné rozšiřování pouště, proti čemuž spustila čínská vláda akci nazvanou „Velká zelená zeď“, která se má pokusit o masivní zalesňování ohrožených oblastí, setbou vyšlechtěných, odolných druhů dřevin a dalšími opatřeními. Projekt má trvat několik desetiletí, než bude úspěšný.
Životní prostředí v Číně - všechny články...
Externí články
Richard Král (zvedavec.org) - Čína: ekologická bomba tiká
Moderní Čína (BBC Czech.com) - Životní prostředí 2002
