Císař Qin Shi Huang (čti Čchin Š' Chuang) je velmi dobře znám jako první císař sjednocené Číny. Narodil se v období Válčících států (475 př. n. l. až 221 př. n. l.) a musel čelit mnoha překážkám. Jeho cesta k moci se stala významným příběhem čínské historie.
Otcem císaře Qina byl Ying Yiren (Jing I-žen). Během svého mládí pobýval princ Ying státu Qin v exilu, držen jako rukojmí státu Zhao. Takový život rukojmího býval obtížný a Ying žil ve veliké chudobě. Státu Qin kraloval Yingův dědeček, avšak otec prince Ying nebyl následníkem trůnu. Princ Ying měl také více než 20 bratrů, jelikož král si vydržoval mnoho manželek. Byl poslán do státu Zhao, protože byl členem královské rodiny. To se během období Válčících států běžně stávalo a takto se udržoval mír mezi sousedními státy.
V té době existovalo v Číně sedm států a všechny spolu válčily. Stát Zhao představoval jeden z vojensky nejsilnějších a po celá desetiletí střídavě vedl válku se státem Qin.
V roce 260 př. n. l. prince Yinga navštívil obchodník Lu Buwei (Lu Pu-wej). V té době žil Ying v úplné beznaději, ale Lu Buwei, který disponoval neobvyklým nadšením pro politiku, si uvědomil, že Ying mu přináší příležitost, jenž se objeví jen jedinkrát za celý život. Obchodník do podpory Yinga investoval veliké finanční prostředky a dokonce mu dal jednu ze svých oblíbených konkubín, paní Zhao. Následujícího roku, 259 př. n. l. měli Ying a Zhao syna. Pojmenovali jej Ying Zheng a později se stal císařem Qin Shi Huang.
Lu Buwei pokračoval politickým jednání jménem Ying Yirena. Díky jeho obratným přesvědčovacím schopnostem a s použitím velkorysých úplatků se mohli Ying i s rodinou o dva roky později vrátit do státu Qin. Lu Buweiovi se také podařilo dosadit Yingova otce, a následně i Yinga na místo následníka trůnu.
Roku 247 př. n. l. se Ying Zheng stal po otcově smrti ve věku 12ti let králem státu Qin. (Mezi historiky se objevují názory, že Lu Buwei byl ve skutečnosti Ying Zhengův otec). Lu Buwei se stal nejvyšším úředníkem královského dvora a staral se o všechny státní záležitosti.
Nicméně Lu Buweiovo štěstí netrvalo dlouho. V roce 238 př. n. l. se Ying Zheng stal plnoletým a převzal moc v zemi. Brzy poté se Lu Buwei zapojil do státního převratu a byl donucen spáchat sebevraždu. Vše, co po něm zbylo, jsou historické knihy, jež sepsal, které jsou dnes velmi dobře známé.
Poté, co se Ying Zheng stal králem, rozhodl se království Qin posílit a připravoval ovládnutí dalších šesti států. Politika státu Qin se zaměřila na právní řád. Farmáři a vojáci byli odměňování za budování ekonomiky a podporu vojenské síly. Postupně se zákony ve státu Qin staly velmi detailními a komplexními. Například rodinám, jež měly syna, ale neposlaly jej do armády, byla uložena pokuta za neplnění branné povinnosti.
Způsob, jakým Ying Zheng přistupoval ke státům, které vedly války, byl uzavřít spojenectví mezi odlehlými zeměmi a zaútočit na státy v blízkém okolí. Neuběhlo o mnoho víc než deset let a země v blízkosti Qin byly poraženy a anektovány. Brzy poté dokázalo království Qin obsadit zbývajících šest států, mimo státu Nanyue na jihu (což zahrnuje současné provincie Guangdong, Guangxi a Yunnan). Roku 221 př. n. l. dal Ying Zheng vzniknout dynastii, jež byla větší než jakékoliv jiná v dosavadní čínské historii.
Jakým způsobem mohl Ying Zheng vládnout zemi o nebývalé velikosti a s rozsáhlejší populací než kdykoliv jindy? Mnozí úředníci navrhovali, aby za odměnu zemi rozdělil mezi své generály a takto vytvořil menší království. Avšak Ying Zheng odmítl.
Prohlásil sám sebe čínským císařem. Nikdy předtím žádný takový titul neexistoval, až Ying Zheng jej ustanovil a proto byl také nazýván prvním čínským císařem. Doufal, že císařství Qin přetrvá navěky, a proto využíval politiky pro posílení své moci.
Čtěte také:
