Ještě než začal s komponováním, věděl Hector Berlioz (1803-1869), že jeho dílo rozbije všechny konvence. „Trójané" přetěžovali provoz divadla nejen ve své době, ale činí to i po desetiletích.
Navzdory velkým pochybám, zda je dobré psát operu založenou na Vergilově Aeneis, nemohl Berlioz nakonec odolat naléhání přítelkyně, princezny Wittgensteinové z Výmaru, a začal komponovat. Princezna mu vyhrožovala, že už ho nikdy nepřijme, pokud by se chtěl z toho vyvléknout a neproměnil svou vizi v činy...
Berlioz napsal toto dílo v letech 1856 až 1858. Potom po celý svůj život marně doufal v jeho kompletní uvedení. Zažil jen premiéru posledních tří aktů s mohutnými škrty, což ho těžce frustrovalo. Dnes toto dílo patří k největším hudebním dramatům všech dob.
Ředitel opery Christoph Seuferle byl ochoten sdělit některá fakta k nové inscenaci, která bude mít premiéru 5. prosince v Německé opeře v Berlíně.
Epoch Times: Proč hraje Německá opera Trójany právě před vánocemi?
Christoph Seuferle: To byly praktické úvahy. Je to doba, kdy můžeme mít v divadle současně režiséra Davida Pountneye, generálního hudebního ředitele Donalda Runniclese a některé hlavní sólisty. V podstatě to žádné vánoční rozhodnutí nebylo. Ale nakonec je to velmi vhodná doba, neboť se tady jedná skutečně o něco obrovského. Jsme velmi hrdí, že toto dílo uvedeme. Právě zažíváme poslední zkoušky a je to docela spektakulární.
Epoch Times: Co je na „Trójanech" tak zvláštního?
Seuferle: Je to prostě ta velikost díla. Začíná to délkou, která je pět a půl hodiny. Máme na jevišti zhruba 130 členů sboru, k tomu balet s 20 tanečníky. Celkem je asi 20 sólistů. Také orchestr se vymyká jakémukoliv rámci. Jevištní hudba samotná vyžaduje devět trumpet. Trojský kůň přijde na jeviště a všechny takové věci. To se musí nějak vyřešit.
Epoch Times: Bude na jevišti i kůň?
Seuferle: Ó ano, v trojském koni se schovají jak známo řečtí vojáci.
Epoch Times: Od Berlioze je velmi známé´ „Faustovo prokletí", ale je velmi zřídka uváděno. Jsou Trójané tak málo hráni díky tomu, že jsou tak monumentální?
Seuferle: Ano. Pro každé divadlo je enormní výzva to dílo přivést na jeviště. Pro sbor je to neuvěřitelná námaha. Ještě k tomu se to zpívá ve francouzštině, což není pro každého snadné. Znamená to častěji zkoušet. Délka a nutná velikost orchestřiště tak brání uvedení na menších scénách. Je to takříkajíc „Faustovo prokletí" krát tři.
Epoch Times: A je ta hudba podobně melodická jako ve Faustovi nebo je hůře „stravitelná"?
Seuferle: Ne, je to čistý Berlioz. Ve „Faustově zatracení" slyšíte také velmi rozličné styly. Například slavný Rakoczyho pochod. Něco podobného je zde také, třeba pochod k „příchodu koně". Vedle toho jsou tam celé lyrické momenty, jako velký milostný duet Didy a Aenease. A tyto momenty se starají o zklidnění. Ale je tam slyšet i řinčení zbraní.
Epoch Times: Tedy všechno, co se dá od klasické historické opery očekávat?
Seuferle: Přesně tak. I kostýmy odpovídají tomu, jak si každý představuje Řecko.
Epoch Times: Kdo bude hrát v hlavních rolích?
Seuferle: V Trójanech jsou tři hlavní party. Aenease zpívá Ian Storey, který v posledním čase vynikl především jako Tristan. Dále je to Petra Langová jako Kassandra, věštkyně v první části. A v druhé části zpívá Béatrice Uria-Monzonová krásnou královnu Dido. Tuto zpěvačku ještě v Německu neznají, ale ve Francii je považována za velkou hvězdu. Velice se na ni těšíme i na její pravý francouzský šarm, který přinese s sebou.