Nedávno vydala Americko-čínská ekonomická a bezpečnostní hodnotící komise Výroční zprávu za rok 2010, která ještě přilila oleje do ohně americko-čínských obchodních vztahů.
Německý Spiegel Online International nedávno na svých internetových stránkách uvedl, že „Čína uplatňuje mezinárodní dohody, jak se jí to hodí, a když jim pravidla stojí v cestě, ‚tvořivě' je obejdou, nebo s pomocí stejně smýšlejících spojenců přepíší."
A přece, Hong Lei, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, uvedl v poznámce na stránkách Čínského velvyslanectví: „Navzdory skutečnostem je zpráva [Výroční zpráva Americko-čínské ekonomické a bezpečnostní hodnotící komise pro rok 2010] plná politických předsudků a mentality studené války. Vyzýváme tuto takzvanou Komisi, aby přestala zasahovat do vnitřních záležitostí Číny."
Prázdné sliby
V roce 2001 se Čína stala plnohodnotným členem Světové obchodní organizace (WTO) na základě oficiálního přijetí předpisů WTO týkajících se mezinárodního obchodu.
Po dlouhých a tvrdých vyjednáváních, během nichž musela Čína přesvědčit Spojené státy a Evropu, že je ochotna otevřít své hospodářství mezinárodnímu společenství, začal svět věřit, že karta se obrací a že se Čína stává odpovědným obchodním partnerem.
„Takřka absolutní přijetí jeho [WTO] systému pravidel sehraje klíčovou roli při podpoře globální hospodářská spolupráce," řekl Mike Moore, generální ředitel WTO, ve svém prohlášení ze 17. září 2001.
Čína složila slib WTO, který zaručuje nediskriminační zacházení nejen vůči všem členům WTO, ale také vůči všem zahraničním podnikům, snažícím se podnikat v Číně. Navíc měly být odstraněny také cenové rozdíly mezi produkty vyráběnými v Číně a produkty vyráběných ostatními zahraničními obchodními partnery. Musely být také odstraněny vnitrostátní právní předpisy zvýhodňující místní výrobky a být přijaty zákony nové, ustavené v duchu dohod s WTO. Až na několik výjimek měly být odstraněny také dovozní a vývozní kontroly.
V roce 2010, devět let poté, co se Čína stala členem WTO, proběhl rozsáhlý průzkum. Na základě výzkumu, šetření, návštěvy čtyř čínských měst, výborových slyšení, oslovení firem, které se zabývají průzkumy, a řady dalších činností zjistila Americko-čínská ekonomická a bezpečnostní hodnotící komise fakt, že i přes všechny závazky Číny, že přijme pravidla a dohody WTO, se z ní nestal schůdný obchodní partner, ba právě naopak.
„Výroční zpráva 2010 odráží závěry Komise, a sice, že Číně se nepodařilo v některých stěžejních oblastech plnit sliby, které dala před devíti lety, kdy vstoupila do Světové obchodní organizace," shodují se Dan Slane, předseda Komise, a Carolyn Bartholomew, místopředsedkyně Komise v úvodním projevu u příležitosti publikování Výroční zprávy pro rok 2010.
Zdůraznili, že Čína nejenže na svojí diskriminační politice nic nezměnila, ale navíc ještě podporuje zahraniční politiku, která veškeré zahraniční producenty a výrobce vylučuje z hospodářské soutěže na čínském trhu.
Vše nasvědčuje tomu, že „pod rouškou podpory ‚domácích inovací´ se čínská vláda pokouší vyloučit cizince z veškerých výběrových řízení na veřejné zakázky centrálního, provinčního i místního charakteru", zaznělo v jejich vyjádření.
Čína v poslední době požaduje, aby podnikům v čínském vlastnictví byla udělena výjimka z pravidel WTO, což by v podstatě z veřejných zakázek eliminovalo veškerou zahraniční konkurenci. Na druhou stranu však Čína stále trvá na tom, že její státem vlastněné podniky musí mít možnost volně soutěžit v zahraničních veřejných zakázkách.
Číňané „odsuzují protekcionismus, přesto jsou ovšem ve velké hře globalizace více protekcionářští, než většina ostatních spoluhráčů," tvrdí v článku Spiegel.
V současné době je pozornost světa zaměřena na „zelené" technologie. Očekává se, že národy, které čelí nebezpečné kontaminaci vody a vzduchu, mezi které se řadí i Čína, se zaměří na vlastní životní prostředí, místo toho, aby zaplavovali ekologickými produkty mezinárodní trhy.
„Čínu bude dost možná více zajímat jak zelenou technologii celosvětově co nejlépe exportovat, než její vlastní životní prostředí. Jeden příklad za všechny – i když je Čína největším světovým výrobcem fotovoltaických solárních panelů, jsou z 90 procent vyváženy," uvádí Výroční zpráva Komise pro rok 2010.
Jsme si vědomi čínských záměrů?
„Ať už jde o Světovou obchodní organizaci, nebo o Organizaci spojených národů, Peking je vždy šťastný, když využije své měkké síly k tomu, aby dostal, co chce – což je vůči západu krok v každém ohledu špatným směrem," píše v článku Spiegel.
Na internetu se objevují hlasy, tážící se, proč jsou světové vlády a šéfové firem při jednáních s Čínou tak naivní. Nezáleží na tom, jak jsou tito lídři drsní při jednání mezi sebou, v okamžiku, kdy čínská strana požaduje přednostní obchodní status, okamžitě jí ustoupí.
Spiegel naznačuje, že Čína je v obcházení obchodních zákonů a svých západních obchodních partnerů zběhlá. Západní vlády a šéfové firem musejí pochopit, že „Čínská lidová republika jedná ve vlastním zájmu a potřebuje západ úplně stejně, jako západ potřebuje Čínu. Kromě toho, Číňané jsou zvyklí hrát tvrdě".
Nejvíce zběhlí v jednání s Čínou jsou Tchajwanci. Tchaj-wan podepsal v polovině roku 2010 s Čínou obchodní dohodu – a získal slevu na clech 13,8 miliard dolarů, zatímco Čína získala na clu za zboží, prodávaném do Tchaj-wanu, pouze 2,9 miliardy dolarů.
„Patrně asi musíte být Číňan, abyste se vyhnul tomu, že vás v Pekingu oškubou," naznačuje článek Spiegelu.
