Žánr: Drama
Autor: Giuseppe Verdi
Režie: P. Selem
Výtvarník scény: H. A. Farghali
Kostýmy: J. Jelínek
Choreografie: O. Šanda
Dirigent: R. Hein, E. Dovico, H. Griffiths, J. Mikula
„Egyptský vicekrál Ismail Paša si operu objednal u skladatele Giuseppe Verdiho pro slavnostní otevření Suezského kanálu"
Verdiho Rigoletto zahajovalo v roce 1869 otevření operního domu v Káhiře. Snad i pro to si Egyptský vicekrál Ismail Paša u Verdiho objednal ke slavnostnímu otevření Suezského kanálu novou operu.
Verdi se vypravil do Egypta, aby o něm získal vlastní představu a novou operu dokončil až po otevření průplavu. Její premiéra se uskutečnila až v prosinci 1871 v Teatro del'Opera v Káhiře.
Jádrem příběhu je drama etiopské princezny Aidy a egyptského válečníka Radama. Příběh staví hlavní hrdiny do situace, kdy se musí rozhodovat mezi věrností své vlasti a láskou k člověku, který patří k nepřátelům jejich národa.
Hodnocení
Často se nabízí otázka, pro koho vlastně je opera vhodná. Lidé dnes chodí za uměním především kvůli odpočinku. Přepracovaní a unavení se vrhají po bulvárních časopisech, akčních filmech a zábavných činohrách ve snaze načerpat trochu energie a uvolnit se.
Podle mého názoru a zkušeností se nemůže bulvár vyrovnat kvalitnímu tisku, akční film dobrému divadlu a rockový koncert symfonickému orchestru. Při návštěvě Státní opery v Praze jsem myslel především na sílu klasického umění. Umění má sílu člověka uvolnit, vyladit jeho smysly a léčit jeho duši. Takovou sílu má zejména umění klasické, což si divák často neuvědomuje.
Pěvecké výkony, kterých jsem byl svědkem ve Státní opeře Praha při představení Aida, byly vynikající. Doprovod orchestru Státní opery byl také velmi zajímavý. Poněkud méně mne oslovily kulisy, které sice vhodně a nenápadně doplnily scénu, ale postrádal jsem jejich větší propracovanost a vizuální srozumitelnost některých maleb, což byl možná výtvarníkův záměr. Naopak mne zaujaly kostýmy Josefa Jelínka. Široká ramena Egyptského odívání mají svůj nezaměnitelný půvab a kostým Amneris, dcery egyptského krále, byl skutečně skvostný.
Nejsem placeným propagátorem programu Národní opery, ale rozhodně doporučuji na klasické umění, ať už do divadla nebo do opery, zajít. Aida mne ve Státní opeře zaujala a potěšila.
Hodnocení: 
Zajímavosti
Inscenace, která je k vidění ve Státní opeře Praha, měla premiéru již v roce 1994. Aida patří mezi divácky nejúspěšnější představení Státní opery a měla úspěch také při dvouch turné Státní opery po Japonsku v roce 2001, kdy v roli Radama vystoupil umělec José Cura, a v roce 2005, kdy se souborem hostovali pěvci Maria Guleghina a Inéz Salazar.
Délka představení: 2 hodiny 45 minut s 1 přestávkou
Představení je nastudováno v italštině s českými a anglickými titulky.
Vstupenky na představení lze zakoupit zde
Obsazení
Král: M. Bürger, L. Hynek-Krämer
Amneris, jeho dcera: G. Ibragimova, V. Hajnová, D. Diaková
Aida, etiopská otrokyně: A. L. Bogza, M. Aspanidze, J. Derilova, M. Hundeling, A. Lory, J. Svobodová
Radames, vojevůdce: N. Višňakov, I. Jan, E. Kışlalı, M. Lehotský, S. Nayda, M. Zhang
Ramfis, velekněz: M. Horák, O. Korotkov, L. Mlejnek
Amonasro, etiopský král, Aidin otec: M. Cavalcanti, M. Bárta, R. Haan, J. Kettner
Posel: L. Havlák, J. Hruška
Kněžka: H. Jonášová, J. Sibera, D. Vaňkátová
