Na rozdíl od jiných vos jsou dělníci tohoto druhu sršňů aktivnější spíše v odpoledních hodinách, než v dopoledních. Více pracují a podzemní hnízda budují tehdy, když víc svítí sluníčko. Tým vědců si před několika lety uvědomil, že dělníci zachycují sluneční energii, a jal se prostudovat biofyzikální vlastnosti sršní pokožky a trupu, aby pochopil, jak svých solárních článků citlivých na světlo (DSSC)využívá .
Vědci měřili různé povětrnostní podmínky, včetně vlhkosti, teploty a slunečního záření. Přitom zjistili, že sršní chování ovlivňuje pouze ultrafialové B (UVB) záření.
„Zajímavé na tom je, že něco takového funguje u živého biologického tvora," uvádí výzkumník David Bergman z fakulty fyziky a astronomie Telavivské univerzity v tiskovém prohlášení. „Sršni možná objevili něco, co my sami ještě neznáme."
Takže, jak to sršni dělají? Podle studie hmyz používá dvojí barvivo - melanin v hnědých pruzích a xantopterin ve žlutých pruzích. S jejich pomocí absorbuje a ukládá světlo v pokožce, což umožní přeměnit díky fotovoltaickému efektu a xantopterinu biochemicky ultrafialové paprsky na elektrickou energii.
Struktura vnější schránky snižuje odrazivost a působí jako difrakční mřížka zachytávající UV záření a zvyšující absorpci. Drážky v sršním trupu rozdělují UV záření do rozdílných paprsků, zatímco žluté pruhy na břiše disponují důlky, které pomáhají vytvářet z xantopterinu elektřinu.
Tým nebyl schopen pomocí modelu DSSC napodobit vysoké hodnoty energie nasbírané sršni. Podle tiskové zprávy mají v úmyslu tyto "biologické mimikry" vylepšit, aby mohli pomoci najít další inovativní obnovitelné zdroje energie.
Studie byla publikována v prosinci v německém časopise Naturwissenschaften.
