POD DOHLEDEM: Rodinní příslušníci obětí, které zahynuly při srážce vysokorychlostních vlaků 23. července u města Wenzhou. Jedny ze státních čínských novin obvinily úřady z arogance při zacházení s případem. (foto archív Velké Epochy)
POD DOHLEDEM: Rodinní příslušníci obětí, které zahynuly při srážce vysokorychlostních vlaků 23. července u města Wenzhou. Jedny ze státních čínských novin obvinily úřady z arogance při zacházení s případem. (foto archív Velké Epochy)

Když se 23. července srazily u města Wenzhou dva rychlovlaky, to, co následovalo, udivilo mnohé. Vzdor čínských médií, vlna odporu k přístupu vlády ze strany bloggerů a masové akce na památku obětí, to vše vedlo některé pozorovatele k domnění, že Číňané se nacházejí v důležitém bodě, kdy se veřejně odvažují bránit svá práva.


Tragédie způsobila na rozdíl od tisíců jiných, které Čínu v posledních letech postihly, kolaps informační cenzury a propagandy. Lidé se tentokrát nejenom dozvěděli pravdu, mohli navíc vyjádřit své pocity, názory a požadovat spravedlnost. A strana se musela požadavkům lidu podřídit. Číňané tak vyhráli nad opresivní mašinérií režimu.


Následně po kolizi, při které podle oficiálních údajů zahynulo 39 lidí a téměř 200 jich bylo zraněno (počet pohřešovaných úřady dosud neoznámily), byly média a veřejnost svědky bezcitnosti vlastní vlády. Záchranné práce byly zastaveny už po necelých deseti hodinách po nehodě a některé části vraku byly zakopány hned druhého rána. Na rodiny obětí byl vyvíjen nátlak, aby ostatky svých drahých rychle spálili a vzdali se budoucích nároků na vyšetřování výměnou za hotovost.

 
Soudě podle mnohých příspěvků na mikroblozích jsou lidé v Číně připraveni postavit se režimu. 

-čínský uživatel internetu

Ústřední úřad propagandy pak vydal vícero urgentních příkazů zakazujících médiím další publikování případu. Stalo se ale něco nečekaného a nevídaného. Mnohé sdělovací prostředky se zákazu s odvahou postavily. Kromě toho čínští uživatelé zveřejnili na svých blozích a mikroblozích přes milion zpráv o srážce a následných událostech, což lidem doma i v zahraničí umožnilo dozvědět se pravdu.

Vzdor médií

Těsně před vydáním cenzurního zákazu publikoval Economic Observer osmistránkový článek s názvem „Ve Wenzhou k zázraku nedošlo“. Reportáž vyvrátila tvrzení ministerstva železnic, že nalezení dvouleté Xiang Weiyi 16 hodin po zastavení záchranných prací byl zázrak. Záchranáři podle článku tak brzy vůbec neměli přestávat.

31. července zveřejnil deník Southern Metropolis článek s odvážným titulkem „K čertu se zázrakem“, který byl ovšem zase rychle stažen.
Nikdo nebyl překvapen, když Radio France Internationale přišlo se zprávou o prvním potrestání. Zástupce šéfredaktora Shanghai Youth Daily byl zproštěn svého postu a přeložen na „jiné místo“ za to, že jeho deník ponechal většinu přední stránky prázdné, aby uctil památku zemřelých. To se úřadu propagandy nelíbilo a vyložili si to jako odporování zákazu.


Roli médií mezitím převzaly mikroblogy, které se pro Číňany staly prostředkem k šíření faktů, ventilaci zlosti nad neschopností režimu i jako komunikační kanál, kde si občané vzájemně pomáhali při vypořádávaní se z tragédií.

Jeden z uživatelů napsal: „Soudě podle mnohých příspěvků na mikroblozích jsou lidé v Číně připraveni režimu se postavit.“

Obyvatelé rovněž vyjádřili svůj smutek i zlobu na veřejných prostranstvích. 25. července se jich v centru Wenzhou vyrojily tisíce. Mladí zpívali části z národní hymny: „Povstaňte všichni ti, kdo nechcete být otroky!“

Kolem deseti tisíc fotbalových fanoušků 1. srpna uctilo památku obětí zvednutím ukazováčku k obloze, zatímco hrála hymna. O tři dny přišlo na pohřeb rodičů Xiang Weiyi („zázračné“ děvčátko), kteří také při srážce zemřeli, přes deset tisíc účastníků.

Taková reakce a pobouření veřejnosti naznačuje, že čínské sociální hodnoty se mění a lidé začínají víc upřednostňovat život, důstojnost a lidská práva. Pokrytecké kázání stranických funkcionářů o tom, že je třeba obětovat osobní zájem pro zájem národa, už ztratilo svou sílu a lidé už se státního aparátu tak nebojí a mají odvahu svá práva hájit, napsal hongkongský deník Apple Daily.

Také je třeba podotknout, že ty doby, kdy totalitní režim dokázat pravdu úplně zablokovat, jsou ty tam. Internetovým technologiím se podařilo blokádu prolomit a síť sítí teď poskytuje Číňanům platformu pro výměnu informací, která je při tvarování veřejného mínění mocnější než hlavní čínská média.

V Apple Daily k tomu napsali: „V 21. století, kdy demokracie po celém světě září jasně do všech stran, záleží přežití diktátorství na třech pilířích: veřejné netečnosti a zbabělé otrocké mentalitě, bezohledných funkcionářích strany, kteří udělají vše, co se jim řekne, a zpravodajských médií, které jsou ochotny sloužit jako tlampače těch, kdo jsou u moci. Tentokrát ale čínský lid a média předvedli, že mají sílu, aby těmito pilíři otřásli.“

„Prostředky režimu k udržení moci jsou stále brutálnější, což bylo vidět na tom, jak zničili důkazy a společně s vraky pohřbili i oběti, mrtvé či živé. Srážka vlaků je však první vlnou síly, která třemi pilíři diktátorství otřásla a způsobila prasklinu,“ praví komentář v hongkongském deníku.

 

small_United_Kingdom