Pchang An-čchang byl známý čínský lékař z dynastie Severní Song (960-1127 n. l.). Ve svém dětství velmi rád četl knihy a snadno si zapamatoval i malé podrobnosti.
Jeho otec byl doktorem čínské medicíny, který zdědil lékařské znalosti po svých předcích, mu jedno dne pověděl, aby si přečetl knihu „Klíč k cestám vnitřní energie." Ale malý Pchang An-čchang jej odmítl se slovy: „Tato kniha za čtení nestojí." Místo toho intenzivně studoval přímo knihy o cestách vnitřní energie – ty od Žlutého císaře, legendárního čínského vládce, a Pien Čchüea, prvního známého lékaře v Číně (přibližně 500 př. n. l.). Všechny obsažené teorie rychle pochopil. Ještě než dosáhl věku dvaceti let, dokázal už o teoriích diskutovat s druhými z oboru a jeho argumenty byly vždy jasné a přesvědčivé. Sám otec byl inteligencí svého syna překvapen.
Pchang An-čchang měl nadpřirozené schopnosti, které mu umožňovaly diagnostikovat nemoc, a také byl zdatný v akupunktuře. Do dnes se o jeho neobvyklých schopnostech vyprávý následující příběh.
Jedna těhotná žena stále nemohla porodit i přetože již nosila dítě sedm dnů po určeném termínu porodu. Všechny lékařské metody a léky už lékaři vyzkoušely, ale nic nepomáhalo. Zdálo se, že nebohé ženě nezbude než bezmocně čekat na svoji smrt.
Její rodina, ve snaze ji zachránit, zavolala Li Ťi-taa, renovovaného doktora, který byl zároveň studentem Pchang An-čchanga. Doktor Li prohlásil: „Nemáme žádný lék, který by tento problém vyřešil. Domnívám se, že by zde byla účinná akupunktura, ale sám nemám potřebné znalosti, abych ji provedl."Jak už to tak bývá, čistě náhodou okolo procházel Pchang An-čchang, který, když spatřil rodičku, okamžitě nabídl svoji pomoc.
Nařídil rodině, aby jí nahřáli břicho a záda teplou vodou. Poté začal aplikovat akupunkturní jehly až žena ucítila slabou bolest v břiše. Zakrátko na to se jí šťastně narodil chlapeček a matka i děťátko byly v pořádku. Celá rodina zůstala stát v radostném v úžasu. Donekonečna potom lékaři děkovali a ptali se ho, jak ji dokázal vyléčit.
Pchang odvětil: „Dítě už vyšlo z dělohy, ale jednou rukou se stále omylem drželo střeva a nechtělo se pustit. Proto léky nezabíraly. Prostě jsem jen vpíchl skrz břicho jehlu do jeho akupunkturního bodu chu-kchou (bod mezi palcem a ukazováčkem). Dítě ucítilo bolest a ruku stáhlo, načež se narodilo. Žádný speciální trik v tom nebyl."
Když později zkontrolovali pravou ruku dítěte, zjistili, že má v bodě chu-kchou (tygří tlama) ranku od vpychu akupunkturní jehly. Jak to ale Pchang An-čchang mohl vidět? Podle pověsti měl nadpřirozenou schopnost vidět skrz lidské tělo. Jeho schopnosti byly vskutku mimořádné.
Ve starověku se doktoři kultivovali, aby se z nich stali výjimeční lidé. Podle starých qigongových teorií si mohl člověk, který si vykultivoval velké ctnosti, vyvinout nadpřirozené schopnosti. Pchang ovšem nebyl jediným čínským lékařem, o němž se říkalo, že dokázal vidět skrze lidské tělo. Historické záznamy zmiňují také další jako Bian Que, Hua Tuo, Li Shizhen a další, kteří používali nadpřirozenou schopnost vidění třetím okem.
Další příběhy:
Legendárny lekár Sun S´-miao - prvá časť
Rozhovor s lékařem tradiční čínské medicíny Dr. Hu Naiwenem
Akupunktura a čínské lékařství - část 1.
