Jitrocel kopinatý má mezi léčivými rostlinami významné a důležité postavení. Vzezřením sice nepatří mezi "krásky", zato v sobě ukrývá neuvěřitelnou léčivou sílu. Už jeho název nám napovídá, že jitrocel rychle celí rány. Plinius dokonce tvrdil, že pokud přidáme do hrnce ke kusům masa jitrocel, znovu se scelí. Anglosasové mu ve spisech z 10. století připisují vlastnosti statečného, nebojácného a vytrvalého rytíře odolávajícího zlu. Obecně byl jitrocel odpradávna považován za zázračnou bylinu na ošetřování ran.
Na světě jich existuje několik druhů. Kromě jitrocele kopinatého je to i například jitrocel větší (P. major), který má také značnou léčivou moc. Hraje roli první pomoci při včelím bodnutí a štípnutí hmyzem. Oba druhy najdeme na loukách, okrajích cest, pastvinách, prakticky téměř všude. Pro vysokou spotřebu se pěstuje i na polích a v zahrádkách. Sbírají se listy, a to v době, kdy narostou do obvyklé velikosti – není potřeba čekat na vykvetení. Listy musí být oříznuté opatrně, aby se nestiskly a později při sušení nezhnědly.
Kromě listů se výjimečně sbírají i semena jitrocele, protože jsou bohaté na vlákninu. Mohou se také užívat jako účinné a neškodné projímadlo a jejich sliz pomáhá snižovat cholesterol.
Listy
Jitrocel je osvědčený prostředek na léčbu dýchacích cest a všech nemocí, které s tím souvisejí: uvolňuje hleny, chrání sliznice, účinkuje proti kašli či chrapotu. Dětem může proti kašli pomoci zahuštěná šťáva přislazená cukrem nebo medem. Kromě toho má jitrocel i protizánětlivé účinky (šťáva se používá na kloktání při zánětech mandlí, očí) a pomáhá při senné rýmě.
Použitím pohmožděného čerstvého listu se dosahuje zázračné "scelovací" síly, která vychází z vysokého obsahu látek ničících bakterie. Při hnisavých ranách je lepší použít jitrocel větší. Tento druh se v Latinské Americe stal také lidovým lékem proti rakovině.
Díky výborným chladicím, stahujícím a antiseptickým účinkům je jitrocel ideálním prostředkem proti akné a pro péči o mastnou pleť.
Vyzkoušejte
Pleťová voda: Hodí se na dočištění mastné pleti, stahuje póry, čistí a dezinfikuje. Nejprve si připravíme tinkturu z 5 g čerstvých listů a 100 g lihu (60%). Listy vyluhujeme asi deset dní při pokojové teplotě v nádobě se širokým hrdlem, tekutinu pak scedíme. 30 g z ní smícháme se 70 g destilované vody a zbytek tinktury uložíme do tmavé nádoby. Pleťová voda je na světě.
Koupel, kloktadlo: Obojí se připravují ze šťávy z lisovaných listů. Rozředěnou s vodou ji můžete použít jako kloktadlo při zánětech krku, úst nebo dásní. Koupel je vhodná při zánětech, vředech a ranách. Samotnou šťávu užívejte pokud trpíte zánětem sliznic, cystitidou, průjmem nebo plicní infekcí. Doporučená dávka je 10 ml třikrát denně.
Sirup: Ze šťávy je možné připravit i sirup proti kašli, zejména pokud míváte hnisavé záněty v krku. Vynikající je také pro děti. Čtyři plné hrstě umytých listů se rozdrtí, případně rozmixují. Ke hmotě přidáme trošku vody, 300 g cukru a 250 g medu. Za stálého míchání vaříme na slabém plameni, dokud nevznikne houstnoucí kapalina, kterou ještě horkou nalijeme do lahví a uložíme do chladničky.
Čtěte také:
Léčivé byliny v září - Kopřiva dvoudomá
