20110916_dvojcata
Památeční zeď v newyorském „Parku památky pomocníků". (Televize NTD)

„Když jsem měl prohledávat a zachraňovat, podíval jsem se na tu hromadu a řekl si: „Och, Bože, kde začnu?" uvedl dobrovolník první pomoci Ken George.

Ken George pracoval pro newyorské vodárny. Před deseti lety byl na Ground Zero a zíral na to, co zůstalo z mrakodrapů Světového obchodního centra. Záchranáři tomu říkali „halda".

 

Video poskytla Televize NTD

„To si nedovedete představit. To vidíte jen v hororových filmech. Vypadalo to, jak kdyby se otevřely brány pekla a věžáky spolkly," dodal Ken.

Glen Klein byl u newyorské policie. Na místo se dostal těsně před tím, než se zřítil druhý mrakodrap: „Ztratili jsme 23 newyorských policistů, ale 14 z nich patřilo k jednotce záchranné služby, ve které jsem dělal. Byli to chlapi, se kterýma jsem pracoval každý den, rok co rok. Byli jsme jako bratři."

Dobrovolní první pomoci John Devlin byl řidič těžké techniky, který se na Ground Zero dostal druhý den: „Myslel jsem, že půjdu tam dolů a budu odklízet trosky a zachraňovat lidi. Ale když jsem se tam dostal, skutečnost byla taková, že nikdo naživu nebyl. Měl jsem jen zajistit nějakou uzavírku pro lidi na druhé straně plotu."

Všichni tři muži jsou takzvaní první pomocníci -- běžní lidé znalí první pomoci, kteří přišli zachraňovat hned po útocích a zůstali další měsíce, aby odklidili to, co z budov zbylo.

Teď, o deset let později, přišli k této památeční zdi v newyorském „Parku památky pomocníků". Na zdi budou jména stovek těchto dobrovolníků, kteří přišli o život ne při útocích, ale po něm.

Desítky tisíc těchto lidí onemocnělo poté, co měsíce vdechovali v sutinách Světového obchodního centra toxické výpary. Patří mezi ně i Glen Klein, Ken George, and John Devlin.

U Glena se objevily gastrointestinální problémy, které jsou podle něj způsobeny zamořenými látkami na Ground Zero: „Když skrz okno prosvítalo slunce, mohli jste vidět prach, jak létá všude ve vzduchu. A přistával na jídle, které jsme jedli," sdělil Glen.

Ken George teď trpí onemocněním srdce a plic. Musí inhalovat kyslík a denně užívá 33 prášků: „Jak kdyby vám někdo stoupl na prsa, přesně tak. Nemůžete dýchat, takové to je. Někdo vám stojí na prsou a vy se snažíte oběhnout kolem bloku. Takový pocit to je," říká Ken.

John Devlin má potíže s dýcháním kvůli astmatu a zánětu plic. Má také neoperovatelnou rakovinu hltanu.

Tito tři muži se stali advokáty ostatních záchranářů, prostřednictvím místních odborů a organizací jako nadace FealGood Foundation , která má moto „Nenechat žádného pomocníka na holičkách".

Loni v prosinci pomáhali tlačit na americký kongres, aby schválil Zadrogův zákon. Ten má poskytnout federální peníze na pokrytí zdravotních nákladů záchranářů. Netýká se ovšem rakoviny a má vstoupit v platnost až za pět let.

Ken George prohlašuje, že dobrovolní pomocníci z Ground Zero si zaslouží víc. Nejen pro sebe, ale i pro své rodiny: „Znám spoustu prvních pomocníků, kteří zemřeli. Jejich ženy si pak museli najít práci a živit děti, protože když jim zemřeli manželé, přišli o veškerou zdravotní péči."

Pro Johna Devlina je to boj za budoucnost: „Než zemřu, chci se přesvědčit, že ten zákon bude platný a všechny finance tam budou. ... Nechci, aby další várka pomocníků šla do akce a nebyli chránění. Když holt musíme být jak pokusní králíci, beru to, ale dokud žiju, chci zajistit, že všichni budou příště krytí."