Jednou z mála rostlin, kterou se v těchto chladnějších dnech ještě vyplatí sbírat, je kostival lékařský. Určitě jste ho už zaregistrovali na vlhkých loukách, při cestách nebo okrajích polí. Od minulosti až dodnes je jeho využití jednoznačné - tradičně známé schopnosti kostivalu jsou léčba zlomenin kostí, odřenin i kůže. Je to díky alantoinu, který rostlina obsahuje. Tato chemická látka podporuje růst kostních, chrupavkových i svalových buněk.
Doporučenou sbíranou částí je především kořen (Radix Symphyto). Většinou se sbírá na podzim, v měsících září až v listopadu, když jsou lístky žluté. Tehdy se celá léčivá síla kostivalu soustřeďuje v kořeni, a proto se jeho namáhavé vykopávání určitě vyplatí. Zde platí pravidlo - čím dříve, tím lépe, čím měkčí půda, tím jednodušší vykopávání. Při sušení kořene je třeba být trošku opatrnější. Některé kořeny přijímají vzdušnou vlhkost a když změknou, musí se bohužel vyhodit.
Nejprve je třeba kořen důkladně umýt. Následně ho pokrájet na malé kousky, dokud je ještě čerstvý, protože když uschne, půjde to hůře. Doporučuje se nejprve je sušit v chladnoucí troubě (2 až 3 hodiny) a pak nechat dosušit v teplé místnosti nebo ve větrané skříňce.
V literatuře se setkáme i se sbíráním listů. Podobně jako kořen, i ty se používají zejména zevně. Při artritidě je jejich aplikace zvenčí dokonce bezpečnější a účinnější.
Kořen kostivalu
Existuje několik způsobů jeho využití. Jako obklad, když ho nastrouhaný rozvaříme s trochou sádla, nebo na časté masírování kloubů, svalů a kostí jeho tinkturou. Bylinka se rovněž použije při hnisavých ranách nebo hlouběji sahajících poraněních. Nepředstavujme si však scénu jak z akčního filmu, kde se na hnisavou ránu okamžitě přiloží kořen kostivalu a je po všem. Rána by se sice opravdu zahojila rychle, ale určitě ji musíte nejprve důkladně očistit, aby v ní při rychlém hojení nezůstala špína nebo hnis.
K zevnímu využití patří i ošetřování otoků, kloktání na tlumení bolesti zubů a paradentózy. Lázně s přidáním drogy z kořene jsou vhodné při křečových žilách, vředových onemocněních, revmatických bolestech nebo ekzémech.
Pro vnitřní užívání má kostival trochu odlišné uplatnění. Čaj lze pít při vředech žaludku, onemocněních průdušek a proti kašli. Při obou způsobech použití je však třeba hlídat použité množství, nejlépe je užívat kostival v menších dávkách.
Upozornění
Vysoký obsah alkaloidů v kořeni dávají vědci do souvislosti s rakovinou jater, na kterou se přišlo během pokusů s krysami. V Austrálii a na Novém Zélandu se z tohoto důvodu rostlina nesmí používat. Pro nás však bude stačit, když ji budeme dávkovat s rozumem.
Vyzkoušejte
Sirup - vhodný při suchém kašli nebo úporném hustém hlenu. Připravuje se z výluhu. Pro správný postup si můžete prohlédnout první část našeho seriálu: Léčivé rostliny - úvod.
Obklad - jestliže trpíte menší zlomeninou, která nevyžaduje sádru, rozválejte (nebo jakkoliv rozmačkejte) jen umyté listy a aplikujte je na zlomeniny prstů, žeber nebo na jemné praskliny na větších kostech.
Tinktura - je asi nejuniverzálnějším způsobem využití kostivalu. Takto zpracovaný se dá využít téměř vždy, při vnějších i vnitřních ranách, při poraněních všeho druhu, pohmožděninách, při vnitřním krvácení, zlomeninách, bolestech zubů a tak dále. Kořeny kostivalu stačí umýt, očistit kartáčkem, nadrobno pokrájet a volně naložit do láhve. Následně zalít pálenkou nebo ovocným lihem, musí však kořen překrývat. Láhev pak postavte na slunné místo nebo do tepla.
Čtěte také:
Léčivé byliny v září - Kopřiva dvoudomá
Léčivé byliny v září - Jitrocel kopinatý
