Nedávná aféra se zamilovanými emaily mezi kanadským poslancem a korespondentkou čínské tiskové agentury Xinhua (Nová Čína) odstartovala debatu na téma, jakou roli opravdu hrají reportéři čínských médií působící v zahraničí. Bývalý čínský diplomat a bývalý čínský novinář s Velkou Epochou probírali, jak může práce ve zpravodajství sloužit pro čínské špióny jako šikovné vedlejší povolání.
Vztah mezi reportérkou Xinhua, Shi Rong, a poslancem a parlamentním sekretářem ministra zahraničních věcí, Bobem Dechertem, se provalil poté, co někdo přeposlal jejich vzájemné emaily z účtu novinářky na přibližně 240 kontaktů z mediální, politické a akademické oblasti. V korespondenci zazněly fráze jako: „Jsi tak krásná," „Užíval jsem si jízdu, protože jsem myslel na tebe" a „Chybíš mi". Reportérka se poté vrátila zpět do Číny, zatímco Dechert se teď snaží o co nejmenší publicitu. Kanadský tisk mezitím rozebírá, zda by měl někdo, jako on, zůstat na tak citlivém a důležitém postu.
Celý případ pozorně sledoval i Chen Yonglin. O problematice něco ví. Čtrnáct let pracoval na čínském ministerstvu zahraničních věcí, z toho čtyři roky jako konzul pro politické záležitosti na generálním konzulátu v australském Sydney. Ovšem jen do 26. května 2005, kdy se rozhodl zběhnout. K aféře se vyjádřil:
„Nejdřív Shi Rong tyto emaily úplně popřela, ale když je Bob Dechert potvrdil, přiznala, že to byl její manžel, kdo je odeslal, v souvisloti s domácí hádkou. Udělala to tak, aby to vypadalo jako rodinná záležitost, snažila se zmírnit politický dopad. Otázkou je, zda to byl její manžel, kdo emaily tajně četl, protože už lhala předtím," okomentoval Chen.
„Když tito agenti pracují pro Čínskou komunistickou stranu (ČKS), stanou se otroky. Jak se to jednou provalí, musí kvůli snížení mezinárodního dopadu obětovat sami sebe a dokonce své rodiny, aby zachránili ČKS tvář," vysvětlil bývalý pracovník režimu.
Zpravodajství jako vedlejšák
Chen Velké Epoše prozradil, že novináři státních čínských médií, které řídí komunistická strana, mohou hrát vícero úloh.
„Někteří reportéři používají profesi jako štít, ale mají také politické poslání – provádět propagandu a používat selektivní zpravodajství k ovlivnění politiky zahraničních zemí. To zahrnuje očerňování západních zemí, aby ČKS vypadala dobře."
„Kromě toho hrají roli špióna, protože Xinhua je ve skutečnosti prodlouženou rukou výzvědných služeb ČKS. Povaha jejich práce je taková, že musí použít všechny možné způsoby k infiltrování a získání tajných informací," dodává Chen.
Někdy jsou služby „novinářů" tak žádané, že mohou mít nad sebou i více vedoucích.
„Jako součást špionážní sítě jsou reportéři Xinhua často pod dvěma různými šéfy, možná dokonce třemi různými šéfy, funkcionáři ČKS. Pokud je vysílá ministerstvo státní bezpečnosti (MSS), pak se zodpovídají MSS. Pokud je vyšle generální štáb Lidově osvobozenecké armády, pak se zodpovídají generálnímu štábu. Všichni mají tajné poslání a zároveň pomáhají konzulátu s politickou a propagandistickou prací."
Chen také pohovořil o vlastních zkušenostech s žurnalisty, kteří zároveň pracují jako tajní agenti.
„Jednou jsme například jeli na Fórum tichomořských ostrovů, kde jsme se snažili ovlivnit rozhovory ve prospěch ČKS. Pracovali jsme s MSS, a tak poslali nějaké reportéry z Guangming Daily, aby získali informace. Hned jsme dostali soukromé informace o tom, které vlády Tchaj-wan kontaktovaly a jaké smlouvy spolu uzavřely atd. Napíchli telefony a použili další metody zpravodajských služeb."
„Kromě toho předstírají, že dělají rozhovor s prezidenty některých zemí. Protože je to mediální rozhovor, ten prezident nemusí být tak pozorný. Někdy také předstírají, že jsou z akademické obce. Reportér Guangming Daily v Austrálii byl takový. Jeho hlavní zaměstnání byla vojenská špionáž, zpravodajství byl vedlejšák. Média musí sloužit straně, takže jsou velmi blízcí konzulátu."
Chen se zmínil i o incidentu během války v bývalé Jugoslávii, kdy Srbové sestřelili vojenský „neviditelný" letoun Stealth.
„Ti dva reportéři z Guangming Daily, kteří zahynuli během výbuchu v Srbsku, tam byli, aby sbírali zpravodajské informace, byli tam, aby posbírali kusy ze sestřeleného amerického letounu Stealh. Důvod, proč šli do bitevního pole, nebyl mediální práce, ale sbírání kusů bitevního letounu," objasnil Chen.
Podezřelí asistenti
Cao Changqing působil jako zástupce šéfredaktora v Shenzhen Youth News (Shenzhenský zpravodaj pro mládež), než ve své kariéře udělal roku 1987 krok nesprávným směrem, když v článku naznačil, že by měl svrchovaný vůdce Deng Xiaoping odejít do důchodu. Místo něj musel svůj post opustit Cao a o pár let později se přestěhoval do New Yorku, kde se z něj stal vysoce respektovaný komentátor čínské politické scény.
Cao poznamenal, že důkazy o tom, že Shi byla víc než jen reportérka, jsou zřejmé.
„Jako reportérka Xinhua si mohla dovolit najmout tři asistenty. To bude přinejmenším 100 tisíc dolarů (ročně). Odkud tyto peníze pochází? Zprávy médii říkají, že tito asistenti nebyli zaměstnanci Xinhua. Sama Shi Rong takové peníze nemá."
„Tisková agentura Xinhua je ta nejmocnější, nejzkorumpovanější agentura na světě, protože používá jméno „tisková agentura", ale dělá věci, které se zprávami vůbec nesouvisí," míní komentátor a dodává: „V pevninské Číně Xinhua hlavně provádí propagandu. Jako hlásná trouba ČKS je to vnější orgán Úřadu propagandy ČKS. V zahraničí má za úkol shromažďovat výzvědné informace, to je všeobecně známo."
Podle Caa jsou v Číně komunistická strana a sdělovací prostředky jeden celek. Jejich vztah přirovnává ke vztahu mezi mozkem a ústy. Protože tam neexistují příslušné zákony, který by tento vztah upravovaly, Cao se domnívá, že Čína by mohla mít nejvíce reportérů-špionů na světě.
Související články:
