V americké Sněmovně reprezentantů byl nedávno představen návrh zákona, který by měl napravit zásadní nerovnováhu mezi přítomností oficiálních čínských médií ve Spojených státech a přítomností státních amerických médií v Číně. Zatímco ve Státech volně pracují na žurnalistická víza stovky čínských novinářů, pouze dvěma americkým žurnalistům zaměstnaných vládou USA bylo dovoleno v Číně trvale působit.

Během olympiády v Pekingu 2008 pociťovali všichni zahraniční reportéři omezení a silnou cenzuru informací. Mnozí z nich několikrát skončili na policejní stanici, kde jim byl zabaven fotografický a kamerový materiál. (West Zest/ flickr.com)
Během olympiády v Pekingu 2008 pociťovali všichni zahraniční reportéři omezení a silnou cenzuru informací. Mnozí z nich několikrát skončili na policejní stanici, kde jim byl zabaven fotografický a kamerový materiál. (West Zest/ flickr.com)

Reciproční zákon o čínských médiích do sněmovny přinesli v polovině září kongresmani Dana Rohrabacher, Randy Forbes a Ted Poe. „Panuje velmi alarmující nerovnováha mezi počtem pracovníků čínských státních médií, kterým poskytujeme víza, a počtem víz, která jejich americkým protějškům vystavují Číňané,“ uvedl v září v tiskovém prohlášení Rohrabacher.

V loňském roce vstoupilo do USA na mezinárodní žurnalistické vízum 650 čínských občanů, přičemž jen dva američtí státní reportéři mají povoleno v Číně fungovat. Státní americká média zahrnují například rádio Voice of America (Hlas Ameriky) nebo Rádio Free Asia (Rádio svobodná Asie). Čínští žurnalisté pracující pro státem vedená média se ve Spojených státech těší ze svobodného a necenzurovaného prostředí, zatímco dva reportéři pracující pro dvě uvedená americká rádia jsou „běžně obtěžováni čínskou policií, byli napadeni a zadrženi čínskými úřady,“ uvedl Rohrabacher. Signál obou rádií je na území Číny ze strany režimu nekompromisně rušen.

Čínská státní tisková agentura, kterou řídí komunistická strana, mezitím neustále navyšuje počet svých kanceláří po světě. Už dnes je jich 120 a do tří let se má číslo vyšplhat na 200. Xinhua letos v srpnu spustila obří světelný billboard na newyorském Times Square a přestěhovala se do drahých prostor poblíž.

Šéfredaktor disidentského časopisu Beijing Spring, Hu Ping, to okomentoval: „Čína si tu může svobodně mluvit, ale jiní nemají dovoleno svobodně mluvit v Číně. Kromě toho nejsou mnozí zaměstnanci médií z pevninské Číny opravdovými reportéry, ale mají speciální poslání.“

Narážel tím na skutečnost, že mnozí „novináři“ ve skutečnosti působí jako špióni, jak o tom před časem Velká Epocha informovala. „Čína již využívá otevřenost západní společnosti k ovlivnění západní politiky, k provádění nezákonných obchodů a vyzvědačské činnosti. Západní země si neuvědomují, že Čína vysílá reportéry, aby dělali činnosti, které s médii nesouvisí,“ vyslovil se Zhang Weiguo, šéfredaktor časopisu Trend.

Nerovnost se svobodou tisku v Číně a Americe je evidentní. „Můžete si v Pekingu číst americké noviny a časopisy? Americký internet Čínu necenzuruje, takže se tu můžete dostat na jakékoliv čínské stránky, ale lidé v pevninské Číně se na cizí internetové stránky nedostanou, většina je jich cenzurovaná. Nemíří (projekt) Zlatý štít na zahraniční média?“ řekl Hu.

Zhang dodává: „Je zřejmé, že komunistická strana využívá uvolněné předpisy západních zemí, aby se dostala do systému a ovlivnila názor hlavního proudu Američanů. Tento nový návrh v kongresu vytvořil novou uvědomělost. Po mnoho let vládnoucí třída v Číně a jisté americké skupiny spolupracovaly, aby u amerických zákonodárců lobovaly, ve sněmovně i senátu. Není jasné, zda tento návrh projde, ale aspoň ukazuje určitý směr, povědomí a postoj.“

Article in English