20111220_rusko
Ruský prezident Dmitrij Medveděv navštívil jednání Evropské unie v Bruselu, 16. prosince. (televize NTD)

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v pátek navštívil jednání Evropské unie v Bruselu.

Problémy eurozóny neustále rostou a Česká republika s Maďarskem se stavějí odmítavě ke své účasti na záchranném plánu na řešení dluhové krize, dokud se nevyjasní všechny detaily připravované pomoci.

Ještě před tím poukázal předseda Evropské komise José Manuel Barroso na to, že případné problémy eurozóny by se vážně dotkly i Ruska.

„Evropská unie je největším obchodním partnerem Ruska a i pro nás představuje Rusko třetí největší trh. Stejně jako má Evropa zájem na ruské prosperitě, tak má podle mého mínění zájem i Rusko na prosperitě Evropy," uvedl Barroso.

Rusko by mohlo Evropě pomoci prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu půjčkou 10 miliard dolarů.

„Není žádným tajemstvím, že situace v eurozóně je velmi napjatá a má dopad na všechny země. Evropa je naším největším obchodním partnerem, a i proto doufám, že se našim kolegům podaří vyřešit všechny problémy. Je to konečně i naším zájmem a já jsem si jist, že se jim to podaří," řekl ruský prezident.

Česká republika i Maďarsko se přidaly na stranu britského premiéra Camerona , který dohodu o finanční pomoci vetoval. Jeho rozhodnutí vedlo k eskalaci vztahů mezi Francií a Británií. Francouzský prezident dokonce označil Camerona za „tvrdohlavé dítě".

Francie se zatím připravuje na ztrátu ratingu své ekonomiky, který je zatím na nejvyšším možném stupni AAA. Podle guvernéra francouzské centrální banky Christiana Noyera by se ovšem snížení ratingu mohlo v první řadě dotknout právě Británie díky míře její inflace, zadluženosti i růstu ekonomiky.

 

Video poskytla Televize NTD

 

Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi je v Německu - se vzkazem pro své hostitele: „Na stabilizaci finančních trhů to nestačí. Je také nutné ujistit investory, že státní dluhy budou vždy splaceny včas a v termínu."

Italskou vládu čekal v pátek hlasování o důvěře, na jejímž výsledku bude také záležet přijetí souboru úsporných opatření v celkové výši 33 miliard eur.

Důsledky podobných opatření bylo možné vidět například v Athénách, kde tisíce lidí protestovaly proti snížení penzí.