20120308_lu
Čínská herečky Ťing Lu ve svém novém představení. (televize NTD)

Divadlo Archa má nové představení, které přibližuje osud čínské herečky a zpěvačky Ťing Lu. Čínská imigrantka v představení nazvaném „Sólo pro Lu“ dramaticky ztvárňuje své zážitky a vzpomínky z Číny 80. let i ze života v České republice.

„Od dětství jsem se věnovala tanci a měla ráda zpěv, ale nikdy jsem nevěděla, že budu dělat divadlo,“ říká Ťing Lu.

Ťing Lu s rodinou emigrovala z Číny do České republiky v roce 1997. Studovala a zároveň pracovala v čínské restauraci, ale tento život ji nenaplňoval. V roce 2001 odpověděla na inzerát divadla Archa, které hledalo zpěváky a herce, kteří mají zkušenost s pekingskou operou.

„Sice jsem neměla žádnou zkušenost s pekingskou ani žádnou jinou operou, ale říkala jsem si, že umím zpívat, nějaký bojový pohyb umím, a tak to zkusím, protože tehdy jsem hledala svoji cestu,“ říká.

 

Video poskytla Televize NTD

 

Ukázka z představení:

„...každý den v 7.30 nebo v 8 hodin ráno vztyčujeme vlajku Číny, protože jsme pionýři...“
 

„...podle zákona o plánování porodu, odstavec číslo 9, může mít rodina v Číně dvě děti v těchto případech. Na mě se nedívejte, dívejte se do textu, jste připraveni? Tak, za prvé, je-li první dítě postižené a předložíte úřadu potvrzení, za druhé...“


Začala spolupracovat s Divadlem Archa a výsledkem desetileté práce je představení, které není divadelní hrou, ale osobní výpovědí.

„Ta výpověď, kterou Lu poskytne divákům, je opravdu autentická, je velmi osobní..Náš text se proměňoval ještě předevčírem, my jsme neměly žádnou hru, my jsme měly téma, texty vznikaly na základě rozhovoru a na základě improvizací,“ sdělila režisérka představení Jana Svobodová.

„Sólo pro Lu“ je jedním z projektů režisérky Jany Svobodové, kterými se snaží odbourávat předsudky Čechů vůči cizincům: „Pro mě z toho vzniká nějaký tvar nebo součet, který říká českému divákovi, že možná ty předsudky, které si nosíme v hlavách - že cizinci zkrátka jsou nebezpeční pro nás, že jsou divní, že když někdo prostě jinak vypadá, že je třeba mu nedůvěřovat - že to nemusí být zkrátka vždycky pravda,“ uvádí režisérka.