V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století mívali kapucíni v benátském klášteře Redentore na ostrově Giudecca tajemného hosta. Byl ubytován v prosté mnišské cele jako ostatní členové řádu, pokorně zdravil, choval se tiše a skromně. Nebyl Benátčanem. Pocházel z ciziny, z Prahy.
Jako památku a dar za možnost ubytování věnoval bratřím kapucínům své obrazy, většinou s duchovní tématikou. Zanechal jich v klášteře celkem pětadvacet.
Protože obrazy v klášteře nebyly veřejnosti přístupny, podařilo se je objevit teprve nedávno.
Malíř Jan Zrzavý miloval Benátky - perlu Itálie. Pro něho bylo toto místo především uměleckou inspirací. Když jeho umělecký duch umdléval, v Benátkách našel vzkříšení a oživení.
Nejprve tam jezdil jako návštěvník a podobně jako turisté se ubytovával v hotelích. Později tam jezdíval téměř jako domů.
Nápověda od Jaroslava Seiferta
Jednou, když Jaroslav Seifert přišel v Praze navštívit malíře Jana Zrzavého, který si právě vařil své oblíbené jídlo, malíř mezi řečí prohodil, že se připravuje na cestu do Benátek.
"Chystám se do Benátek. Právě jsem napsal tamějším kapucínům. Bydlím u nich. Chci ještě jednou malovat Benátky," prozradil Seifertovi.
Básník se tom zmínil ve své knize "Všechny krásy světa". Taková stopa zůstala však léta bez povšimnutí. Věta "Bydlím u kapucínů" napovídá, že za nimi jel jakoby domů. A kde tam bydlel?
Kdo by řekl, že se o malíři Zrzavém dá objevit ještě něco nového v 21. století?
Dr. Jitka Měřinská byla první z Čech, kdo se v lednu roku 2010 rozjel do Benátek, aby tam kráčela ve stopách malířových. S malou skupinkou přátel se přeplavila se na tradičním plavidle (waporettu) na nábřeží ostrova Guidecca, kam lze zajet pouze vodní cestou. Ovšem jedenkrát do roka, na svátek Vykupitele, je ostrov s klášterem kapucínů spojen s pevninou ve středu města pontonovým mostem. Tímto svátkem si Benátčané dosud připomínají morovou epidemii z roku 1576, které tehdy podlehla třetina obyvatel Benátek.
Kapucíni se v 17. století rozvinuli jako jedna z větví františkánského řádu, přičemž v průběhu 16. století probíhalo období jeho velkého rozkvětu. Roku 1599 připutovala do Prahy skupinka dvanácti mnichů v čele s kapucínem Františkem z Brindisi. Přišli na pozvání pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Lipé a z Dubé a brzy po svém příchodu založili na Hradčanech kapucínský klášter.
Později mezi tímto pražským a mezi benátským klášterem putoval malíř Jan Zrzavý, který miloval v Praze zejména Loretánské náměstí s kapucínským klášterem a kostelem, který nejraději navštěvoval.
Kromě kláštera Redentore se v Benátkách nachází ještě jiný kapucínský klášter, a to v Mestre, ve kterém jsou soustředěny historické archivy a kroniky. Také sem docházel malíř Zrzavý.
