„Osvětimská tragédie je tragédií celého lidstva. Neštěstí pominulo, ale varování, které to způsobilo, zůstává navždy,“ pronesl 27. dubna při návštěvě koncentračního tábora čínský premiér Wen Ťia-pao.
„Tato historie nám říká, že se musíme postavit válce, rasové diskriminaci a ukrutnostem. Země, které rozpoutaly válku a přinesly lidstvu pohromu, se musí k historii postavit správným způsobem a poučit se z toho. Jen pak, pokud budou schopni přiznat své zločiny, svou vinu, si jich může mezinárodní společenství vážit,“ uvedl Wen.
Následně se zapsal do knihy hostů se slovy: „Když známe dějiny, můžeme plánovat budoucnost.“
Osvětim se od konce druhé světové války v roce 1945 stal synonymem pro lidské zlo. V táboře bylo vyhlazeno kolem 1,3 milionu Židů, Poláků, Romů a dalších skupin obyvatelstva nepohodlných nacistickému režimu.
Wenova slova přichází v kontextu razantních změn, které se v Pekingu odehrávají. Wen i současný prezident Chu Ťin-tchao se snaží získat širokou podporu napříč mocenským spektrem země, aby rozbili tvrdé nekompromisní jádro komunistické strany namočené do početných zločinů. Některé funkcionáře v čele s intrikářským Po Si-lajem se jim už podařilo sesadit.
Premiér Wen je po celou svou kariéru spojován s těmi, kdo chtějí Čínu reformovat. Ve svých projevech opakovaně zmiňuje potřebu přinést lidem v Číně právní řád, demokracii a vládu nezávislou na Čínské komunistické straně (ČKS). Takové názory jsou pro zastánce maoistického křídla ve straně naprosto nepřijatelné.
To, o čem Wen v Osvětimi mluvil, se ovšem netýkalo ani právního řádu, ani demokracie. Jeho poznámky se týkaly strašlivých zločinů, které jako Damoklův meč visí nad ČKS. Strana má dlouhou historii zabíjení. Během její vlády došlo k odhadovaným osmdesáti milionům úmrtí nepřirozenou smrtí, avšak čínského premiéra nelze vinit z krvavých kampaní iniciovaných Mao Ce-tungem. Co současné čínské vládě tíží duši, je třináctileté pronásledování duchovního hnutí Falun Gong.
Podle informátora ve straně již Wen žádal o rehabilitaci Falun Gongu a ukončení perzekuce. Jeden z hlavních viníků, kteří na pronásledování „vyrostli“ a dočkali se zářivé kariéry, byl už zbaven všech funkcí, zatímco pod tím druhým se divoce houpe křeslo. Lidé jako Po Si-laj, Čou Jung-kchang, Ťiang Ce-min a další trvali na tom, že budou v krvavé kampani proti vlastním občanům pokračovat.
Oběťmi perzekuce je až sto milionů Číňanů společně se svými rodinami. Desítky tisíc lidí již byly zabity, stovky tisíc, ne-li miliony jsou zavřeny v pracovních táborech a nápravných zařízeních. Spolu s dalším porušováním lidských práv toto pronásledování přineslo odsouzení celého světa a Číně hanbu. Ovšem vina plně spočívá nikoliv na Číně jako národu, ale na bedrech komunistické strany, a to si Wen Ťia-pao dobře uvědomuje, proto také poznámky o potřebě uznat vlastní zločiny.
Stal-li se národ jak obětí, tak terčem hanby za zločiny spáchané jeho jménem, získá svou čest a důstojnost zpět pouze tím, že zločince postaví před soud. Když u nás v 50. letech odsoudili politické vězně v čele s Miladou Horákovou na smrt, trvalo téměř čtyřicet let, než bylo jejich jméno očištěno, viníci potrestáni a pravda vyšla najevo. V případě Falun Gongu se zdá, že spravedlnosti bude dosaženo dřív.
Pokud postaví Číňané před soud ty, již jsou za pronásledování Falun Gongu zodpovědni, distancují se od zločinů ČKS a znovu nadobudou důstojnost, zavedou v Číně nový morální základ, který bude uznávat posvátnost života a svědomí. Wenova slova v Osvětimi lidem v Číně ukázala, že jejich cesta k budoucnosti vyžaduje odsouzení zločinů minulosti.
Čtěte také:
Čínský premiér přijel do Polska jednat o ekonomických otázkách
Čína na podzim oznámí přechod k demokracii, tvrdí zdroj z Pekingu
Perzekuce Falun Gongu čínským komunistickým režimem: počet úmrtí za rok 2011 (video)
Pozdní lítost čínského prezidenta Ťiang Ce-mina
Pád Po Si-laje: Detaily případu podezření z vraždy Neila Heywooda
Po Si-laj byl odvolán ze stranického politbyra, jeho žena vyšetřována pro vraždu
Condoleezza Riceová: Skandál kolem Po Si-laje vyvolává pochybnosti o čínském režimu
Držitel ocenění Mezinárodní svobody tisku odhalil korupci vysokého komunistického tajemníka I.
