Bývala jich kdysi plná křoviska, žili velmi společensky, třebaže se hašteřili, a jejich cvrlikání naplňovalo vzduch široko daleko. Ze dvorků byli vyháněni, aby nezobali zrní slepicím, a také se po nich střílelo vzduchovkou.
Nevážili jsme si chudého, rozčepýřeného vrabečka, vždyť jich bylo tak moc a působili hluk. Avšak - pozvolna nastalo ticho. Než jsme se rozhlédli, vrabce není vidět. Kam se poděli?
Chcete s námi zjistit, proč zmizel vrabec domácí?
Vrabec domácí (Passer domesticus) je přezimující druh, který se celoročně vyskytoval v početných, mnohdy i několikasetčlenných hejnech. Dospělci se živí především rostlinnou stravou - semeny, částmi rostlin, poupaty, ovocem, příležitostně krmením pro hospodářská zvířata nebo odpadky z domácnosti. Mláďata krmí drobným hmyzem.
Právě sháněním hmyzu si vrabec kompenzuje u lidí uznání, aby nebyl brán za tak zcela neužitečného a haštěřivého rošťáčka. Někdo shovívavý se k tomu vyjádřil, že "vrabec si na sebe vydělá".
Z dálky se jevil jako celkem nenápadný pták, avšak při bližším pohledu jste shledali, že je poměrně pestře zbarvený. Svrchní stranu má v různých odstínech hnědé s černými skvrnami a jednu bílou skvrnu v úrovni hrdla, popelavé bříško. Samice je nenápadnější, více do šeda.
Ke krátkému zobáku má dlouhá křídla a krátký ocas. Mláďata získávají barvu po matce a neobrůstají prachovým peřím, ale rovnou peřím mladého ptáka.
Na krmítku je vděčný za jakákoli semínka, kterými se živí po celý rok. Je to velmi společenský opeřenec, jehož štěbetající hejna nelze přeslechnout.
Klade 5 - 6 černě skvrnitých modrobílých nebo bledě zelených vajec o rozměrech 23×15 mm. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 13 - 14 dní a mláďata opouští hnízdo po 17 dnech života. Vrabec hnízdí nejčastěji 2x, ale může zahnízdit i 4x do roka. Zajímavostí jsou i údaje o zimním hnízdění.
O desetitisícových hejnech nalétávajících na pole můžeme už jenom číst v knihách. „Chtěl bych se vrátit v čase a aspoň jednou to vidět," přeje si ornitolog Jan Havlíček - a s ním pravděpodobně i další příznivci.
Od které doby se vlastně začaly objevovat údaje o tom, že vrabců ubývá?
První údaje o tom, že vrabci mizí pocházejí, již z 20. - 30. let minulého století z Londýna a ze stejného období dokonce i z Prahy. Na venkově to však vrabcům se zde nadále dařilo. Další údaje o mizení jsou pak z Británie, kdy okolo roku 1980 dochází k náhlému zvratu a vrabec začíná mizet. V ČR nemáme tak dlouhou řadu dat, ale je jisté, že min. od poloviny 90. let vrabec ubývá. Jestli tomu tak bylo již před tím, přesně nevíme.
Co se s tím už tehdy dalo dělat? Co vrabcům vadí?
Specialista na vrabce, ornitolog Jan Havlíček z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a z České společnosti ornitologické, odpovídá, že nejdůležitější je hledat příčinu. Tu se s jistotou i přes snahu několika vědeckých týmů nepodařilo zjistit dodnes. Samozřejmě existuje několik teorií, ale žádná nebyla ještě spolehlivě potvrzena. Nejpravděpodobnější se ale jeví, že vrabcovi nevyhovují změny v zemědělství, mizení domácích chovů slepic, zvýšená "péče" o veřejné prostranství, nevhodné opravy budov apod. Výčet by samozřejmě byl ještě delší. Důležité je dále usilovně bádat a najít tu pravou příčinu, popř. průsečík příčin a pak se s tím snažit něco udělat. Dá se však samozřejmě něco dělat už teď - můžeme ptáky krmit, nechat jim v koutu zahrady pár neudržovaných keřů, vyvěsit budky apod.
Proč byl vrabec považován za škodlivého ptáka?
Za škodlivého určitě považován byl. Dokonce u nás byl prováděn i výzkum, jak jej co nejlépe plošně hubit. I v tehdejší knížce o tom, jak pomáhat ptákům, jsou čtenáři nabádáni k ničení vrabčích hnízd. Příčinou bylo to, že vrabec byl významným škůdcem na hospodářských plodinách, a to jak na polích, tak i ve skladech.
Chování vrabce nebylo nikdy příliš uhlazené - býval i útočný a zmocňoval se hnízd jiných druhů ptáků, zvláště pak jiřiček, břehulí nebo rorýsů. Také svá hnízda si usilovně brání.
Kdy bylo vrabců nejméně?
Nebál bych se říct, že nejméně jich je právě dnes.
Je pravda, že se počet vrabců nyní zvyšuje?
Samozřejmě máme ze zahraničí i údaje o tom, že vrabec někde mírně přibývá, ale to je proti údajům o drastickém úbytku jen drobná naděje. Musíme ale hledět hlavně na dlouhodobé trendy. Nynější přibývání na pár místech může být jen nějaká "vlnka" na dlouhodobém ubývajícím trendu, takže čas ukáže. Pravda je, že na Západě, odkud je většina přibývajících údajů, je všechno jinak, my jsme ve všem o pár let pozadu, tak uvidíme, co se u nás stane třeba za pět let. Ale zatím tomu u nás skoro nic nenaznačuje, že by se trend měl nějak zvrátit.
Ano, probíhá projekt na monitoring vrabců a synantropních druhů ptáků, tj. ptáků obývajích s námi naše sídla. Do projektu se může zapojit každý, především pak začínající ornitologové a amatéři. Cílem projektu je odpovědět na některé otázky, které byly v předchozích pár řádcích naznačeny...
Čtěte také:
ČR: Neblahá situace – o kolik polních ptáků musíme ještě přijít?
Přicházíme o ptáky a motýly - prohrávají v závodě s globálním oteplováním
Zachráníme rorýse a netopýry při rekonstrukcích budov?
