Císař Wu z Liangu (464-549 n. l.), známý také jako Siao Jen, se narodil za éry Jižních dynastií (420-589) v Na-lan-ling Čou-tou-li. Siao Jen vládl osmačtyřicet let a zemřel, když mu bylo šestaosmdesát. Byl jedním z nejdéle žijících císařů čínské historie, respektive druhým nejstarším po císaři Čchien-lungovi (1711-1799) z dynastie Čching.
Dle klasické čínské historiografie Úplné zrcadlo k pomoci ve vládě (C'-č' Tchung-ťien) měl císař Wu rozsáhlé znalosti a dobře se vyznal v literatuře, teorii jinu a jangu, jezdectví, lukostřelbě, hudbě, kaligrafii a v čínské hře go. Obzvláště velký talent prokazoval v literatuře a umění. V oné době jej lidé spolu s dalšími sedmi literáty nazývali „Osmi přáteli Ťing-lingu".
Když byl Císař Wu z Liangu ještě mladíkem, věřil v taoismus. Jakmile však nastoupil na trůn, ve třetím roce své vlády povolal dvě sta tisíc mnichů a laiků na velké náboženské shromáždění a vyjádřil své přání, že by se „vzdal taoismu a navrátil k buddhismu". Doufal, že vybuduje „buddhistickou zemi", ve které se lidé místo slávy a bohatství zaměří na úsilí osvobodit se od červeného prachu světa.
Poté, co se císař Wu obrátil na buddhismus, stal se v tchung-tchajském chrámu čtyřikrát mnichem. Když žil v roce 527 v chrámu, používal hrubé hrníčky, poháry a misky. Denně četl a recitoval buddhistická písma od ranního zvonění až do západu slunka, který oznámil buben, a také v chrámu uklízel stejně jako ostatní mniši.
Ale říše bez svého krále existovat nemůže. A tak se po mnoha naléhavých prosbách ministrů vrátil císař Wu do paláce. Ale v září roku 529 odešel z paláce do chrámu v Tchung-tchaii znovu.
Aby císaře přesvědčili k návratu do paláce, vyzkoušeli jeho ministři všechny prostředky. Jejich snahy ale vyšly vniveč. Nakonec úředníci poskytli chrámu za císařův návrat obrovskou odměnu. Císař Wu pak souhlasil a do paláce se navrátil v říjnu 529.
Touha po klášterním rouchu však byla neodolatelná. A tak třiaosmdesátiletý císař Wu opět v roce 546 palác opustil, aby se stal mnichem. Tentokrát ministři utratili za jeho „vykoupení" dvojnásobek.
Později, s odstupem jednoho roku, císař Wu vstoupil do Tchung-tchaie počtvrté, aby se stal mnichem. Byl tam sedmatřicet dní, než se ho ministrům opět podařilo dosta nazpět.
Svého vrcholu dosáhl buddhismus v období Jižních dynastií poté, co jej uznávali a prosazovali i Wuovi následovníci. Učení Buddhy mělo velký vliv na celou společnost - od královské rodiny a aristokracie až po běžné obyvatele říše.
