V plné nádheře... (Zdenka Danková/ Velká Epocha)
V plné nádheře... (Zdenka Danková/ Velká Epocha)

Říká se pyšný jako páv, ale možná, že tento domácí pták není vůbec pyšný. Jeho okázalá přehlídka vlastní dekorace není ukázkou pýchy, pokud svá pera roztahuje spíše z obrany nebo při tokání. Možná by bylo výstižnější říkat, že někdo je pyšný jako člověk...

 

Nejkrásnější

Se svým nádherným vybarvením a nepříjemným hlasem provází páv lidstvo už tisíce let.

Korunkatý je také často nazýván pávem modrým. Se svým příbuzným pávem zeleným náleží do čeledi bažantovitých.

Jeho původní vlastí, ze které k nám do Evropy přišel, je Indie a také Šrí Lanka. Ve své domovině nejraději bydlí v listnatých lesích a křoviscích, někdy také v travnatých porostech.

U nás v Evropě bývá chován volně v zámeckých pracích a také v zoologických zahradách.

Oblíben byl ušlechty nejenom jako ozdoba zámeckých parků, ale také v podobě pečínky na hostinách, kde často končíval jeho život...

Samec páva korunkatého má hlavu a krk pokryty modrým peřím, které už samo o sobě má překrásnou barvu a lesk. Jeho křídla jsou hnědá, s černými proužky.

Zajímavé je, že to, co považujeme za ocas, jsou ve skutečnosti prodloužené vrchní ocasní krovky, které nosí páv jako nevěsta vlečku. Každé pero z vlečky je zakončeno nádherným „pavím okem“.

Sameček i s vlečkou může měřit více než dva metry. Jeho družka, samice neboli slepice, je zbarvena nenápadně, převážně šedohnědě. Bývá oproti svému druhovi menší, krk má zeleně vybarvený. Oba dva, páv i pávice, mají na hlavách několikacentimetrovou korunku.

Také paví slepice dokáže roztáhnout své ocasní krovky, pokud se cítí ohrožena, má je však kratší než její druh. Pokud se k pávovi přiblížíte, jeho vlečka se postaví do vějíře, který je ohrnut mírně dopředu. Páv se přitom otáčí okolo své osy a zároveň můžete zachytit i jemné slyšitelné šustění, jak chvěje svým vějířem. V tuto chvíli můžete obdivovat jeho nádherná paví oka na každém peru.

 

Páv – pán harému a pojídač hadů

Sameček páva korunkatého je polygamní, většinou je obklopen hejnem svých družek. Mít takové hejno a žít pospolu je pro páva ideální. Na velkých parkových plochách může žít i více samců s hejnem slípek. V zahradě si pávi většinou najdou dost potravy, ale je možno je také přikrmovat zrním a krmnou směsí pro krůty. Zvláštní péče náleží kuřatům, která se vylíhla. Ta bývají přikrmována tvarohem a krmnou směsí.

Pávi jsou všežraví, sezobnou, co jim pod zobák přijde, semena, rostliny, hmyz, bezobratlé živočichy a také obojživelníky a – hady. Pávi jsou hrabaví, svými silnými pařáty vyhrabují různá semena, plody či trávu.

Ve své vlasti, v Asii, je páv znám také jako pojídač hadů. Zejména mladé kobry mu bez potíží poslouží jako jeho potrava.

Páv slouží také jako dobrý hlídač, svým hlasitým křikem upozorňuje, když zaměří návštěvníky, zloděje nebo nevítanou šelmu.

 

Rodinný život páva

Na noc se páv vznese do korun stromů, kde najraději hřaduje. Samice hnízdí spíše na zemi v křovinách. Pávi umí létat, daleko však nedoletí.

Paví kohout dospívá až ve třech letech, proto se doporučuje chov tříletého páva s dvouletou pávicí.

Námluvy pávů jsou velmi nápadné, tok samce je doprovázen rozvinutím vějíře a charakteristickým hlasitým voláním.

Jeho družka potom snese čtyři až osm světle hnědých vajec, ze kterých se zhruba po měsíci vylíhnou kuřata. O mláďata se stará samice sama. Páv se sám bez své družky neobejde. Pokud byste chovali samotného páva bez slepic, bude vám neustále utíkat, protože si hledá společnost. Nepohrdne ani sousedovic obyčejnými slepicemi.

V Čechách byl chov páva před pěti sty lety ještě vzácností. Protože potřebuje větší prostor k pastvě, byl chován v zámeckých zahradách a na šlechtických sídlech, později též v měšťanských dvorcích. Dokladem toho je dochovaný záznam z Prahy, kdy 18. září 1740 byl vydán místodržitelský výnos, kterým bylo nařízeno majitelům pávů, aby svým ptákům zastřihovali křídla a tak jim zabránili ve volném poletování po střechách domů!

České klima snáší pávi celkem dobře, pouze mláďata je třeba první dva měsíce přendat na chráněné teplejší místo.

Pávi se dožívají až patnácti let věku.

Páv zobrazován v symbolech

V křesťanství podoba páva symbolizuje Krista. Již jeho latinské jméno – Pavo cristatus – napovídá, že symbolizuje Kristovu nesmrtelnost a ráj. Snad pro svoji korunku je rovněž spojován s pýchou a přepychem. V pohádkách se stal možná předlohou pro zlatého ptáka Ohniváka...

Páv je hojně užíván jako symbol měst, států. Stal se národním ptákem Tibetu, kde je považován za posvátného. Pro Indii je rovněž národním ptákem.

Krásný páv býval odpradávna námětem různých pověstí, pověr a také představitelem mnoha vlastností.

 

Spor o páva – jak vznikla Opava

20120613-logoSymbol páva užívá v současnosti např. statutární město Opava ve svém novém logu. Vypráví se tradiční pověst, jak dva kupci chtěli koupit jednoho páva. Protože páv byl ke koupi pouze jeden a chtěli jej oba dva zároveň, a tak se o něj přeli. Nakonec se s vydatnou pomocí medoviny usmířili a založili dokonce město, které nazvali Opava. Taková je slovní hříčka – ze sporu "o páva" vznikla Opava.

Staré italské přísloví praví: "Páv má peří andělské, hlas ďábelský a krok zákeřníka."

Ponechejme stranou lidské předsudky a potěšme se podívanou, vždyť Pavo cristatus je nejkrásnějším ptákem světa.

 

Čtěte také:

Ptačí svět - Ornitologové

Ptačí svět: Výr velký - Bubo bubo

Vzácný racek šedý na Vltavě