Od roku 1980 jsme v Evropské unii ztratili 300 miliónů polních ptáků. O kolik dalších ještě musíme přijít, než změníme Společnou zemědělskou politiku?
V souvislosti se zvyšováním snah o záchranu zemědělské krajiny v ČR zveřejnila BirdLife International a European Bird Census Council nejnovější výsledky sčítání ptáků organizovaného společně. V Evropské Unii se stále snižuje početnost běžných ptačích druhů zemědělské krajiny – od roku 1980 jsme ztratili 300 milionů ptačích jedinců.
Znepokojující informace o ubývajících ptácích zemědělské krajiny přichází v kritickém okamžiku, kdy probíhá veřejná diskuze o tzv. „zelené" reformě Společné zemědělské politiky EU a návrhy Evropské komise se zabývá Evropská rada a Evropský parlament. Zatímco se zvyšují obavy, že reforma Společné zemědělské politiky nebude schopna dostát svým příslibům, výsledky výzkumu jasně ukazují, jak neblahá je situace.
Současná Společná zemědělská politika EU není schopna dostatečně řešit problémy krajiny, zejména pokles její druhové rozmanitosti. Intenzifikace zemědělství včetně nadměrného užívání chemikálií je hlavní příčinou ničení ekosystémů zemědělské krajiny v Evropě. V některých částech Evropy je paradoxně hrozbou opačný problém - opouštění zemědělské půdy. Děje se to zejména v oblastech, které sice často patří z pohledu druhové rozmanitosti mezi nejcennější, ale bez odpovídající podpory nejsou zdejší zemědělci schopni krajinu dlouhodobě zachovat.
Pták jako indikátor
Ptáci jsou jedněmi z nejlepších indikátorů stavu přírody a nově zveřejněné výsledky o změnách početnosti ptáků v Evropě ukazují, že populace mnoha druhů doposud považovaných za běžné jsou na nejnižší úrovni od doby, kdy sledování začalo.
Index ptáků zemědělské krajiny je složen z populačních trendů 37 ptačích druhů. Z nich 22 ubývá a pouze 6 přibývá, dalších 6 druhů má populace stabilní a u 3 druhů nejsou výsledky dostatečně přesné pro jednoznačné stanovení trendu. Celkově ukazuje tento index, že oproti roku 1980 poklesly populace polních druhů ptáků v Evropské unii o 52 %. To odpovídá vymizení přibližně 300 milionů ptáků za posledních 30 let. Dochází k tomu navzdory úsilí řady zemědělců, kteří se aktivně snaží hospodařit v zájmu ochrany přírody, i navzdory úsilí mnoha ochranářských organizací.
„Proč by mělo někomu vadit, že jsme přišli o 300 milionů ptáků?" ptá se Richard Gregory z britské Královské společnosti na ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds, RSPB) a hned i odpovídá: „Čím dál více si uvědomujeme přímý i nepřímý význam přírody pro kvalitu našich životů i pro ekonomiku. Ignorujeme-li přírodu, pak to děláme jen k naší vlastní škodě."
„Toto je již naše osmá aktualizace populačních trendů ptáků v Evropě," říká Petr Voříšek z České společnosti ornitologické (ČSO), koordinátor evropského monitoringu běžných druhů ptáků. „S každou aktualizací výsledků vycházíme z kvalitnějších dat, s každou takovou aktualizací se ale zároveň potvrzuje bezprecedentní úbytek ptáků zemědělské krajiny."
„Tento trend nemůžeme ignorovat, musíme jej pomocí zemědělské politiky změnit," konstatuje Trees Robijns, zemědělská specialistka BirdLife International, „a víme, že je to možné. ´Ozelenění´ Společné zemědělské politiky, nebo jen jeho karikatura, mohou být rozhodnuty takřka škrtem pera. Zdá se ale, že ti, kdo toto pero drží, dávají spíše přednost druhé variantě. Nová data o úbytku polních ptáků by měla vrátit debatu k tomu důležitému: k vážně míněné vůli přeměnit Společnou zemědělskou politiku EU tak, aby neškodila přírodě."
Z ČR zmizelo více než půl milionu strnadů, a nejenom jich
„Také v Česku zaznamenáváme pokles početnosti ptáků zemědělské krajiny. Mezi lety 1982 a 2011 jsme přišli například o více než půl milionů strnadů obecných," doplňuje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek na základě výsledků Jednotného programu sčítání ptáků ČR.
„Přestože vývoj našich populací se od zemí v západní Evropě liší a na počátku 90. let minulého století jsme zaznamenali krátkodobý obrat k lepšímu, od poloviny devadesátých let úbytek polních ptáků pokračuje."
Mezi nejvíce ubývající běžné druhy zemědělské krajiny v Evropě patří:
skřivan polní (Alauda arvensis) – ztráta 39 miliónů, průměrný pokles o 2% ročně;
linduška luční (Anthus pratensis) – ztráta 12 miliónů, průměrný pokles o 2% ročně;
konopka obecná (Carduelis cannabina) - ztráta 25 miliónů, průměrný pokles o 3% ročně;
strnad obecný (Emberiza citrinella) – ztráta 21 miliónů, průměrný pokles o 2% ročně;
vrabec polní (Passer montanus) – ztráta 38 miliónů, průměrný pokles o 2% ročně;
špaček obecný (Sturnus vulgaris) – ztráta 40 miliónů, průměrný pokles o 1% ročně;
čejka chocholatá (Vanellus vanellus) – ztráta 2 milióny, průměrný pokles 2% ročně.Veškerá data jsou pro období 1980 až 2010 pro Evropskou unii a představují průměrnou změnu početnosti na rok.
Dalšími ubývajícími druhy zemědělské krajiny u nás jsou například:
skřivan polní (úbytek asi půl milionu jedinců mezi roky 1982–2011)
čejka chocholatá (úbytek ze 70 na 7 tisíc mezi roky 1982–2011, zbývá jich tedy již jen pouhá desetina).
Přestože některé druhy v nových členských zemích ubývají méně nebo dokonce se jejich početnost zvyšuje (např. špaček obecný), nejsou schopny změnit celkový dramatický pokles početnosti běžných ptačích druhů zemědělské krajiny v Evropské unii.
Údaje o početnosti ptáků pocházejí od dobrovolných spolupracovníků ze 23 zemí Evropské unie (Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). Údaje byly vyhodnoceny v rámci Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS).
Odměna a důsledek
BirdLife International i ČSO věří, že tyto negativní trendy mohou být zvráceny jen tehdy, pokud bude Společná zemědělské politika skutečně reformována směrem k lepší ochraně druhové rozmanitosti.
To zahrnuje stanovení přísných podmínek pro příjem dotací – přímé platby by měly být poskytovány jen při hospodaření s příznivými dopady na ochranu přírody a zemědělci, kteří budou hospodařit nad rámec těchto základních podmínek, by měli být patřičně odměněni. Jen takovou reformou Společné zemědělské politiky dostanou daňoví poplatníci v zemích Evropské unie za své peníze odpovídající hodnoty. Platí to zvláště v současné době, kdy občané očekávají, že každé Euro z veřejných rozpočtů je vydáváno smysluplně a efektivně k veřejnému prospěchu.
Související články:
Přicházíme o ptáky a motýly - prohrávají v závodě s globálním oteplováním
ČR: Zemědělská krajina mizí – jak ji obnovit?
