Extrémní počasí připravilo šéfa Pekingu o místo
V sobotu 21. července se Pekingem přehnala povodeň, která pohřbila autobus i celou vesnici. Přesto úřady tvrdily, že zahynulo pouze 37 lidí.
Na zastupitele města se snesla ostrá kritika občanů, kteří místní samosprávě vyčítali, jak se s celou krizí vypořádala. Mohutné přívalové deště neodhalily jen mnoho problémů překotné modernizace a nedostatku stromoví, ale zároveň i nepřipravený krizový štáb čínské vlády, což vzbudilo nemalou zlost občanů.
Starosta města Kuo Ťin-lung a jeden z jeho náměstků, Ťi Lin, se proto rozhodli složit své funkce. Státní média to potvrdila 25. července. Stranické vedení města okamžitě jmenovalo jejich náhradníky.
Těsně před oznámením své rezignace Kuo vyzval představitele komunistické strany v Pekingu, aby provedli důkladné vyšetření skutečného počtu obětí. K takovému kroku však v Číně dochází zřídkakdy. Jakmile státní média jednou oficiální číslo obětí katastrof zveřejní, už se nemění.
Blogger s přezdívkou ??ONE_Mr-zhao_COMBAT, který se na záchranných pracech podílel, na svém účtu na Weibo (čínský Facebook) uvedl, že oficiální čísla nejsou moc přesvědčivá.
„Vojsko dnes zatarasilo oblast mezi hlavní cestou v Tu-ťia-kchan a Čchang-čouskou ulicí. Utopilo se tam 17 lidí, a to je velmi konzervativní číslo. Byl tam velký autobus, který měl čtyři metry na výšku. Voda, která měla pět metrů, ho zaplavila...V Čou-kchou-tienu to zatopilo celou vesnici. Zachránili jen sedmdesát lidí. Takže co si myslíte?“ napsal blogger.
Obyvatelé rovněž kritizovali vedení města za špatnou organizaci záchranných prací. Rodiny obětí hlásí, že se na tísňové linky vůbec nemohly dovolat. Jiní se musely spoléhat na pomoc svých spoluobčanů spíše než na záchranáře. Čínské vydání Velké Epochy citovalo výpověď stavebního inženýra Jou Ťing-joua, podle které je příčinou celého neštěstí katastrofální urbanizace a nedostatek stromů.
Na internetu se ozývaly sarkastické otázky, proč bez jediné újmy přežilo celou katastrofu Zakázané město, které bylo v Pekingu postaveno před 600 lety, zatímco moderní stavby byly zatopeny nebo se zbortily. Bývalý úředník ministerstva zdravotnictví Čchen Ping-čung pro Velkou Epochu uvedl, že mnoho budov v Pekingu „jen hezky vypadá“ ale ve skutečnosti tyto budovy vykazují závažné nedostatky.
Kritika se snesla i na krizový štáb hlavního město a na státní média, která po katastrofě pěla chvalozpěvy o snahách vlády při zachraňování lidí či o návštěvě úředníků v postižených oblastech, místo aby podávala seriozní zpravodajství. Kuo Ťin-lung už sice Pekingu šéfovat nebude, nicméně povýšení do politbyra komunistické strany ho zřejmě nemine. Patří totiž mezi spojence prezidenta Chu Ťin-tchaa a jeho reformistické frakce, která si nemůže dovolit přijít v politbyru o hlas ve prospěch zastánců tvrdé linie.
Článek upraven a doplněn 29. července
