20120826 red carpet
Když cizinci přijedou na návštěvu Číny, někteří z nich se mohou setkat s tím, že se před nimi rozvine skutečný červený koberec. (New Epoch Magazine)

Poznámka šéfredaktora: Článek byl vydán již v roce 2012, ale jeho obsah je ve vztahu k posledním událostem spojujícím Českou republiku s Čínou skutečně aktuální i dnes. Do Číny odcestovali Jaromír Jágr, Pavel Nedvěd a různí čeští politici i podnikatelé.  

Když cizinci přijedou do Číny, mohou se setkat s tím, že se před nimi rozvine koberec, skutečný rudý koberec.

Za lichotivou pozorností a skvěle připravenou pohostinností se mohou skrývat roky přepečlivých příprav a výzkumu, jejichž cílem je získat vliv na vybrané návštěvníky.

„Podnikat v Číně je největší poctou mého života,“ řekl časopisu New Epoch Steven Miller, ředitel soukromé firmy na úschovu věcí, a dodal: „Zacházení, kterého se mi dostalo, bylo královské: červený koberec, vynikající jídlo a místní úředníci jsou velmi vstřícní.“

Stejně tak byl svým pobytem v Číně oslněn i bývalý starosta kanadského Vancouveru, Sam Sullivan. „Když jedu do Číny, chovají se ke mně jako k císaři. My tu tradici s červeným kobercem nemáme, takže je to pro mě trochu trapné,“ prohlásil politik pro list Vancouver Sun. V článku si vzpomíná, jak ho překvapilo, že téměř každý důležitější čínský funkcionář má na radnici svou vlastní jídelnu a šéfkuchaře, který se o přijetí hostů stará.

Když Joe Trasolini, starosta Port Moody v Kanadě, navštívil před několika lety Peking, dostalo se mu podobně vřelého zacházení. Setkal se s primátorem Pekingu a město mu proplatilo jeho cestovní náklady. Když přijel do Číny podruhé, i když si za cestovní výdaje platil sám, o jeho zábavu se starali vysocí úředníci na radnici. Ráno pár hodinek chození po památkách a večer extravagantní večírky.

Takový styl života mají zpravidla jen boháči, nicméně v dnešní Číně se okázalého přijetí ze strany komunistických funkcionářů dostává západním osobnostem ze světa byznysu i politikům, kteří si potom nemohou pomoci, aby se necítili takovými poctami polichoceni.



Čtěte také: Kdo ještě mluví o Číně pravdu (nebo mlčí). Infiltrace čínského režimu do společnosti je hluboká



Změna postojů

Poté, co se s nimi zachází jako s císaři, se postoje západních politiků k otázkám, jako čínští disidenti, Falun Gong či Tibet, zásadně změní. Někteří přecházejí z odsouzení porušování lidských práv v Číně komunistickou stranou k vychvalování čínských pokroků.

Starostové Ottawy léta vydávali vyhlášení Dne Falun Dafa, které má ocenit přínos stoupenců Falun Dafa kanadské společnosti. Když se však starosta Larry O’Brien v roce 2009 vrátil z Číny, kam odjel na pracovní cestu, vysvětlil, že „dal slib“ a Den Falun Dafa nevyhlásí.

I přesto však radní města nakonec jednohlasně vyhlášení podpořili a postavili se za tuto meditační praxi ze školy buddhismu, hlásící se k principům pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.

Průzkum a identifikace cíle

Červený koberec je jednou z vlídných metod, které čínský režim používá k získání vlivu nad podnikateli, diplomaty a politiky. Tajné služby čínské vlády provádí mimořádně pečlivý a „vědecký“ průzkum slabostí svých cílů, které pak nemilosrdně zneužívá, řekl našemu časopisu New Epoch Magazine zdroj z Pekingu.

Zpravodajské služby vycházejí z teorie, že lidská povaha má čtyři slabosti: slávu, zisk, sexuální chtíč a zlobu. Agenti Čínské komunistické strany (ČKS) se snaží tyto slabosti identifikovat a podle nich určují další postup. Ti, kteří usilují o slávu, jsou navštíveni čínskými činiteli nebo akademiky s pokornou prosbou o konzultaci v podobě pozvání přednášet na čínských univerzitách a ve státním tisku se o jejich úspěších objeví lichotivé články. Pro chamtivé jedince připraví čínský režim podnikatelské příležitosti, možnosti investic nebo přednostní vstup na trh. Těm, kdo podléhají chtíči, jsou poslány krásné ženy.

Utajený zdroj časopisu New Epoch Magazine sdělil, že každý z těchto orgánů: oddělení sjednocené fronty ČKS, Mezinárodní oddělení ústředního výboru, Úřad pro záležitosti Číňanů žijících v zahraničí, ministerstvo zahraničních věcí a generální vojenské oddělení lidově-osvobozenecké armády, zaměstnává velký počet tajných agentů, kteří vyhledávají a shromažďují informace o potencionálně užitečných osobách z řad vládních úředníků, podnikatelů, známých vědců a vůdců zámořských čínských komunit a jejich příbuzných.

Podle stupně užitečnosti cíleného jedince s ním ČKS naváže kontakt a pozve jej do Číny. Rozsah přijetí se rozhodne případ od případu. Aby své cíle přesvědčili konat podle jejich vůle, agenti a zástupci režimu je podrobí jemným či tvrdým technikám. Zatímco někteří jedinci mají odvahu a svědomí nabídkám či výhrůžkám čínské strany říci ne, ostatní se ovlivnit nechají.

Australský skandál

V březnu 2009 přinesla australská média zprávu, že ministr obrany Joel Fitzgibbon měl blíže neurčený blízký vztah s čínsko-australskou podnikatelkou jménem Liou Chaj-jen. Žena byla úzce napojena na výzvědnou službu čínské armády. Fitzgibbon navštívil Čínu poprvé už roku 1993 a tamní špionážní služba se na něj zaměřila od té chvíle. Politik musel rezignoval a brzy poté vyšlo najevo, že od Liou přijímal obrovské částky peněz a založil s ní v Číně společnou firmu. Celý incident ukázal světu, jak pečlivé přípravy komunistický režim dělá, aby ovlivnil vlivné lidi v zámoří.

Manipulací nejsou ušetřeni ani zahraniční diplomaté působící v Číně. V květnu 2004 spáchal sebevraždu pracovník japonského konzulátu v Šanghaji. Vyšetřování odhalilo, že byl vydírán čínskou tajnou policií.

Infiltrace v zahraničí

Čína dokáže velmi chytře použít kteroukoliv zemi pro svůj vlastní prospěch prostřednictvím ekonomických pák v podobě rozvojových projektů, investic či půjček. Stačí jí zaměřit se na klíčové politiky či vládní úředníky. Blíže o metodách infiltrace na Západě promluvil v rozhovoru s The Epoch Times bývalý tajný agent Li  Feng-č' z ministerstva státní bezpečnosti, který zběhl do USA.

„ČKS nelituje žádných pracovních sil ani zdrojů. Operuje přes své konzuláty, orgány státní bezpečnosti a další organizace,“ uvedl Li. Ovlivňování politiků je důležitou součástí zámořských aktivit režimu. Hlavním účelem je zajistit, aby tito politici podpořili politiku Pekingu v klíčových okamžicích anebo umlčet kritiky porušování lidských práv v Číně. Toho, kdo je se stranou zajedno, lze podle bývalého špióna poznat snadno.

„Politici, kterým se v oficiálních médiích ČKS dostává vysoké publicity, jsou často ti, kdo jsou ČKS blízko anebo ti, které si strana hýčká. ČKS nikoho nevyzdvihuje nebo nehaní jen tak. Tohle je snadný způsob, jak poznat, kdo jsou přátelé ČKS.“

Co se týče běžné taktiky strany, ta funguje slovy Li Feng-č'ho následovně: „Agent ČKS nebo státní představitel pozve politika ze Západu na večeři nebo sešlost. Poznají se a tím pádem bude pro agenta snažší poprosit o laskavost. Občas se do této výzvědné činnosti zapojí i vysoce postavený činitel ČKS. Pozvání od takového činitele na průměrného západního politika zapůsobí a cítí se poctěn. V tom okamžiku celou věc už přebírá agent ČKS.“

A když nezabírají lákadla, strana použije donucovací metody. Nejprve začne pečlivým výzkumem minulosti dotyčného a plánováním nástrah. Pak politika pozvou do Číny ve jménu setkání, oficiální návštěvy nebo jen obyčejného výletu po památkách. Když ten politik přijede do Číny, agent politika svede penězi nebo politickými zájmy, vypráví Li.

Jakmile se oběť dostane do pasti, agent použije získané důkazy, aby politika přinutil podvolit se vůli ČKS. Často, když politik svodům nepropadne, agenti ho falešně obviní s pomocí důkazů získaných za použití moderní technologie. „Na Zápaďáky to funguje velice dobře. V západní společnosti leží budoucnost politika z velké části na jeho pověsti. Západní politici jsou často vystrašeni, když se to na ně narafičí, a bojí se, že jejich kariéra skončí, pokud ČKS „důkaz“ zveřejní,“ popisuje Li.

Kromě politiků se režim zaměřuje také na vládní úředníky, vlivné firmy, občanské skupiny, média a další nepolitické jedince a organizace, kteří by mohli v určitých směrech ovlivnit politiku Číny. Tyto subjekty jsou bedlivě monitorovány, ať už veřejně nebo soukromě, a analyzují se jejich potřeby a slabosti. ČKS rovněž hledá západní organizace a prorežimní média, které mohou mít na politiky přímý vliv. Ve jménu služby čínskému národu strana využívá i zámořských čínských spolků, čínských studentů a studijních organizací.

Podle Liho existuje na ministerstvu státní bezpečnosti psané pravidlo, že agenti mohou vystupovat jako protikomunističtí, pokud to má posloužit vyšším zájmům ČKS. „Někteří mohou ČKS kritizovat, ale když přijde na zásadní momenty, stanou se z nich zastánci strany a jejich názory mohou straně obrovsky pomoci,“ komentuje přeběhlík.

Původní článek v angličtině

Čtěte také:

Exkluzivně: Jak hacking a špionáž pohánějí ekonomický růst Číny

Senátor Václav Hampl: Dnes už nemáme pochyby – příznivci hnutí Falun Gong jsou v Číně zneužíváni k transplantacím

Senátor Pavel Fischer: „Čínský totalitní režim drží v koncentračních táborech skutečně statisíce politických vězňů“

Senátor Marek Hilšer k situaci v Číně: „Jsme sice malý stát, ale to neznamená, že bychom měli k těmto věcem mlčet.“

Primátor Zdeněk Hřib hovořil na Tchaj-wanu o čínských investicích, politickém tlaku a odsoudil zneužívání vězňů v Číně k transplantacím