Přinášíme vám další díl z rubriky cesta k původu slov (Etymosofie) od Rolanda R. Roperse. Předchozí díly naleznete zde.
Nakladatelství ECON vvydalo v roce 2009 knihu „Die Gier war grenzenlos“ (Lačnost byla bezmezná), ve které frankfurtská burzovní makléřka pod pseudonymem Anne T. odhalila svůdný návykový potenciál své profese. Nelítostně přitom odhaluje každodenní realitu, kterou zná řádný občan pouze z filmů, například z filmu „Casino“ s Robertem de Niro v hlavní roli.
Děsivé skutečnosti z filmu „Let’s make Money/Továrna na prachy“ (Dokumentarfilmpreis 2009) se už dávno vytratily z vědomí obyvatelstva, narkotizovaného každodenním konzumem. Ten se snaží vytvořit ohlupováním z člověka „homo stupidus“ a degradovat ho na roli křečka živeného „médii, mocí, lačností, lží, podvodem“, a nakonec ho vykrmí až k smrti.
Lačnosti využívají mocní. „GREED is allright“, „Lačnost je v pořádku“, bylo v roce 2002 v Indii mottem jedné propagační kampaně na podporu prodeje aut firmy Daimler Chrysler.
Autorka knihy „Lačnost byla bezmezná“ je velmi talentovaná mladá burzovní makléřka, jedničkářka s úspěšně ukončeným studiem ekonomie a plynně hovořící čtyřmi jazyky. Detailně popisuje šílenství kasina v obchodních prostorách její banky – alkohol, drogy, sex – život ve víru mocného opojení z peněz, kde se někdy v pouhé hodině podivným způsobem hýbe až s 500 miliony eur. Matematici a fyzici musí neustále vyvíjet nové počítačové modely. Říká se jim „Rocket Scientists“.
Kdo je chamtivý, odvrací pohled od podstaty skutečnosti. Latinář mluví o „aviditas“, Francouz o „avidité“. Odpovídající slovo v sanskrtu je „Avidya“, nevědomost, což doslovně znamená bránit se prozření (latinsky videre). Původní slovo v sanskrtu pro lačnost je „Trishna“.
Chtivost, sobeckou poživačnost vyjadřuje slovo „pleonexie“ (řecky: πλεονεξία) – z řečtiny: pleon (více) a echein (mít).
V antické filosofii tak byly popsány dva fenomény chamtivosti: za prvé znamená mít něčeho více, získat výhodu nebo větší podíl ve srovnání s ostatními. Za druhé znamená morálně zavrženíhodnou chtivost, příbuznou s hamižností, lačností a domýšlivostí. Ve své Etice Nikomachově označuje Aristoteles pleonexii za jednu ze tří forem nespravedlnosti.
Lao Tse: „Tao Te Ťing“, kapitola 9
„Lepší je naplnit sklenku jen do půlky,
a ne až po okraj.
Je-li čepel příliš ostrá,
rychle se zase otupí.
Je-li obchod plný peněz a drahokamů,
je téměř nemožné ho chránit.
Kdo usiluje o tituly a bohatství,
toho následuje neštěstí samo od sebe.
Stáhni se zpátky, když je práce vykonána.
To je cesta nebe."
"Etymologie“ se skládá z řeckých slov „etymos“ (pravdivý, skutečný, pravý) a „lógos“ (ponaučení). Etymosofie však běžnou etymologii převyšuje (podobně jako filologie a filosofie, teologie a teosofie).
Rubrika cesta k původu slov Etymosofie od Rolanda R. Roperse vychází exkluzivně v EPOCH TIMES Deutschland. Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
.
Čtěte také: první díl: úvod a původ slova EPOCH TIMES
druhý díl: ČLOVĚČE buď zásadní!
třetí díl: Passion – utrpení nebo vášeň, smutek nebo radost
čtvrtý díl: Pokrok a neo-utopická evoluce
pátý díl: Rekordance: Podstata paměti
šestý díl: Přítomnost (prezence) – dar (prezent)
sedmý díl: Rezoluce – návrat k řešení aneb putuj tam, kde není žádná cesta
osmý díl: Virtuální kybernetický svět – datové impérium mužské cti a ctnosti?
devátý díl: Kariéra – běžecké závody manažerů na Olymp kapitálových výnosů
desátý díl: Trans-horizont – mimo jakékoliv omezezení
jedenáctý díl: Apokalypsa – horory o konci světa nás klamou
dvanáctý díl: Životní cesta – tajemství prastarého počátku
třináctý díl: Preciznost – seříznutí špičky
čtrnáctý díl: Insolvence – nemít žádné řešení?
šestnáctý díl: Paradigma – změna pohledu na svět?
