Bleší trh je nekonvenční prostor pro všechny lidi, kteří se rádi zbaví starých a vysloužilých věcí, a druzí zde zase hledají unikátní nebo starší poklady.
Pořádat bleší trh v době adventu není vůbec špatný nápad. Jakmile se lidé dozvědí, že se bude konat „blešák“, mají možnost udělat průvan ve svých skříních, pod postelemi, v komorách, na půdách či v garážích. Mohou vysmýčit, vyklidit, vyhledat a probrat doma věci, které jim už neslouží svému účelu nebo je již nepotřebují, nevhodné dárky a podobně. Pokud je dopraví na bleší trh, mohou se jich i za nějaký peníz zbavit.
Nabízet se tu dá spousta věcí, které je škoda vyhodit a o které třeba někdo může projevit zájem, jako třeba knihy, starší učebnice, kazety, šperky, nádobí, porcelán, ošacení nebo i drobný nábytek.
A tak když nastane den D, je připraven vhodný prostor se stoly k pronajmutí za malý poplatek. Velký stůl se zajisté hodí, aby se na něm nabízené zboží pěkně vystavilo a opatřilo cenovými cedulkami. Pořadatelé nechají v místním plátku zavčas vyhlásit datum a místo konání.
Již skoro necelou půlhodinku před začátkem blešího trhu proudí dav zájemců o nabízené zboží, které ti, kteří nabízejí, dovlekli v kufrech, krabicích, taškách nebo batozích na zádech a vybalují věci na svůj stůl.
Když se rozhlédnete kolem sebe, zaznamenáte, že jde o zajímavou společenskou událost, která přitahuje i zajímavé lidi. K sehnání se nabízí porcelánové sošky panenky Marie, porcelánové vázičky - každá jiná, dózy na kávu a jiné pochutiny, dětské hračky, obrázky a bižuterie…
Ošacení se zde také nabízí, ale s minimálním úspěchem, protože second handy burzovní věci už dávno vytlačily. Takže lidé projevují větší zájem o knihy, kazety, odznaky, svícny, staré poštovní známky, kartáče, zimní doplňky.
Zlatá kabelka? Proč ne, hodí se dětem k jejich hrám, jinak je kýčem. Album známek – některé jsou znehodnocené, ale zájemce se najde. Fotky z filmů z 60. let – jednu si koupím - je na ní Yul Brynner… Nebo pohlednice staré Prahy upravené do srdíček. Tašky a kabelky se hodí, čepice a šála do zimy také. Učebnice pro studenty skoro čerstvé, se slevou… Společenství prodávajících a nakupujících má každé svůj nezaměnitelný ráz. Luxusně oblečeného člověka na bleším trhu nepotkáte. Záplatované, avšak čisté šaty také ne. Prodejci působí stůl od stolu různě, někteří hlasitě vyvolávají a vtipkují, jiní zase tiše vysvětlují, k čemu jsou jejich věci ještě dobré. Jako zájemci o koupi přicházejí lidé spíše skromní, vkusní a současně oduševnělí nebo také sběratelé ledačehos, kdo mají ještě tuto z módy vyšlou zálibu.
Asi po dvou hodinách vlna zájmu opadává, zájemci již zhlédli nabídku a někteří se vracejí k vyhlédnutým exponátům.
Nakonec prodejci začnou balit své zboží. Tedy věci, které zbyly. Taškám, kufrům a batohům se většinou ulehčilo, domov je vyklizen a očištěn a pár korunek hřeje v kapse. Můžeme jít na zákusek.
Bleší trh, lidově řečený blešák či burza je v původním slova smyslu trh, kde jsou nabízeny použité předměty soukromými osobami bez nutnosti obchodní koncese. Jak napovídá název, výraz bleší trh pochází ze středověku. Když tehdy panovník nebo šlechtic daroval svým poddaným svoje odložené oblečení, poddaní s ním mohli dále obchodovat a spolu s ním se přenášely třeba i blechy.
V mnoha evropských městech se dosud konají velké bleší trhy. Největší a nejznámější bývají v Paříži a jejím okolí, v Londýně, Miláně, Berlíně, ve Vídni, Bruselu a dalších metropolích. Jak malíř Jan Zrzavý uvedl ve svých vzpomínkách, na bleším trhu v Paříži si jako mladý zakoupil stínítko na lampu z krepového papíru, které jej pak provázelo celý život.
