Žánr: muzikál
Scénář: Claude-Michel Schönberg, Alain Boublil, William Nicholson
Režie: Tom Hooper
Kamera: Danny Cohen
Hudba: Claude-Michel Schönberg
Hrají: Hugh Jackman, Russell Crowe, Anne Hathaway, Eddie Redmayne, Amanda Seyfried, Helena Bonham Carter, Sacha Baron Cohen
Les Misérables (z francouzštiny překládáno ubozí, nešťastní, mrzáci) je román Victora Huga Bídníci z roku 1862. Literární dílo se záhy po jeho vydání stalo u čtenářů velmi úspěšným a brzy bylo přeloženo do mnoha světových jazyků.
Postupem času byl román mnohokrát sehrán a zfilmován. Přestože od jeho vydání uplynula již dlouhá doba, často se k němu čtenáři vracejí. Zdá se, že poselství, které autor v románu zachytil, je nadčasové.
První film Bídníci byl podle literární předlohy natočen roku 1934 francouzským režisérem Raymondem Bernem, v muzikálové podobě se však objevil až o mnoho let později. Světová premiéra muzikálu Les Misérables (Bídníci) se ve francouzštině konala 22. září 1980 v Paříži.
Nové zpracování
Bídníci, jeden z největších muzikálových fenoménů současnosti, který za 28 let existence ve 42 zemích a 21 jazykových mutacích vidělo přes šedesát miliónů nadšených diváků, nyní míří do kin v novém filmovém zpracování.
Diváci se mohou těšit na snímek oscarového tvůrce Královy řeči Toma Hoopera, který projekt režíroval. Režisér na snímku pracoval s výjimečnými herci, kteří přinášejí ony nesmrtelné písně v aranžmá, o kterém tvrdí filmoví tvůrci “to jste ještě neslyšeli”.
Zápletka
Obsah filmu Bídníci vypráví o sociální bídě, utrpení, lidské povaze, hře osudu i o lásce.
Hlavní postavou je bývalý galejník Jean Valjean (Hugh Jackman), který byl 19 let na galejích za krádež chleba pro hladové děti. Když je po odpykání trestu propuštěn, netuší, že mu v patách jako stín pùjde posedlý komisař Javert (Russell Crowe).
Jeanu Valjeanovi se daří unikat, a když změní svou identitu, podaří se mu stát se váženým občanem i starostou. Po smrti nešťastné tovární dělnice Fantine (Anne Hathaway) se ujme její dcerky Cosette, protože si osudné skonání Fantiny klade za vinu. Spolu s dívenkou Cosette prchá před zákonem do Paříže, kde se snaží zmizet.
Po pár letech však pařížské ulice doutnají revolucí, kterou připravují zejména mladí lidé. Jeden takový mladík, Marius (Eddie Redmayne), se při náhodném setkání zamiluje do Cosette (Amanda Seyfried) a ona jeho city opětuje.
Pro svou nevlastní dceru se Valjean rozhodne riskovat a vydá se na barikády v předvečer rozhodujícího souboje mezi revolucionáři a armádou, aby z předem prohrané bitvy Mariuse zachránil.
Zajímavosti z natáčení
Režisér Tom Hooper od začátku natáčení měl spoustu nápadů a zásadně změnil celkové pojetí filmu. „Lákala mě možnost natočit všechny písničky naživo, protože zpívání na playback se vždycky podepíše na diváckém zážitku,“ uvedl Hooper.
Zážitek diváka bude dokonalý – ikonická píseň I Dreamed a Dream v podání Anne Hathawayové je mnohými považována za jeden z nejsilnějších filmových momentů letošního roku.
Během natáčení nastalo období, které Hooper nazývá „bouří skvělých herců”. „Potřebovali jsme od našich herců tři věci – charisma, silný herecký projev a vynikající zpěv. Měli jsme obrovské štěstí, že se nám to podařilo získat, že takoví herci existují. Herci, které vidíte ve filmu, jsou skoro všichni ti, o které jsme původně usilovali,” vysvětluje Fellner.
Spojení herečky Anne Hathawayové s projektem začalo dlouho předtím, než začali filmaři uvažovat o jejím obsazení do role Fantine. Když bylo Hathawayové sedm let, obsadil Mackintosh její matku do americké putovní muzikálové show Bídníci jako dělnici; několikrát také hrála Fantine. Anne Hathaway tedy na této hudbě vyrůstala a milovala ji.
Zatímco řada muzikálů obsahuje slušný podíl dialogů, nový film Bídníci je skoro celý zpívaný.
„Já s myšlenkou na zpívání naživo souhlasím,” říká Hathawayová. „Když máte takhle dramatický příběh, kde nejsou dialogy a kde je důležitý každý okamžik, pak to, že pořád jen zpíváte, je velký tlak, ale je to zároveň hodně spontánní. Je to risk, ale myslím, že zisk převyšuje potenciální ztráty.”
Kostýmy
Kostyméři museli vypracovat asi přes dva tisíce kostýmů pro komparzisty. Použili přitom francouzský, španělský, italský a anglický styl. Bylo však bohužel nezbytné jejich práci poničit. Aby oblečení vypadalo jako skutečné oblečení žebráků a hladovějící chudiny, kostyméři vytvořené kostýmy doslova roztrhali, rozřezali a rozcupovali (dokonce i popálili).
Pozorný divák pozorovatel však uvidí, že se kostýmy v celém filmu objevují v barvách francouzské vlajky. Ať už se jedná o červenou na Enjolrasově saku na barikádě, modrou na Fantininých šatech v továrně nebo bílou na Cosettiných svatebních šatech a Valjeanově oblečení, v kterém zemřel, vše bylo úmyslně symbolické.
Film o filmu
