Bohyně milosrdenství Guanyin.
Bohyně milosrdenství Guanyin, Čína, 15. st., dřevo, vlastník Nadace pro hamburské umělecké sbírky. (Roman Raacke).

Hamburské uměleckoprůmyslové muzeum (Museum für Kunst und Gewerbe - MGK) otevřelo 14. prosince novou expozici „buddhistické sbírky". Tato expozice vznikla přestavbou stálé sbírky s motivy buddhismu a byla doplněna o dar návrháře Petera Schmidta. V muzeu tak budou poprvé představeny i objekty, které veřejnost dosud neměla možnost spatřit.

Buddhismus je prastaré náboženství a v hamburském muzeu je prezentován v rámci východoasijské sbírky. Z Indie se rozšířil po celé východní Asii. Nejedná se o monoteistické náboženství, jako jsou křesťanství a islám, což mělo vliv také na rozvoj umění, které tak mohlo zachytit a prezentovat široký rozsah typů postav.

Prezentací této sbírky zachycující motivy z buddhismu muzeum rovněž odpovídá na současné otázky lidstva a snaží se také reagovat na zájem o velká světová náboženství. „Už dlouho jsme měli v úmyslu více posílit buddhismus a v nové prezentaci mu dát více prostoru," říká vedoucí výstavy Dr. Nora von Aschenbachová v našem rozhovoru. „Podařilo se nám zakoupit dvě nové skulptury a k tomu přišel ještě dar od Petera Schmidta, dlouholetého přítele našeho muzea. Jako vášnivý sběratel se odhodlal své sbírky vzdát a darovat ji muzeu, což nám dalo konečný podnět k uskutečnění našeho záměru."

Díky novému uspořádání výstavy budou návštěvníci uvedeni do světa buddhismu, na jehož počátku stál v 6. století př. n. l. Siddhártha Gautama, tedy několik set let předtím, než přišel na svět Ježíš nebo Mohammed.


Tolerantní charakter buddhismu

Ve středu zájmu celé prezentace jsou dřevěné skulptury a malby z Číny a Japonska z 2. až 18. století, doplněné sochami ze střední a jihovýchodní Asie. Sochy představují Buddhu, mnichy, ochranné bohy a bódhisattvy. Ti všichni mají pomáhat věřícím na jejich cestě k osvobození se od utrpení v koloběhu převtělování.

Arhat s miskou na almužnu
Arhat s miskou na almužnu, Čína, pozdní 15. až rané 17. století, dřevo, pozdější barevná úprava, lístkové zlato, lak, výška 89 cm, šíře 32 cm. (Maria Thrun)

Výstava navíc objasňuje i tolerantní charakter buddhismu, v němž hraje hlavní úlohu morálka (etika), úcta ke každému živému tvoru a meditace. „Důležitým prvkem výstavy je i ukázka toho, že buddhismus nebyl vždycky zcela pokojný, ale přesto ho považuji za jedno z nejmírumilovnějších náboženství na světě," říká Nora von Aschenbachová. „Dnes zažíváme konkrétně v náboženství tolik rozepří, je však přímo nutné poukázat na to, že to nespočívá v povaze samotných náboženství, ale že to dělají lidé. Proto považuji buddhismus v tomto ohledu za velmi příkladný. Jeho vnitřní postoj je v dnešní době velmi důležitým bodem."

Skulptury a obrazy jsou vynikajícím uměleckým svědectvím a vedle náboženského významu rovněž podporují rozvoj představivosti člověka. Pozorovateli se tak před očima promítají různé charaktery a stupně poznání: boj o víru, stav radostného klidu až k úplnému překonání fyzického světa k osvícenému stavu Buddhy.


Buddhové a bódhisattvy

Buddhismus byl založen před 2 500 lety Šákjamunim ve staré Indii. Šákjamuni tehdy dosáhl stavu osvícení, tedy rozvzpomněl se na mnohé minulé životy svojí duše a šířil vědění, které mu bylo odhaleno, aby pomohl ke spáse lidstva.

Právě Buddhou Šákjamunim začíná výstava v sále 1. Skulptura Buddhy Šákjamuniho pochází ze 2. století z Gandhary (jižní Afganistán a Pákistán). Je zde ještě patrný vliv řeckého sochařského umění. Naopak vystavená čínská ztvárnění Buddhy z 6. a 12. století prozrazují masivností a plností středoasijské a indické vzory.

Vlastní smrtí dosáhl historický Buddha Šákjamuni stavu úplného zániku, což podle vyjádření paní von Aschenbachové „znamená, že odešel do pari-nirvány, do konečné nirvány, aby tím dosáhl konečného osvícení a už více nepodléhal koloběhu znovuzrození". Tento moment je zachycen na velkém působivém obrazu, který pochází ze sbírky Petera Schmidta.

Nesmrtelní překračují most do taoistického ráje
Nesmrtelní překračují most do taoistického ráje (detail), Čína, dynastie Ming, 15. století, tuš a barvy na hedvábí, výška 61 cm, šíře 108 cm.. (Maria Thrun)

V průběhu historie se buddhismus podílel na vzdělávání četných směrů škol. Stojící dřevěná socha Buddhy Amitábhy, který patří ve východní Asii k nejvíce uctívaným Buddhům, to jen dokazuje. Postavy Buddhů se ukazují jako bytosti nejvyššího poznání a moudrosti, se stavem do nitra obráceného klidu a věčné radostnosti.

Sál 2 se věnuje postavám bódhisattev. Bódhisattvy už dosáhly osvícení, ale zůstávají na tomto světě, aby pomohly věřícím na jejich cestě ke spáse. Mezi ně patří působivá čínská dřevěná skulptura bohyně milosrdenství Guanyin z 15. století. Je to typ bódhisattvy z Číny, spojující v královsky ležérním sedu sakrální i světské atributy.


Buddhismus v Číně

„Zabývá-li se člověk tak dlouho východní Asií jako já, nemůže se vyhnout buddhismu," poznamenala vedoucí výstavy. „V Japonsku je možná dnes ještě silněji zastoupen než v Číně. V Číně bylo kulturní revolucí mnohé zničeno a tradice byly uměle přerušeny, to je bohužel skutečnost. Avšak i přesto je dnes cítit, že buddhistická víra v Číně zase ožívá."

Co se japonské tradice týká, jsou v muzeu ještě k vidění vybrané objekty samurajů, jejichž pojetí sebe sama bylo silně buddhismem ovlivněno. K vidění je i výběr mečů, zdobení mečů a bojová výzbroj z muzejní sbírky Samuraj.

Přeložila Bohumila Chocholová

small Germany


Čtěte také:

Dramatický výstavní projekt Neochvějná statečnost v Senátu PČR