Divadlo, balet: Labutí jezero - nesmrtelný příběh o lásce prince Siegfrieda a něžné Odetty

Fotografie z inscenace. (Martin Divíšek/narodni-divadlo.cz)

Národní divadlo, Státní opera v Praze uvádí nesmrtelný příběh o lásce prince Siegfrieda a něžné princezny Odetty.

K jednomu z nejznámějších baletů vytvořil hudbu Petr Iljič Čajkovskij, (1840 – 1893) ruský skladatel, hudební kritik, dirigent a profesor hudby v Moskvě.

Příběh Odetty, kterou zlý kouzelník Rudovous proměnil v labuť, se pro veřejnost stal synonymem klasického tance. Balet Labutí jezero představuje pro každou novou generaci sólistů a pro celé soubory velkou výzvu k prezentaci vrcholného tanečního umění. 

Současná inscenace Národního divadla vědomě ctí původní verzi díla tvůrců Maria Petipy a Lva Ivanova a jeho velkolepý pohádkový ráz, současně však nechce zůstat nic dlužna ani obdivovatelům vytříbené baletní techniky. A tak už více než sto let jímá srdce diváků příběh labutí, jež baletky tak dojemně ztvárňují ladným pohybem doprovázeném chvěním evokujícím představu křehkých labutích křídel. Vše je umocněno Čajkovského brilantní, strhující a emotivně naléhavou hudbou.

Labutí jezero - nesmrtelný příběh o lásce prince Siegfrieda a něžné Odetty. (Martin Divíšek/narodni-divadlo.cz)

Zápletka

Král zemřel a mladý princ Siegfried truchlí. Na svém polštáři najde peříčko a spěchá ho ukázat svému příteli Bennovi. Bennova matka jim vypráví příběh o Labutím jezeře a krásné princezně zakleté zlým čarodějem, kterou zachrání princ tím, že čaroděje zastřelí.

O deset let později přinc objeví v lese při lovu tajuplné jezero a vzpomene si na pohádku z dětství. Po hladině pluje nádherná labuť, která se pomalu mění v krásnou dívku. Každou noc na dvě hodiny na sebe bere lidskou podobu princezny Odetty. Zde začíná boj prince se zlým čarodějem o osud krásné Odetty.

Petr Iljič Čajkovskij

Petr Iljič Čajkovskij. (Wikimedia Commons)

Byl ruský hudební skladatel, který se později stal jedním z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou.

Na petrohradské konzervatoři udělal velký dojem na jejího ředitele Antona Rubinsteina, který poté přiměl svého bratra Nikolaje, aby přijal začínajícího skladatele Čajkovského jako učitele harmonie na nově otevřenou moskevskou konzervatoř.

Komponoval takzvané romansy – ruské umělé písně pro sólový hlas s klavírním doprovodem. Čajkovského symfonická hudba zrcadlí jeho vnitřní svět, který vypovídá o autorově zádumčivosti.

Čajkovskij rovněž dirigoval řadu provedení svých děl doma i v zahraničí. V Praze roku 1888 uváděl premiéru Evžena Oněgina. Labutí jezero se do Národního divadla dostalo roku 1907.

Dílo

Čajkovskij během svého života složil celkem šest symfonií. Symfonie Patetická byla jeho sedmou, dokončena však byla až po jeho smrti. Dále přinesl tři klavírní koncerty, houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla.

Je autorem deseti oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.

Nejvíce ho však proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka. Libreto k oběma operám bylo vytvořeno volným zpracováním básní ruského básníka A. S. Puškina. Velmi populární je (i mezi dospělými) pohádka Louskáček.

Představení 29. prosince 2012 je zcela vyprodána, další představení se hrají:

15. a 16. ledna, 16. a 19. února, 17. dubna, 29. května 2013.

Hraje orchestr Státní opery.

Fotografie z inscenace. (Martin Divíšek/narodni-divadlo.cz)