Čína
Není překvapením, že jako první se na seznamu států, kde vás snadno mohou odposlouchávat, objevuje právě Čína. Čínská vláda je známa svou cenzurou internetu, kde blokuje řadu citlivých výrazů ve vyhledávačích, webové stránky i sociální sítě. Mezi nejblokovanější patří výrazy související s Tibetem, pronásledovanou meditační praxí Falun Gong a masakrem na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
Nikoho zřejmě také nepřekvapí, že Čína monitoruje kromě internetu i svůj obří trh mobilních telefonů. Organizace Freedom House jej popisuje jako „nejregulovanější a nejkontrolovanější“ na světě. Služby státního poskytovatele China Mobile využívá 672 milionů uživatelů, zatímco další státní China Unicom a China Telecom mají 212 milionů a 138 milionů uživatelů telefonní sítě.
Jeden případ za všechny: organizace Reportéři bez hranic informovala, že po vlně sebeupalování v Tibetu čínské úřady odstavily veškerou telekomunikaci v tibetských oblastech.
Bělorusko
Bělorusko se často popisuje jako „poslední diktátorský stát Evropy". Prezident Alexandr Lukašenko sice oficiálně postavil monitorování a filtrování telekomunikačních sítí mimo zákon, ale místní orgány je stejně provádějí pod záminkou ochrany „národní bezpečnosti". Podle OpetNet Initiative se dohled provádí i nad internetem, který provozuje státní podnik Beltelecom. Freedom House poznamenává, že „se běžně monitorují textové zprávy a hlasové hovory opozičních kandidátů".
Sýrie
Situace v Sýrii se za posledních dvacet měsíců stále zhoršuje a země se ocitla v občanské válce, kdy mezi sebou bojují režim prezidenta Bašára al-Asada a různé frakce povstalců. Řada aktivistů byla zatčena díky systémům, které mapují pohyb osob prostřednictvím jejich mobilních telefonů. Oba dva mobilní provideři v Sýrii blokují citlivé výrazy posílané přes sms, například „demonstrace" a „revoluce".
Zpravodajské služby režimu používají technologii Blue Coat k filtrování internetu na mobilních zařízeních i počítačích. Mnozí syrští aktivisté a rebelové používají mobilní zařízení k natáčení videí, která pak nahrávají na YouTube a jiné webové stránky.
Úřady navíc často odpojí telekomunikační kanály včetně internetu a mobilních služeb ve snaze zabránit šíření informací. Bílý dům letos v dubnu odsoudil Sýrii a jejího hlavního spojence Írán za „narušování, monitorování a sledování počítačů a sítí", za potlačování disidentů a „vážná porušování lidských práv".
Írán
Islámská republika se často uvádí jako jedna z nejuzavřenějších zemí na světě. Internet je bedlivě sledován a je podroben rozsáhlému a propracovanému filtrování. Bezpečnostní síly se zpravidla zaměřují na bloggery, lidskoprávní aktivisty a novináře. Jsou hlášeny případy mučení a nelidského zacházení.
Tento měsíc došlo k úmrtí bloggera Satara Beheštiho, který byl zatčen za svůj kritický názor na situaci lidských práv v Íránu. Jeho rodina se nechala slyšet, že na jeho těle byly známky mučení, které potvrdili i očití svědkové. Agentura Reuters v březnu informovala, že čínská telekomunikační společnost ZTE prodala íránským telekomunikacím sofistikovaný monitorovací systém pro dohled nad internetem, pevnou telefonní linkou i mobilními sítěmi. Systém údajně dokáže kontrolovat hlas, textové zprávy i internet.
Vietnam
S expanzí internetu ve Vietnamu se komunistická vláda snaží filtrovat jeho obsah pomocí zákonných a regulačních prostředků. Obvykle se zaměřuje na materiál, o kterém se domnívá, že ohrožuje stát, komunistický režim a státní bezpečnost. Podle Freedom House vietnamské úřady „odposlouchávají konverzaci důležitých aktivistů a sledují hovory jednotlivců umístěných na černou listinu".
Státní orgány také „někdy odpojí mobilní služby těch, kteří se aktivně zapojují do „reakcionářských" aktivit," píše Freedom House. Premiér Nguyen Tan Dung v září veřejně vyhrožoval, že „tvrdě potrestá" všechny bloggery, kteří zveřejní obsah kritický jeho vládě. Několik bloggerů totiž publikovalo sérii skandálů členů komunistické strany. Vietnamská vláda označuje ty, kdo volají po svobodě slova, za „teroristy". Reportéři bez hranic uvádějí, že ve Vietnamu je v současnosti ve vězení 24 žurnalistů a bloggerů.
Uzbekistán
Středoasijský Uzbekistán patří k jedněm z nejcenzurovanějších států na světě, přesto tamní vláda popírá, že by něco takového u nich vůbec existovalo. Ke kontrole internetu se používá pokročilých mechanismů. Říká se, že vláda si může od poskytovatelů vyžádat informace o kterémkoliv uživateli, jeho jménu, adrese, historii navštívených stránek a další data. Mnoho občanů se proto uchyluje k používání internetových kaváren a anonymizačních programů. Řada stránek opozice byla přímo zakázána.
Freedom House také uvádí, že „se má za to, že si vláda může od mobilních providerů snadno vyžádat informace o předplatitelích (jméno, adresu, historii volání a sms), a to i bez toho, aniž by dotyčný spáchal jakýkoliv zločin".
OpenNet píše, že autoritářský prezident Islam Karimov rovněž usiluje o „všudypřítomné filtrování" podobné tomu v Číně a Íránu.
Etiopie
O cenzuře a internetovém dohledu v Etiopii se začalo psát poté, co byli po 14 měsících propuštěni dva švédští novináři, kteří psali o situaci lidských práv v regionu Ogaden. Přístup k internetu má podle údajů z roku 2009 pouze 400 tisíc obyvatel, bloggeři jsou monitorováni a internetové kavárny jsou často zavírány za nabízení služeb jako volání přes Skype.
Skype je v Etiopii zakázaný a ti, co zákaz porušili, jsou vsazeni do vězení až na patnáct let. To vše i navzdory ústavní záruce na svobodu tisku a přístupu k informacím. Vláda tisk i internet velmi přísně kontroluje.
Severní Korea
Není žádnou novinkou, že jedna z nejizolovanějších zemí na světě, Korejská lidově-demokratická republika, má nejpřísnější kontrolu internetu a médií. Občané musí informace pašovat ze země a zpět do ní přes hranici s Čínou na severu státu. Co vás však může překvapit, je fakt, že stále víc Severokorejců si v posledních letech pořizuje mobilní telefony. Wall Street Journal letos v červenci napsal, že samotářská krajina má nyní již přes jeden milion uživatelů.
Mobily se pašují většinou z Číny, ale místní lidé to nemají zrovna lehké. Diktátorský vůdce Kim Čung Un spustil podle Rádia Svobodná Asie v říjnu kampaň, která má použití přístrojů pro mezinárodní hovory a internet zamezit. Jakmile agenti zachytí signál, na místo jsou okamžitě vysláni vyšetřovatelé, kteří mají za úkol „pachatele" najít a zadržet.
Kuba
Kuba, kterou mnozí nazývají nejcenzurovanějším státem na západní polokouli, zrušila zákaz mobilních telefonů společně s ostatním spotřebitelským zbožím teprve v březnu 2008. V roce 2011 byla cenzura oficiálně ustanovena v zákoně a je široce aplikována zejména vůči kritikům režimu, novinářům, disidentům a aktivistům.
Deník Hispanic Business tento měsíc přinesl zprávu, že státní telekomunikační společnost, která má v zemi monopol, odstřihla spojení mediální skupině Hablalo Sin Miedo, která se snaží cenzuru na Kubě obcházet. Hablalo poskytovalo platformu kubánským aktivistům a žurnalistům, kteří chtěli publikovat nezávislé zprávy.
Turkmenistán
V Turkmenistánu má přístup na internet pouze hrstka jedinců, zejména ti z vedení země. Podle serveru OpenNet zde panuje nejnižší míra přístupu na internet a nejvyšší míra kontroly. „Cenzura je všudypřítomná," píše server. V zemi působí pouze státní média a cizí novináři mají až na zřídkavé výjimky vstup do země zakázán. Prezident Gurbanguli Berdymuhamedov dostal v posledních volbách dle oficiálních údajů 97 procent hlasů.
V zemi funguje jen kolem deseti veřejných přístupových bodů k internetu, který je plně kontrolovaný vládou a veškeré připojení zajišťují státem řízené telekomunikace.
Přeložil: Ondřej Horecký
