20130104 spanek
Za snění a vizuální představivost jsou odpovědná některá vyšší vizuální centra ve vzájemně podobných oblastech mozku. Ilustrační foto. (The Epoch Times)

Japonští vědci přišli na to, jak předvídat různé aspekty lidských snů, a to pomocí studia mozkové aktivity během spánku.

Za použití funkčního neuro-zobrazování skenoval tým mozky tří účastníků při spánku a měřil tak jejich mozkové vlny pomocí elektroencefalografu (EEG). Účastník byl pravidelně probouzen v momentě uvedení do spánku, po probuzení se jej vědci tázali na obsah jeho snu.

Každé sezení trvalo tři hodiny a účastníci byli probouzeni desetkrát za hodinu. Za tu dobu vědci zmapovali přibližně dvě stě snových zpráv. Ty pak na základě klíčových slov rozdělili do dvaceti kategorií, jako například auto nebo počítač.

Ke kategoriím byly přiřazeny fotografie, které si měli účastníci pokusu prohlížet, zatímco skenovali jejich mozky. Takto zaznamenané vzory mozkových aktivit byly porovnány s údaji zaznamenanými během spánku.

„Sestavili jsme model předpovídání, při kterém se jednotlivé kategorie objevují ve snech," uvedl pro vědecký časopis Nature News přední autor studie Yukiyasu Kamitani. „Analýzou aktivity mozku devět sekund před probuzením můžeme s přesností 75 až 80 procent předpovídat, zda člověk sní či nikoliv.“

Vědci také na základě tohoto výzkumu objevili, že za snění a vizuální představivost jsou odpovědná některá vyšší vizuální centra ve vzájemně podobných oblastech mozku.

„Z toho můžeme také vyvodit, že vybavování snů je založeno na krátkodobé paměti, jelikož dekódování snu bylo nejpřesnější vždy desítky sekund před probuzením,“ píše neurolog Jack Gallant v Nature News.

Vědci také provedli měření v REM (1) spánku, ve kterém obvykle probíhá snění nejčastěji. To však bylo časově náročnější, neboť museli čekat alespoň hodinu, než sledovaný subjekt dosáhl této fáze spánku.

 

small United Kingdom Přeložil:  Michal Cabejšek


[1] REM spánek neboli spánek rychlých pohybů očí je fáze spánku, charakterizovaná právě rychlými pohyby očí a nízkoúrovňovou svalovou aktivitou. Během této fáze je spánek lehčí – spící je více náchylný k probuzení. Věří se též, že většina snů, které si subjekt podrobně a živě pamatuje, probíhá právě v této fázi spánku. (zdroj: Wikipedie - otevřená encyklopedie)

 

Podobné články:

Meditace přináší emoční změny v mozku, říkají vědci

Intuice: Smysl, který popírá fyzično

Člověk je podle vědců schopný instinktivně vycítit budoucnost

Dr. Joe Dispenza: Může mysl ovlivňovat hmotu?

Vědci potvrzují existenci třetího oka. Funkce epifýzy může být mnohem hlubší