Přinášíme vám další díl z rubriky cesta k původu slov (Etymosofie) od Rolanda R. Roperse. Předchozí díly naleznete pod článkem.

 

20130105 ropers
Max a Móric ... člověk je hned a s radostí ochoten k horlivé úslužnosti. (Erich Keppler/Pixelio)

„Kdo má na vesnici či ve městě
žijícího strýce,
budiž zdvořilý a skromný,
neboť to má strýček rád.
Ráno řekneme: „Dobré ráno!
Máte něco k vyřízení?"
Přineste mu, co musí mít:
noviny, fajfku, fidibus.
I když to možná v zádech
tlačí, kouše či štípe,
stejně jste ochotni a s radostí
připraveni k horlivé úslužnosti“.

 

V 5. příběhu Maxe a Mórice z pera německého humoristy, básníka a filozofa Wilhelma Busche (1832 – 1908), jsme konfrontováni s německou známkou kvality - „pílí“, německy„Fleiß“ (latinsky industria). Slovo „geflissentlich“ (úmyslně) se odvozuje jako „Fleiß“ od středoněmeckého slovesa vlizen, což znamenalo usilovat, prahnout nebo se snažit. A to byl i původní význam slova geflissentlich: horlivý, snaživý (latinsky studiosus) nebo pečlivý (latinsky diligens). Horlivost (latinsky zelus, anglicky zeal, francouzsky zèle, italsky zelo) vede bohužel často k žárlivosti (anglicky jealousy, francouzsky jalousie, italsky gelosia).

Musíme si dávat velký pozor, aby v dnešní pílí formované průmyslové společnosti nezůstal člověk na trati. Lačnost a žárlivost se staly motivující silou na krizovém kulminačním bodě, kde jsou naléhavě zapotřebí změny a nová orientace. 

Už ve škole se učíme: „Bez práce nejsou koláče“ -  v němčině je to potom: „Bez píle žádná odměna“ (Ohne Fleiß kein Preis), což latináři formulují trošku elegantněji: „per aspera ad astra“ (doslovně: přes drsné ke hvězdám), zatímco Angličan řekne: „no pain – no gain“ (bez bolesti se toho nedá dosáhnout).

V angličtině a italštině se upřednostňují pro slovo „píle“ slova „diligence“ a „diligenza". Tyto pojmy mají co dělat s latinským slovesem „diligere“ = chytře vybrat, vážit si, respektovat. Pilný člověk je schopen pozorně a pečlivě vybírat, a nestává se obětí slepě zuřivého aktivismu. 

Pojem  žaluzie - Jalousie označoval ve Francii nejprve okenní mříž, která byla tak uzpůsobena, že umožňovala pohled ven, ale bránila pohledu zvenčí dovnitř. Pojem žaluzie přitom vychází z napodobení orientálních vzorů v harému, kdy domácí pán žárlivě střežil, aby komnaty žen byly od okolního světa zacloněny mřížkou. Podobně jako tyto orientální mřížky nebyly ani první žaluzie v evropských okenicích zpočátku polohovatelné. Až si 14. dubna 1812 nechal truhlář Cochot v Paříži patentovat svůj vynález, což byla žaluzie opatřená polohovatelnými a otočnými prkénkovými lamelami. A v podstatě se tento princip používá dodnes.

 „Lenivost je počátek všech neřestí!“ je zavádějící přísloví. My potřebujeme rovnováhu od Otium & Neg-Otium, volný čas & činnost.

Kdo byl dlouhý čas činný v mezinárodním byznysu v zodpovědné funkci jako špičkový manažer, zná ten neustálý tlak být úspěšný a pořád v akci. Každodenní profesní život potom hlavně sestává z tohoto: „how to negotiate big deals“.

Anglický slovník vykládá sloveso „to negotiate“ jako „jednat, zdolat“.

V tomto překladu spočívá fundamentální omyl. Sloveso „to negotiate“ doslovně znamená: „nemít žádný volný čas“!

Latinské podstatné jméno „otium“ znamená: volný čas, klid, soukromý život.

Opak toho je negace: „negotium“.

Smysluplná činnost je stále formována kreativitou, ale nikdy zaměstnáním bez přestávky. To nás totiž zavedlo do pasti absurdního zrychlování. 

V japonském zen-buddhismu existuje důležitý termín: „munen muso“ = ne-aktivní aktivita, což je nejvyšší forma pozorné bdělosti, čínsky: „wu-wei.

Anglický filozof a matematik Bertrand Arthur William Russell (1872 – 1970, čtyřikrát ženatý) v roce 1932 svou esejí „In Praise of Idleness“ (Chvála nečinnosti) to vyjádřil literaturou. V roce 1950 dostal Nobelovu cenu za literaturu, v roce 1955 zformuloval jako angažovaný mírový aktivista slavný manifest „Russel-Einstein-Manifest“, který tematizoval důsledky použití nukleárních zbraní. Tento manifest se později stal podkladem spolupráce vědců a založení Pugwashských konferencí o vědě a světových záležitostech (the Pugwash Conferences on Science and World Affairs) v malé rybářské vesnici Pugwash v Nova Scotia/Canada. Jaderný a kvantový fyzik Hans-Peter Dürr patří k členům, kteří byli v roce 1995 vyznamenáni Nobelovou cenou za mír.

 

V 5. kapitole „Tao Te Ťing“ od Lao Tse čteme:

„Nebesa a země neberou žádný ohled
a desetitisíce věcí berou
jako obětní zvířata ze slámy.
Moudrý nebere žádný ohled
a lidi bere jako obětní zvířata ze slámy.
Prostor mezi nebem a zemí je jako kovářský měch:
prázdný, a přece nevyčerpatelný.
Čím víc ho stlačíme, tím více vyjde ven.
Přemíra slov vede nevyhnutelně k mlčení.
Lepší je zůstat u nicoty."

 

"Etymologie“ se skládá z řeckých slov „etymos“ (pravdivý, skutečný, pravý) a „lógos“ (ponaučení). Etymosofie však běžnou etymologii převyšuje (podobně jako filologie a filosofie, teologie a teosofie).

Rubrika cesta k původu slov Etymosofie od Rolanda R. Roperse vychází exkluzivně v EPOCH TIMES Deutschland. Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

 

Přeložila: Bohumila Chocholová

 

20120801 ropers
Autor Roland R. Ropers.

Čtěte také: první díl: úvod a původ slova EPOCH TIMES

druhý díl: ČLOVĚČE buď zásadní!

třetí díl: Passion – utrpení nebo vášeň, smutek nebo radost

čtvrtý díl: Pokrok a neo-utopická evoluce

pátý díl: Rekordance: Podstata paměti

šestý díl: Přítomnost (prezence) – dar (prezent)

sedmý díl: Rezoluce – návrat k řešení aneb putuj tam, kde není žádná cesta

osmý díl: Virtuální kybernetický svět – datové impérium mužské cti a ctnosti?

devátý díl: Kariéra – běžecké závody manažerů na Olymp kapitálových výnosů

desátý díl: Trans-horizont – mimo jakékoliv omezezení

jedenáctý díl: Apokalypsa – horory o konci světa nás klamou

dvanáctý díl: Životní cesta – tajemství prastarého počátku

třináctý díl: Preciznost – seříznutí špičky

čtrnáctý díl: Insolvence – nemít žádné řešení?

patnáctý díl: Lačnost - zaslepení v nevědomosti

šestnáctý díl: Paradigma – změna pohledu na svět?

sedmnáctý díl: Latinská slova terror (hrůza, děs) a terra (Země) jsou si hodně podobná

osmnáctý díl: Stáří znamená změnu i proměnu

devatenáctý díl: Systém – vesmírný pořádek nepotřebuje žádnou změnu

dvacátý díl: Vánoce – svátek světla věčného znovuzrození

dvacátý druhý díl: Kardiosofie – moudrost srdce